• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Sním v divočině: Continental Divide Trail - Tereza Kopecká

Tereza Kopecká s manželem přešli v roce 2019 Pacifickou hřebenovku. O tom vypráví autorčina první kniha V horách sNím. V roce 2022 vyrazili na druhou transameri... detail knihy

Nové komentáře u knih Tereza Kopecká

Sním v divočině: Continental Divide Trail

„Druhá kniha Terezy Kopecké přináší po asi 4 letech od první knihy, která popisovala putování její a jejího mažela na PCT, popis cesty, a to opět den po dni, Continental Divide Trailem (CDT), který se nachází poněkud východně od PCT, je o něco delší a i když se tady nemusí řešit přechod zasněženou Sierrou Nevadou, rozhodně nedává nic zadarmo. Ani tady to ale nebude na plné hodnocení. Našel jsem si komentář, který jsem na konci roku 2020 napsal k její první knize a vlastně musím konstatovat, že bych do značné míry mohl pro tuto knihu použít jeho Ctrl-C + Ctrl-V. Ani tohle nebylo špatné, občas docela vtipná hláška, ale ani tady se ten "Wau" efekt nějak nedostavil a ke konci už to bylo skoro až trochu nudné. I tady se mi líbily fotky (klidně jich mohlo být víc), text mohl být i obsáhlejší. Docela mě pobavil jeden detail. V knize byl vložený lístek, který opravoval jednu pravopisnou chybu. To je sice pěkné, ale zdaleka nebyla jediná, občas se tam nějaký ten překlep vloudil, takže ta práce s vložením toho lístečku je skoro až zbytečná :). A stejně tak mi přišlo skoro zbytečné u každého dne uvádět počet spálených kalorií a počet kroků. To bylo vůbec zajímavé. Jako já chápu, že není krok jako krok, někdy se jde lépe menšími kroky, jindy delšími, ale pokud je jejich počet brán ze zařízení jen od autorky a ne od jejího manžela, tak mi přijde přece jen trochu divné, že jednou potřebuje na 5,6 km 25 474 kroků, někdy na 43 km 62 636 kroků, jindy zase na 9,7 km 15 232 kroků a den předtím jí na 19 km stačilo 14 575 kroků. Prostě tenhle údaj mi přijde naprosto zbytečný, no ale co už, je tam :). Takže si ještě rozmyslím, jestli dám autorce třetí šanci, pokud hodí na papír to, až absolvuje avizovaný třetí dálkový trail v USA, Appalačskou stezku. ----------------------------------------------------- A ještě drobná poznámka, která ale na tuto knihu a její hodnocení nemá žádný vliv. Je to první kniha, u které bych mohl ohodnotit (nebo určit) tempo čtení a emoce, ale neudělám to, ne a ne a ještě jednou NE. Protože to mi připadá jako hodně velká blbost, která akorát znepřehledňuje web.“... celý text
— mira.l

---

V horách sNím

„Hodně krásných fotek, přehledný popis celého trailu. Ale Lucie Kutrová a Monika Benešová mě svým popisem putování bavily přece jen víc,tady to na plný počet není.“... celý text
— Moudd

---

V horách sNím

„Super se četlo , krásné fotky , vtipně napsáno .“
— jana0338

---

---

V horách sNím

„Další z knih na téma Pacifické hřebenovky. Tahle je zase trochu jiná třeba proto, že popisuje cestu manželského páru, Čechů, kteří žijí v Kanadě. A to znamená, že zde máme dvě osoby v "hlavních rolích". Na rozdíl ode všech předchozích, které jsem četl a kde vždy šla osoba sólo. Po krátkém úvodu a seznámení s autory už následuje to, co jsem četl vlastně už několikrát, a sice cesta z mexické hranice směrem na sever. Co bylo docela zajímavé, bylo to, že v roce 2019, kdy autoři cestu šli, bylo asi trochu netypické počasí. Zpočátku v poušti jim na tamní podmínky asi docela dost pršelo, v horách Sierry Nevady šli zase skoro celou dobu ve větším či menším množství sněhu. Nebylo to špatné, ale nějaký ten "wau" efekt, který by mě k té knize totálně přikoval, se nějak nedostavil. Autorka se hlavně v první polovině knihy zabývá nějakými svými osobními démony v podobě občas se vracejících myšlenek na minulost, o kterých se ale čtenář nedozví nic konkrétnějšího a mě osobně to trochu rušilo. Buď to vysvětlím nebo to vynechám úplně. Grafická úprava knihy je pěkná, fotky, kterých není nikdy dost, jsou vzhledem k tomu, že jsou dělané asi mobilem, pěkné. Občas se i tady najde nějaká ta chybka pravopisná, to už dneska zkrátka tak je. myslím, že velmi pěkné čtyři * budou knížce slušet. Z pohledu schopnosti vtáhnout čtenáře do děje, kdy sedím či ležím doma, čtu a mám pocit, že TAM jsem taky, pro mě stále vítězí kniha Lucie Kutrové.“... celý text
— mira.l