Nová kniha

Přistoupili, prosím - Tine Høeg
Mladá učitelka potkává první den cestou do práce muže. A právě ve vlaku prožije s charismatickým otcem od rodiny podstatnou část vášnivého vztahu. Se svým nadhl... detail knihy
Související novinky

Náměsíčník, Ztracená koruna a další knižní novinky (48. týden)
V posledním listopadovém týdnu se na knižním trhu objeví velké množství nových knih.
Do článku jsme opět vybrali ty ... celý text
Nové komentáře u knih Tine Høeg

„z knihovny..zaujala neobvyklou formou psaní, říkala jsem si - tohle půjde :) a šlo...
forma skoro básnická, zároveň jde o čistou prózu ( i když - některé snové pasáže s Evou a Marií jsou skoro poezií..)
Mladá žena, sama skoro ještě student se snaží zapadnout do nového zaměstnání a zároveň se zamotá do spalujícího komplikovaného vztahu.. ajde až na dřeň, v obojím...
Každý někdy ujede..a opije se na večírku..a má pocit, že miluje tak, že z toho umře...
za mě - fakt dobrá ! vyzkoušejte ... dokonce dám ještě o půl hvězdy navíc...
dobré komenty lubtich, Tilte...“... celý text
— haki34

„plny pocet za formu, ktera se vyborne hodi k obsahu
a ten humor!
a jeste: preklad, korektura, grafika
takhle me naposledy vtahlo nícení od myskove
"urcite texty jim nikdy nedavej
rekla mi MIRG
danstinu uci ctyricet let
to co milujes nejvic
si nech pro sebe"“... celý text
— Tilte

„Konečně normální román – tzn. servírován v překotných verších, příběh smrsknut na minimum, naopak v popředí: zlomkovité registrace, úštěpky hovorů, náhlé pohnutky, trhané retrospektivy a nutkavé představy za obzorem viděného. Neotrkaná učitelka v nevědomém paktu s žáky – ne, že by byla nějak "cool" nebo "chill", ale jakoby se ještě nedokázala oprostit od atributů dospívajících: žvýkání, úleva, že nemusí hrát na tělocviku, i úděs z toho, že by někomu omylem olikovala starou fotku. Milostná linka rytmizována pravidelnými cestami vlakem i "viděním nahoty"; v této rovině je nakonec nejvýmluvnější motto: "ty mi nepiš / já se ti ozvu" – potřeba nezanechat na sobě stopy X naprostá posedlost a vžívání se do vzdálených rolí.
*
když tě vidím nahého poosmé
moje ložnice
potom stojím u okna
a sleduju jak tlačíš kolo přes dvůr
dětská sedačka je prázdná
jako by vzadu seděl malý přízrak
(s. 77)“... celý text
— lubtich

„knihu jsem získala ještě než oficiálně vyšla.Varuji před ní čtenáře,kteří jsou zvyklí na normálně psané knihy.Je mi už spousta let ,ale tohle jsem držela v ruce poprvé .Spisovatelka silně zaexperimentovala.O knize nikde nebylo psáno víc jak v anotaci zde.A na webu, kde knihy většinou kupuji, ani nebyl úryvek z knihy.Což je tam neobvyklé. Nehledě že za ty peníze bych knihu o rozměrech 17x10.5x2cm a poloprázdnou textem- s velmi prapodivným textem - kamenné prodejně nezakoupila.Tohle je snad poprvé co zde píši velmi negativní hodnocení“... celý text
— knihomolka525