Tomáš Kempenský

nizozemská, 1380 - 1471

Populární knihy

Nové komentáře u knih Tomáš Kempenský

De Imitatione Christi | O následování Krista De Imitatione Christi | O následování Krista

„Co je ti platné, že vedeš hlubokomyslné řeči o vznešené Trojici, chybí-li ti pokora, a proto se Trojici nelíbíš? Vzletná slova ještě nikoho neudělala opravdu svatým a spravedlivým. Milým Bohu činí každého ctnostný život. Raději si přeji pokoru mít než ji umět definovat. Můžeš znát celou Bibli a citovat všechny filosofy, a k čemu tito bude bez Boží lásky a milosti? Marnost nad marnost, všechno je marnost (Kaz 1,2), kromě lásky k Bohu a služby jemu jedinému, Toto je nejvyšší moudrost: zříci se světa a všechno jednání zaměřit na získání království v nebesích.“ Na Následování Krista jsem se chystal už dlouho, dokonce jsem ji loni měl i z knihovny doma, ale knih bylo tehdy moc a času málo... Tak jsem rád, že mi to tentokrát vyšlo. Stálo to za to! Rozhodně to nebyla pouze povinná četba, kterou bych chtěl mít v přečtených prostě jen proto, že se jedná o jednu z nejvlivnějších knih v historii křesťanství. Jsem přesvědčen, že Následování Krista má potenciál oslovovat i dnešní křesťany. Protože vstupuje do pomyslného konfliktu, který se v obci věřících objevuje už od doby, kdy křesťanství přestalo být existenční záležitosti a církev se začala etablovat ve světě. S biskupy, kteří se stali státní nobilitou. S teology, kteří se stali teoretiky a později profesory na katedrálních školách a univerzitách. A právě proti přílišnému teoretizování a proti oddělování teologie a spirituality se staví hnutí devotio moderna, jehož je Kempenský nejznámějším představitelem (přestože možná není autorem Následování v našem pojetí toho pojmu – šlo zřejmě spíš o kompilát již napsaných článků). Pro zbožnou rodící se městskou společnost nabízela afektivní spiritualitu s důrazem na aktivní prožívání vztahu s Bohem, duchovní chudobu, odpoutanost. Zdůrazňuje také askezi a odevzdanost Kristu a rozdíl mezi ubohým lidským a vznešeným božským. A je v tom fakt ohromně silná a aktivační! Motivační literatura, dalo by se říct dnešní terminologií. „Rozhojni ve mně lásku, ať se naučím vychutnávat vnitřními ústy svého srdce, jak je sladké milovat, ať se v ní rozplynu a nechám se jí unášet. At mě láska přibrzdi, když se mě zmocní příliš veliké nadšení a úžas. At zpívám chvalozpěv lásky. Ať má duše, plná lásky, vzlétá za tebou, svým milovaným, do výšin a chválí tě do umdlení. Ať v zajetí lásky jásá! Ať tě miluje víc než sebe a sebe pouze pro tebe a v tobě všechny, kteří opravdově milují tebe tak, jak to přikazuje zákon lásky, který z tebe vyzařuje.“ Přesto nebudu jen chválit. Pár věcí mi nesedlo. Jednak už naznačený implicitní odpor k teologii, dualita těla a duše a antiintelektualismus; protože racionální reflexe je důležitá, vždyť správný a zdravý duchovní život je vždy kombinací modlitby a reflexe. Reflexe nesmí být redukována leností nebo strachem z toho, že při rozumovém pohledu neobstojí. A pak zde byl ten přísný tón, který se mi opravdu jevil příliš středověký. Upozorňovat na bídný stav člověka, který je ničím před Bohem je jistě nutné (protože pýcha je nejstrašnější mezi hříchy), ale zde to bylo někdy trochu moc ubíjející. Třeba ty živé popisy pekla a povzbuzování k vymýcení lásky ke všemu stvořenému. Hm. Nejmilejší pocity jsem ale při čtení zažíval, když jsem v textu narazil na myšlenky, které byly zjevnými inspiracemi díla svaté Terezky (z Lisieux). Ta měla Následování Krista jako základní zdroj své spirituality (společně s Janem od Křížem) a bylo krásné si uvědomovat, jak jsou její věty tak podobné Kempenskému a přitom v něčem jiné, přefiltrované její láskou a něhou. „Žádný skutek, učiněný zjevně bez lásky, ničemu neprospívá. Cokoliv se však koná z lásky, byť by to bylo zanedbatelné a sebenepatrnější se promění v užitek. Bůh totiž oceňuje více to, co se dělá s láskou, než kolik se toho udělá.“... celý text
mirektrubak


Štyri knihy o nasledovaní Krista Štyri knihy o nasledovaní Krista

Túto knihu si občas čítam po večeroch už viac než tridsať rokov, neviem presne, koľko krát som ju prečítala. Väčšinou som ani nešla od začiatku do konca, ale len tak som ju otvorila a vždy mi mala čo ponúknuť a keď bolo treba, vždy mi pomohla. Je to vzácne dielo. Tento rok som si povedala, že ju prečítam znova celú, a tak sa aj stalo, ale to neznamená, že ju založím do knižnice. Nikdy tam nebola. Zostáva na nočnom stolíku na svojom mieste tak ako doteraz... celý text
deirdre


Čtyři knihy o následování Krista Čtyři knihy o následování Krista

Radikální a přitom tak prosté. Strašidelné a přitom tak krásné. Aktuální a potřebné v jakékoliv době, ačkoliv by si někdo mohl ťukat na čelo. Zajed na hlubinu, to co obdržíme nám tady nikdo a nic nenabídne. Teď už si jenom vzít obsah k srdci a každodenně z toho čerpat a žít.... celý text
Russelyahn



Nasledovanie Krista Nasledovanie Krista

Nemôžem to nespomenúť. Táto kniha mi zabránila zle sa vydať. Vlastne dosť kľúčová vec...
zuvacka


Nasledovanie Krista Nasledovanie Krista

Obľúbená kniha Terezky z Lisieux či Jána XXIII. Naozaj si pre knižku zo sekcie duchovnej literatúry neviem predstaviť lepšie odporúčanie :). Čo myšlienka, to perla, a aj vďaka tomu sa kniha dá (a možno aj má) čítať každodenne, opakovane, po malých dúškoch. Také stačia. Kedykoľvek a kdekoľvek ju otvorím, akoby hovorila ku mne, o mne. Nie som si však istá, či človek nemusí mať aspoň aké-také katolícke zázemie, aby ju pochopil, ocenil. *** „Je pre nás dobré, že občas mávame nejaké ťažkosti a protivenstvá, lebo vďaka nim sa človek často spamätá a poznáva, že na zemi je len akoby vo vyhnanstve a nevkladá svoje nádeje do ničoho, čo patrí svetu. Je dobré, že z času na čas musíme znášať protirečenia a že ľudia o nás zmýšľajú zle-nedobre, aj keď dobre a správne konáme. To často slúži našej pokore a chráni nás pred márnou povýšenosťou. Lebo ak nás ľudia osočujú a nedôverujú nám, obraciame sa viacej k Bohu ako svedkovi nášho vnútorného zmýšľania.“ „Nebudeš svätejším, keď ťa chvália, ani horším, keď ťa hania. Čo si, to si; a nemôžeš sa nazývať väčším, než si podľa Božieho úsudku.“ „Keby si aj videl, že niekto hreší a dopúšťa sa ťažkých priestupkov, ani tak sa nesmieš pokladať za lepšieho, lebo nevieš, dokedy budeš môcť zotrvať v dobrom.“ „Čo ťa po tom, kto aký je a čo hovorí? Ty nebudeš zodpovedať za iných, ale za seba budeš vydávať počet. Načo sa teda do nich miešaš?“... celý text
Starmoon