• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Katka, Julie a jiné terapie - Tomáš Vaněk

Soubor povídek Katka, Julie a jiné terapie představuje závažnou výpověď o současném světě nahlíženou z perspektivy autora, kterého nouze naučila nejen housti, a... detail knihy

Nové komentáře u knih Tomáš Vaněk

Hra na život

„Upřímně jsem doufal, že jsem dost šílený přečíst si tuhletu zelenou knížku. A zatím jsem ještě nedozrál, nějak jsem na to čučel jak tele na nový vrata a téměř vůbec se nebavil. Ale graficky je to moc moc pěkné!“... celý text
— boticelli

---

Hra na život

„Trochu něco jiného, než jsem očekával. Kniha se skládá ze dvou částí, v prví se "detektiv" Marek prakticky nastěhuje do bytu muže, který údajně spáchal sebevraždu, aby začal shromažďovat informace (podezření, že nešlo o sebevraždu, nýbrž o vraždu). Marek je dost slušnou část textu tak nějak, uprostřed banalit (co působí jako pomalý úvod, přičemž každý akt jakoby má vlastní důležitost, vlastní kapitolu), přičemž žádná tak nějak k ničemu pořádně nevede, je to jako prolog. Zemřelý David byl schizofrenik, ale i spisovatel, takže se Marek pouští do čtení textů (na posilněnou si pak přináší oblíbený český stravovací trojboj: pečivo, paštiky, minerálky) a pokračuje kontaktováním jeho známých a lidí z jeho života, přítelkyň, rodiny, zatímco si ustele v bytě, dělá si tam "kafe" (...) a jelikož je kniha tolik koncipovaná a dotýkající se schizofrenie, začal jsem si brzy říkat, že Marek a David je jedna a ta samá osoba, ale než se příběh nějak rozjede, tahle část udělá BLIK a skončí, hodně toho jaksi zůstane nedořečeno, což se mi taky líbí ("fuck them readers"). Následuje asi třicet stran různých barevných maleb a grafik (na křídovém papíře, což je taky fajn - tady asi, jestli chápu, kniha má "autorské grafiky" přímo na obálce, já mám totiž vydání jen s bílým textem názvu knihy a autora a samozřejmě Take Take Take dole), což je z mého rajónu, rád přemýšlím o mixu vizuálu, grafik, ilustrací, s textem ve vyprávění, ale zároveň tady i moje nadšení končí. Druhá půle pak spíš krouží pomalu ke konci, povídka za povídkou, které mají být povídkami Davida... a je to takovej Bukowski-light, samý sexy filozofování, štěrbiny a "něco navíc k zakousnutí k tomu". Druhá půle spíš jen přidávala otázek, zároveň bylo horší se tak nějak chytat, v momentě se zkrátka příběh zamíchá a je po něm. Pak grafiky. Pak povídky, kde je to terapie, filozofování okolo a vně terapie, objeví se i guru, sebehledání, lobotomie, ale víceméně je to bez kontextu takové to typicky lynchovské "jen autor ví". Je to zkrátka mapa, kousky, úlomky. Taková asi těžko nalákatelná publikace, zároveň ale určitě ne úplně vaše tradiční letní čtení. 7/10“... celý text
— JP

---

Kam jdou lidé s nemocnou duší

„Kniha je smutným svědectvím toho, kolik práce je v oblasti duševního zdraví ještě před námi... Líbí se mi pojetí ze dvou různých úhlů pohledu, jak samotných duševně nemocných, tak jejich matek. Z knihy je tak lehce odvoditelné, že nemocí zdaleka netrpí jen samotný pacient, ale i jeho nejbližší.“... celý text
— pedobro

---

---

Hra na život

„Hodně zajíma kniha od kámoše surealusticky detektivní novela plus surealusticky ulitle povídky.“
— ozzak

---

Kam jdou lidé s nemocnou duší

„Z čistě literárního hlediska trochu nuda, protože ataky mohou mít u lidí se schizofrenií podobné projevy. Zajímavé byly výpovědi rodičů, ty bych uvítala ve větším rozsahu. Lidsky to pak jsou příběhy plné bolesti, ale i naděje a zotavení, které stojí za to si přečíst ️“... celý text
— Petiz