boticelli komentáře u knih

Nebýt opravdu kouzelného vydání, románu bych si asi nevšimnul. Vzpomínka na snové vyprávění bude ovšem pěkná, umocněna příštím listováním v knize, ty dřevoryty za to opravdu stojí.

2 14.01.2025

Jako obdivovatel Almodóvara jsem si tento příběh z Madridu nemohl nechat ujít. A mělo to ty samý grády jako Pedrovy filmy - barvy, postavy, osudy. A stejně tak silný (smutný) emoční náboj lidskosti (nelidskosti).
Úplně jedno či trendy nebo netrendy téma, pokud se bude dít násilí z předsudků proti komukoli, je podobná literatura důležitá. Dík!

04.01.2025

Capote je autor příběhů, které můžu kdykoli vytáhnout z knihovny a po pár stránkách se má nálada vždy povznese.

26.12.2024

Pokud se chcete zamilovat, prožít pár letních okamžiků v Praze v letech šedesátých a nasát atmosféru této elektrizující doby, stačí jen otevřít tuto (bohužel) útlou knížku.
Zdrcující, že po panu autorovi toho zbylo tak žalostně málo, budu muset číst stále dokola.

6 25.12.2024

Smutný, melancholický příběh na konci ovšem s příslibem naděje. Asi se k němu někdy o Vánocích vrátím. Vždy mě dokáže udivit, jak katolíci ve jménu Boha zacházeli se svým bližním.

13 17.12.2024

Pro neopakovatelnou atmosféru těchto psychlogicky laděných novel dávám knihu rovnou do rubriky Doporučuji.

4 05.12.2024

V knize listuji opakovaně na podzim a kolem Vánoc, sem tam si kus přečtu a je mi dobře.

3 24.11.2024

Nevšední situace, atmosférické, vtipné. Jeden Bím musí viset v každé domácnosti.

24.11.2024

Výtvarné pojetí prostě parádní, radost prohlížet každé okénko. Jen ten příběh se nějak tříští a já se v něm ztratil.

20.11.2024

Na nové dílo Vladimíry Valové jsem čekal hned od přečtení prvotiny Do vnitrozemí, které mě tenkrát mimořádně nadchlo. A i teď jsem četl parádně napsané povídky o lidech kolem nás v nejroztodivnějších situacích. Žádná romantika, žádný happyend, jen odžitý život.

5 04.11.2024

Zweiga jsem měl dlouho v hledáčku, nicméně tato novelka mě donutila vytahat z regálu po mami i ostatní jeho díla. Na pár stránkách jsem poznal úžasnou osobnost z jiných časů a její okouzlující život a neokouzlující zánik. Až nepříjemně jsem si znovu uvědomil, jak nicotný je život člověka.

*Nač žijeme, když vítr zavane stopu hned za naším střevícem.*

3 04.11.2024

Machen a jeho Velký bůh Pan - to byl tenkrát na počátku devadesátých můj úvod do jeho temných světů, do kterých se pravidelně vracím do dnes. Styl, jakým navozuje pocit zla mi velmi sedí, působí strašně samozřejmě, jakoby popisoval pravdu pravdoucí.

1 28.10.2024

Díky pointě v samém závěru dávám čtyři *.

18.10.2024

Od pana Nenadála mám jiné oblíbené!

15.10.2024

Na knihu jsem se chystal dlouho, velice slibný obal i téma románu mi byli hned sympatické. Po zajímavých prvních cca sto stranách přišla akční část a já pozvolna ztrácel zájem. Zrovna u tohoto románu mě to jaksi obzvlášť mrzí, ale lepší hodnocení dát nemohu.

15.10.2024

Vzpomínková knížka o magické, bláznivé Praze. O městě, ve kterém jsem prožil krásných pět let právě v době, kdy paní spisovatelka psala tyto řádky. A vždy, když se do Prahy vracím, cítím podobné vzrušení, jaké popisují tyto stránky.

3 08.10.2024

Toto dílko mi mimořádně sedlo, s autorem jsme zhruba stejně staří a Prahu konce devadesátých jsem zažil, takže tato téměř pop-artová sbírka plná neonů, bilboardů, marketů a silnic mi připomněla tehdejší atmosféru. A všechno se to nese v melancholickém hávu, radost pročítat.

4 05.10.2024

Do velké míry bláznivě (barokně) napsaná autobiografie z totalitní Kuby. Když svobodná duše musí žít v okovech nedopadne to nikdy dobře, vždy zůstane nejméně šrám. Zajímavé, ne - děsivé je, kolika lidem na této planetě ještě dokáže totalita imponovat.

2 02.10.2024

Pitoreskní obrázky z našeho Bohem zapomenutého pohraničí. Knihou listuju často, mám zde chalupu se zahradou, tak mi momenty zachycené objektivem přijdou pikantně nostalgické.

2 30.09.2024

Edward Gorey! Dílo tohoto umělce přímo hltám. Jeho svět *lehce* přitažený za vlasy je vždy radost navštívit.

29.09.2024