boticelli
komentáře u knih
Vrby
Algernon Blackwood
Lovecraft doporučil, tak jsem nezaváhal. Něco tady mezi nebem a zemí určitě vězí, jen se nedostat do divných sfér. A tady, kdesi na pomezí Slovenska a Maďarska se to temnými živly jen hemží. Tenkrát a evidentně i teď.
Hliněné dny
Stanislav Beran
Žiju ve velkoměstě, a často, když potkám nějakého bezdomovce, somráka nebo podobnou existenci, se ptám: jak se tohleto stane? Jak se ten dotyčný dostal do podobné situace? A o jednom takovém vývoji života vypráví tato jedinečná kniha.
Dědečkové
Pavel Čech
Tak už často zabloudím i do dětského oddělení objevovat umělce, kteří nejen umí vypravovat ale hlavně vládnou štětcem. Dědečkové byla láska na první pohled, do těch obrázků bych nejradši sám naskočil. Radost mít toto doma v knihovně.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Neuchvátil mě styl (druhá osoba se mi motala dohromady s ostatními postavami) a ani vlastně obsah -matka, která dává přednost otci alkoholikovi a násilníkovi před vlastním synem mi byla hodně proti srsti. Co mi přijde alarmující, je nenávist a násilí už na základních školách, tohle za mě (kolem revoluce) ještě nebylo. Smutné.
*Kdyby nám ti volové dali pokoj, ani bys nevěděl, že je na tobě něco špatně.*
Ptáci v ústech
Samanta Schweblin
Znepokojivé čtení. Ocitnete se kdesi a netušíte kam se dostanete. Ne nepodobné světům Davida Lynche.
Noc pod Kamenným mostem
Leo Perutz
Velice povedeně vyobrazená rudolfinská Praha a její hlavní představitelé, zde hlavně v osobách císaře Rudolfa ll. a žida Mayzla. Ke knize se rád vrátím a od autora si najdu i další dílo.
Trieste Centrale
Jaroslav Rudiš
Zavzpomínání na Winterberga a Krause a jejich vlaková dobrodružství. Knížečka přečtena ve vlaku z Brna do Vídně, ideální společník.
Bouře
Régine Deforges
Zvrhlé a velice smutné. Ač v kategorii erotika, na mě hlavní dojem udělal žal hlavní postavy. (a příšerný doslov)
Tajný deník Laury Palmerové
Jennifer Lynch
Ohni se mnou pojď aneb posledních sedm dní Laury Palmerové (film) odhalil co se dělo těsně před začátkem seriálu Twin Peaks. Tento deník sahá ještě víc do historie před Lauřinou smrtí, osvětluje brutální *lovestory* mezí ní a BOBEM, tragickou přeměnu nevinnosti v zhýralost a bolest.
Astronomův sen
Thierry Bourcy
V polovině odkládám a vracet se ke knize nikdy nebudu. Mám rád pitoreskní příběhy ale tady ta atmosféra na mě působila jako reportáž bulvárních reportérů z šestnáctého století.
Šťastné a nejhrůzostrašnější: Třetí antologie štědrovečerních hororů
* antologie
Třetím rokem trávím Vánoce ve společnosti duchařských povídek a budu velice rád, když to trilogií neskončí. Vůbec mi nevadí, že to nejsou supermoderní/rafinované/dechberoucí perly, naopak, tu více než stoletou patinu si svátečně vychutnávám. Sbírce, která je přecejen slabší než minulé, vévodí (dle mého) mistr Lovecraft, v závěsu za ním (kupodivu) obě dámy spisovatelky a potom ostaní mužští interpreti.
Hloupý žert a jiné příběhy
Edward Gorey
Parádní nekorektní laskominy s ilustracemi od mého oblíbeného umělce.
Co všechno zavál sníh
Jaroslav Seifert
Okouzlen nádhernýmy texty ve Všech krásách světa jsem si obstaral i tuto knihu s fotografickým doprovodem. Asi v ní budu listovat vždy takhle v prosinci, ta atmosféra, slovní i obrazová, tam je.
Nulorožec
Petr Stančík
Pan spisovatel mě svou brilantní fantazií zblbnul tak, že jsem párkrát nevěděl co je ještě fakt a co už je produkt jeho nekonečné obrazotvornosti. A mám obzvlášť rád knihy, kde si musím různé poznatky dohledávat jinde - tady vzbudil můj zájem Goethe, malíř Preisler nebo třeba pravdivá informace, že:
Plži jsou hermafrodité, mohou měnit pohlaví podle libosti, takže v přírodě nikdy nebojují o území. To dělají jen samci.
Chlípnice
Michał Witkowski
Teplý mikrokosmos. Docela ojedinělá sonda do sfér, které klasický smrtelník ani netuší. Vtipné, ulítlé a přesto jako celek smutné.
Michaela
Miloš Urban
Oblíbený autor, povedená obálka a slabé hodnocení. Hm, a je to přesně tak, autora budu číst dál, knihu si ponechám kvůli ďábelské Páně Marii a hodnocení nic moc, poněvadž mě to prostě zhruba od poloviny nebavilo číst. (A to mám rád makabrózní příběhy.)
Povídky
Jan Zábrana
Cením si jazyka knihy i docela reálně popsanou Prahu a její obyvatele nesympatických padesátých let. Dvě povídky (Psovid Gerža, peklo peněz) si snad někdy přečtu znova, zbytek mi ničím moc neučaroval - často mi chyběla pointa a opakující se téma fabrik a zoufalých mladíků mě prostě v této míře moc nezabavilo. 3,5*
Čáp nejni kondor
Radůza (p)
Těžko špatně hodnotit takovou roztomilou knížku ale kdyby to nebylo od mé oblíbené Radůzy určitě bych ji minul.
Janošík
Jiří Mahen
Další hra, která by mě oslovila asi více přímo v divadle. Začátek i konec zajímavý, prostředek se táhnul i díky velkému zástupu různých Janošíkových souputníků. Z dřívějška jsem si pamatoval hlavně ten hrůzunahánějící způsob popravy.
Cizí dítě
Alan Hollinghurst
Další nádherná kniha se kterou se mi těžko loučilo. A to jsem ji tolik let odkládal. Pět kapitol, každá z jiné doby a z pohledu jiné postavy. To tápání v kterém roce se ocitneme a kdo bude vypravěč v dalším pokračování mi přišlo napínavé a hlavně zábavné, mistrně napsané. Počáteční příběh se s každou stránkou halí do tajemna a do nekompromisního zapomnění, tak jako příběh každého z nás - a to je to ohromující na tomto velice působivém románu.
