Vnitřní světlo přehled

24.02.2021

Arthur Machen, původem z velšska, je jedním z průkopníků fantaskní literatury a jeho vliv na dílo H. P. Lovecrafta nelze upřít. Ostatně sám HPL Machena adoroval a k jeho odkazu se hlásil. Tím jsem se vlastně dopracoval k objevení Arthura Machena - jasné, jak facka. "Vnitřní světlo" je tak pro mě prvním shledáním s jeho tvorbou. Ze čtveřice povídek mě nejvíce zaujala "Rudá ruka" a "Velký bůh Pan". V porovnání k šroubovitému slohu HPL, kterému jsem přišel na chuť až časem, je Machenova stylizace možná ještě o něco zamotanější. Jednoduché prvky se v textu snoubí s těmi komplexními a nelze v povídkách upřít znamenitou hloubku. Ostatně Machen byl členem okultního Hermetického řádu Zlatý úsvit jehož součástí byl také proslulý kontroverzní velikán a mág Aleister Crowley. O jeho díle a působení netřeba jít do hloubky, protože pramenů ohledně Crowleyho osoby lze dohledat nemálo. Ale zpět k Machenovi. U něj se vlivy okultismu misí s realismem a dohromady tvoří zajímavou symbiózu. Ve sbírce "Vnitřní světlo" je zachován poněkud archaičtější sloh, který se pro dnešního čtenáře nečte vůbec lehce. I já měl co dělat a na mnoha místech se ztrácel. Možná z tohoto důvodu mě zaujala jen dvojice povídek zmíněná výše, jenž je docela hezky čtivá, ale i tak jsem do nich nejspíš úplně nepronikl. To mě ale neodradilo od dalšího přečtení Machenova díla, protože jeho témata, stejně jako Lovecraftova, jsou nezvykle fascinující.