Vladimír Panoš

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1922 - 2002

Populární knihy

Jeskyně Severomoravského krasu
Jeskyně Severomoravského krasu
Moravský kras
Moravský kras

Nové komentáře u knih Vladimír Panoš

Moravský kras Moravský kras

„Jedna z mnoha obrazových publikací o Moravském krasu, která tak trochu zapadla. Poměrně rozsáhlou textovou část (na tento typ literatury) si vzali na starost Vladimír Panoš a jeho kolegové Leoš Štefka, Otakar Štelcl a Ivan Balák. Úvod ještě dost zavání dobou předrevoluční (přitom kniha vyšla v roce 1992). Následuje standardní, ale poměrně podrobný popis živé i neživé přírody všech tří částí Moravského krasu, včetně blízkých oblastí Němčického a Vratíkovského krasu. Zaujalo mě, že se tu často objevuje docela diskutabilní označení „okrajové údolní polje“, čímž jsou tu nazývány údolí u Holštejna, Ostrova u Macochy, Jedovnic nebo i Březiny (!). Fotografie stylem „pel-mel“ zachycují rovnocenně jak krásy nadzemní, tak i ty podzemní. U těch převažují hlavně turisticky zpřístupněné jeskyně (tehdy ještě bez Výpustku), ale je tu i několik pěkných fotek z jeskyní Amatérské, Ochozské nebo Býčí skály. Kvalita tisku není nic moc, ale docela na mě dýchnul retro duch tehdejší doby. O autorech fotografií tu bohužel není ani zmínka. Součástí jsou i dvě schematické mapky, podle kterých se nedá moc orientovat.“... celý text
— David81

Jeskyně Severomoravského krasu Jeskyně Severomoravského krasu

„Turistický průvodce, který turistickým průvodcem tak docela není. Nejsou zde totiž uvedené trasy á la cesta z bodu X do bodu Y, jak bývalo zvykem. Místo toho tu jsou poměrně detailně popsány povrchové a podzemní krasové útvary čtyř oblastí - krasu Mladečského a Javoříčského (spolu byly dříve označovány jako tzv. Severomoravský kras), Jesenického a Hranického. Pro mě byla knížka hodně zajímavá, protože tato místa moc neznám. Z textu je vidět, že autor tu strávil kus svého života a na spoustě objevů se přímo podílel. Uvádí zde nejen zpřístupněné, ale i většinu nepřístupných jeskyní spolu s historií jejich objevování. Dále tu jsou informace o hydrologii zdejších toků včetně jejich vývěrů a ponorů. Co tu bohužel citelně chybí je jakákoliv mapa nebo plánek. Několik střípků co mě zaujalo: Je zde uvedené označení pro deformované stalaktity, o kterém jsem nikdy neslyšel - tzv. kreténi... V blízkosti Zlatých Hor byly ještě viditelné zbytky hornických ubikací přes 200 let starých. Milovníci záhad ocení zmínku o nalezených kostrách dvou nešťastníků, kteří zřejmě zabloudili v jeskyni Na Špičáku a v Mladečské jeskyni (zde kostra měřila prý 215 cm !). Název Špraněk pochází od bývalých majitelů zdejší tvrze - zemanů z Bran (německy von Sprann). Do Hranické propasti vedla v době sepsání knížky turistická cesta až k hladině. Některé informace tu tehdy nemohly být uvedeny - například okolnosti masakru v obci Javoříčko na konci 2. sv. války. Zato moudro Klementa Gottwalda na začátku publikace zde chybět nesmělo.“... celý text
— David81

Přejít na knížky autora