• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Walter Bonatti

Hory mého života

„Walter Bonatti je asi jeden z těch nejvýznamnějších horolezců historie. Myslím, že mnoho z těch horolezců, co jsou dnes mediálně známí, bude jako jeden ze svých vzorů jmenovat jeho. Bonatti lezl hlavně v 50.-60. letech. Už tehdy to byl horolezec ze staré školy. Upřednostňoval původní techniky lezení z 30. let 20. století. Jak sám popisuje, tak lezení je hlavně hra. Jste tady vy, hora a nějaká zajímavá cesta jak na horu vystoupit. Zároveň si ale musíte na začátku určit pravidla. Jak moderní a složitou techniku k lezení použijete? Pokud vám jde jenom o to stanout na vrcholu, tak zaplatíte armádě nosičů, kteří vám pomocí elektrických vrtaček připraví lana na nejjednodušší cestě, vynesou vám a připraví stany v několika táborech po cestě. Připraví jídlo, dodají kyslíkové lahve, atp. Jste na vrcholu. Stejně tak si ale můžete vybrat obtížnější trasu, jít do stěny jenom s tím, co sami s kamarádem unesete, nevrtat do skály a nepřipravovat žebříky, a místo toho použít klasické skoby. Cesta na vrchol se tím stane určitě silnějším zážitkem a dobytí vrcholu o to větší odměnou. Je to něco jako, když šlapete na kopec pěšky. Z praktického hlediska to nemá smysl, můžete přece na kopec vyjet autem, a stejně spousta lidí jde pěšky. V Bonattiho době média ale moc nerozlišovala, jak jste kopec "dobili". Takže slavnými se stávali prostě ti, co měli více prostředků, a uměli v tom chodit. Extrémní prvovýstupy na zajímavé stěny ocenila pouze menší skupina zkušených horolezců. Protože dnes už je vylezeno téměř všechno, tak mediální pozornost už není tak veliká, pokud náhodou nejste beznohý slepý trpaslík trpící rakovinou, kterého právě vynesli na Everest. Každopádně Bonatti s extrémním lezením ze dne na den v roce 1965 skončil, protože byl znechuceným tím mediálním šílenstvím prahnoucím po senzaci o dobytí vrcholu, co se kolem začalo dít. Z knihy jsem měl pocit, že je to takový samorost, který spíš vyhledává samotu a dělá si věci po svém. A i když je v knize hodně sentimentu, tak stejně stojí za přečtení, obzvlášť pokud jste aktivní horolezec.“... celý text
— valda