valda komentáře u knih
Jestli jste někdy v životě hráli strategickou počítačovou hru, tak určitě znáte Civilization. Hra z roku 1991, která v mnoha směrech definovala žánr. Od knihy nečekejte žádná bombastická překvapení. Autor prostě popisuje jak vznikaly jednotlivé tituly, na kterých se podílel. O většině píše z jistou samozřejmostí. Zaměřuje se téměř výhradně na hry i když se dozvíte i něco z jeho osobního života. Líbí se mi, že zvolil chronologický způsob vyprávění, kdy každá kapitola obsahuje seznam her, kterých se bude týkat. Jestli se pustíte do čtení, varuji vás, že je potřeba vyhradit si taky čas na zahrání si pár jeho her, protože je autorem opravdu spousty známých titulů (nebo tam je aspoň jeho jméno, jak přiznává :-)) Jako je např. Pirates!, Railroad Tycoon, F-15 Strike Eagle, Civilization, Colonization, Gettysburg!, Alpha Centauri apod.
Četl jsem už druhý díl a teď si koupil první. Severní Jesenicko je takový konec světa, který se teprve začíná opět probouzet. Dřív to byl celkem bohatý kraj na hranicích Pruska a Rakouska-Uherska. Plný Němců, kteří žili i vysoko v horách. Postupně kraj ale zasáhla neuvěřitelná série pro místní nepříznivých okolností od vzniku Československa, odsunu Němců po 2. světové válce, komunistické vysidlování pohraničí kvůli zavření hranic a kolektivizace. Kdy i posledním obyvatelům hor byly odebrány pole.
Kraji pomohl až rok 1968, kdy se zrušila pracovní sobota. Lidé moc cestovat, ale najednou měli volný víkend. A tak začali skupovat rozpadající se domy po Němcích a opravovat si je na chaty.
Ne všechny osady a vesnice se ale podařilo zachránit a v této knize se tak dozvíte, spoustu zajímavých informacích o místech na Jesenicku, po kterých zbylo už jen pár obvodových zdí, sklepů, nebo třeba opuštěná kaple.
(SPOILER) Tohle jsou autentické zápisky z počátku 19. st. sedláka z Dolánek u Turnova. Zakoupil jsem knihu přímo ve statku, ve kterém sedlák Dlask žil. Zápisky jsou cenné tím, jak jsou staré přece jenom každodenní život vesničana v takhle dávné minulosti, se hodně liší od pozdější už lépe zdokumentované době. Je zajímavé, jak málo nebo zkreslených informací měl takový člověk o světě. Dlask patřil určitě mezi menšinu renesančních lidí. I tak ale vycházel v podstatě z jednotek knih, ke kterým se tehdy mohl dostat.
Kniha bohužel obsahuje pouze přepis jedna k jedné Dlaskova přepisu tehdejší encyklopedie. Což může být zajímavé pro historiky, ale ne tak pro populární čtenáře. Já bych spíše uvítal vybrat zajímavé pasáže a k nim dodat dostatečný kontext. Pouze malá část knihy je věnována Dlaskovu deníku. Dlask píše hlavně o počasí, což je pro zemědělce samozřejmě důležité. Jeho zápisky o rodině jsou často strohé (např. "dnes jsem se oženil", pobavilo mě, že nenapsal ani koho si vzal :-)) Protože statek byl u řeky, autor často píše o povodních a utonulých, kteří do řeky spadli. Příznačné je, že sám nakonec zemřel utonutím v řece, o které tak často psal.
(SPOILER) Tom Felton. To je ten herec, co hrál blonďáka v Harry Potterovi. Blonďák samozřejmě znamená padouch. Tom je sympaťák, který nikdy herectví zase tak nežral a spíše obdivoval své herecké kolegy. Psát životopis ve 30 je asi trochu divné. Člověk toho nestihne zase tolik zažít, ale protože hrál v Harrym Potterovi, minimálně se můžete těšit na kupu historek z natáčení. Nejsilnější je asi poslední část knihy, kdy se Tom musí vyrovnat s "životem po natáčení". Stejně jako další jeho kolegové propadne alkoholu, ale zatím to vypadá, že se mu nakonec podařilo závislosti zbavit.
Kateřininy aktuální, hluboké, zajímavé, smutné, zábavné a nápadité básnické texty mě tak zaujaly, že jsem si koupil její básnickou sbírku. A nelituji, málo co mě dokáže oslovit, někdy mám pocit, že se všechno už dost opakuje, nebo je to hloupé, povrchní, nebo zase naopak artonanické. Ale tady mám opravdu pocit, že je to něco silně autentického, na nic si nehrajícího a zároveň atakujícího básnickou elitu. A tak doporučuji všem, kteří si chtějí užít koňskou dávku inspirující zábavy :-)
Tuhle knihu jsem četl už jako dítě a pamatuji si tehdy, že mě docela bavilo číst si o všech těch pirátech a conquistadorech. O indiánech, kteří se museli vykoupit tunami zlata, nebo tajných pokladech templářů. Když jsem ale četl dnes, musím říct, že vyprávění mi už tak zábavné nepřišlo, a vlastně jsem se celkem nudil. Pokud vás téma zajímá, tak bych doporučil třeba raději: https://www.databazeknih.cz/knihy/ctyri-kapitani-181488
Vladimír Škutina na konci 60. let točil s Janem Werichem televizní pořad. Tohle je takové "behind the scenes". Jak to vlastně celé vznikalo. Asi nikoho nepřekvapí, že autoři se potýkali se zákazy a vlastně celkově vzrůstající beznadějí ve zpřísňujícím se režimu. Autor je ale skvělý vypravěč, který zachytil mnoho momentů z Werichova života v té době a kniha mě velmi potěšila.
Tuhle knihu jsem si koupil ve vojenském muzeu v Terezíně. Pokud vás zajímá historie hospod a restaurací kolem Litoměřic, jak to třeba vypadalo v Terezíně, když to byla ještě vojenská pevnost atd. Tak se dozvíte hodně informací a můžete si prohlédnout taky různé historické fotografie. Na knize je vidět, že vznikla hlavně úsilím několika nadšenců. Bohužel způsob vyprávění mě moc nebavil, je málo zábavný a opravdu jenom popisný.
Moderátor nejúspěšnější late night show v Česku píše jak se vlastně k show, kterou už dělá 20 let dostal. Přes hraní ve filmu, psaní her, podnikání v divokých devadesátkách, režii, moderování spousty televizních formátů z nichž některé byly úspěšné, jiné zase totální propadáky. Pokud máte rádi lehce "přidrzlý" autorův projev, nebo vás jenom zajímá, jak to chodí v hlavně v televizní produkci, doporučuji.
Úspěšný programátor balí ženy po internetu, hraje Euro Truck Simulator a nějakým způsobem se zapojí do pomoci v táboře migrantů.
Tahle kniha je o nudě, prokrastinaci, cynismu a hledání smyslu života, ve chvíli, kdy máte všechno apod. Myslím, že docela dobře ukazuje, co prožívají někteří lidé v IT korporacích. Vydělávají hodně peněz, z ideálů, které měli na začátku sklouzli do banální práce, ze které ale už nedokáží vystoupit kvůli pohodlí. Vědí, že pracují tak na 20%, ale protože to nikdo nikdy nezjistí, tak proč by se měli snažit? Raději přemýšlejí, že zkusí vlastní projekt, ale než se do toho pustí, tak ještě jedno kolo Euro Truck Simulatoru.
Ladislav Zibura se prezentuje jako tak trochu matlal. Tohle je první kniha z jeho cest, kde se vydal z Istambulu do Jeruzaléma. Část cesty letadlem, protože je to jeho výprava a on si může jít jak chce. Je to ten typ cestopisu, kde se dozvíte, jak probíhala cesta, ale nedozvíte se skoro nic o historii, kulturních souvislostech, nebo památkách, protože "je to nuda" a autor tomu stejně nerozumí. Princ Ládík je v Česku velký fenomén, pokud vám sedne jeho humor ("jsem to ale nešika", "to jsem nedomyslel"), tak vřele doporučuju i další díly. Na to, v kolika letech byla kniha napsaná, tak působí spíš jako od autora, který píše 20 let. Líbily se mi některé úvahy na začátcích kapitol, které hodně vybočovaly ze standardních popisů dní: bylo horko, zapomněl jsem si vzít víc vody, bolí mě nohy, podivný týpek mě pozval na večeři, podivný týpek mě osahával v posteli, ehm.
Tohle je super nápad. Vzít bakterie, o kterých nikdo moc neví, a udělat populárně naučnou knihu pro nejmenší. Můžete se tak těšit na spoustu krásných obrázků a vtipně pojmenovaných bakterií (přece jenom ty latinské názvy pro děti nejsou tak zábavné). Základy mikrobiologie jsou v knize skvěle popsány a i pro mě to byl hodnotný zdroj informací.
Od knihy jsem měl asi moc velké očekávání, mám rád, když za mě někdo dá data do přehledného grafu a přidá vysvětlení, co to vlastně znamená, a vám to tak pomůže zase o trochu víc chápat některé souvislosti. Kniha autora, který aktuálně dělá guvernéra ČNB, spoustu grafů kolem ekonomiky světa ukazuje, jenom mi prostě nepřišly tolik zajímavé.
Hlavnímu hrdinovi knihy se podaří setkat na hřbitově s několika vědci, kteří mohou za to, jak aktuálně chápeme svět. Jako je Charles Darwin, Lord Kelvin, Isaac Newton atd. Celou knihu s nimi potom vede rozhovor o jejich názorech na různé věci a popíjí whisky. Přemýšlel jsem, komu je kniha vlastně určená, pro laika v oboru bude trochu zmatečná, odborník se zase nedozví moc nového. Myslím, že ideální bude kniha pro vás, kteří jste nerdi vysoké úrovně v evoluční biologii a prostě se rádi v tématu "porochníte". :-)
Moc komiksy nečtu, ale tohle mě celkem dost bavilo. Příběh je o tom, že hlavní hrdina žije se spoustou příšerek, kdy každá představuje nějaký strach, pochybnost, úzkost, trauma apod. Co která příšerka představuje, se dozvíte až na konci komiksu, takže máte prostor na to, se zamýšlet, které příšerky jsou vám nejbližší, než si je budete moct identifikovat. Půjčuju to kamarádům, dá se to do hodiny přečíst, a potom se ptám, které příšerky ve svém životě potkávají. Taky velké plus za to, jak je komiks nakreslený, některé kresby prostě totálně sedí. :-)
Malinkatý soubor motivujících citátů k tomu, jak být šťastný. Je to celkem fajn. Nemůžu si pomoct, ale mám dojem, že dát dohromady pár takovýchto citátu by mi zabralo maximálně hodinu, a od knížky prostě čekám něco víc.
Tereza Tobiášová je moderátorkou ve všech možných televizích a teď se rozhodla sepsat knížku příběhů z cest. Tohle je taková jednohubka zábavných historek z Indie, Zanzibaru nebo třeba Chorvatska, kterou si můžete přečíst někde na dovolené na pláži. Čím se odlišuje od ostatních je, že Tereza se nebojí vyrazit do trochu exotičtějších zemí i se svou malou dcerou. A nejzajímavější byla taková celkem temná linka, kde se cestováním prolínají pokusy o záchranu manželství ústící nakonec stejně v rozvod. To jsem u takové knížky nečekal a palec nahoru, že se Tereza nebojí být upřímná.
Kluci z Prahy, původně si říkali Honest Guide. Nyní mají dva kanály na Youtube (v češtině a angličtině), kde tak nějak "učí jak žít Prahu". V knize se dozvíte různé tipy, kde zajít na jídlo, na pivo, za uměním, na co si dát pozor apod. Vše je doplněno pěknými ilustracemi Elišky Podzimkové.
Nečekejte vyprávění o historii, spíš takové krátké svěží tipy od lidí, kteří v Praze žijí a znají různá zákoutí nebo místa, která stojí za návštěvu. Trochu to připomíná koncept studentských map Use-it.
Kdo by neznal Štěpána Kozuba, kromě toho, že je úspěšný herec, stand up komik, režisér a improvizátor, tak také zpívá a píše písně.
Aby toho nebylo málo, tak vydal soubor svých básní. Básně jsou často drsné a temné, plné beznaděje. Dvě z nich byly hodně zajímavé. Musím ale říct, že ostatní mi tak nějak nesedly. Prostě to nebyl můj šálek kávy, někomu jinému se ale určitě mohou líbit.
Eva Erbenová toho zažila opravdu hodně. Otec byl úspěšný podnikatel a tak za první republiky žila v krásné vile se služebnictvem. Protože byla Židovka, tak musela celá rodina odejít do ghetta Terezín a poté do koncentračního tábora, kde zemřel otec a matka na konci války při pochodu smrti. Eva přežila jenom náhodou, když si jí všimla chodská rodina někde u českých hranic. Postupně se Eva dostala do internátu. Nakonec se vydala se svým manželem do Izraele začít nový život.
Vyprávění je skvěle napsané a byl by podle něj výborný film. V Evině životě se událo tolik strašně silných a zajímavých událostí. Které ona popisuje s naprostou samozřejmostí.