Millennials
Kateřina Pokorná
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540705/bmid_millennials.jpg
4
35
35
Leoš Mareš o ní řekl, že je supernova, zjevení něčeho tak výjimečného, že se z ní v budoucnosti stane významná osobnost kulturního života. Autorka Kateřina aka @svojost svým literárním umem uhranula nejen milieniály. Její texty sdílí všechny generace včetně známých osobností. Z jejích videí se stal hit internetu, do své talk show ji pozval například Čestmír Strakatý. Sbírka Millennials obsahuje její populární texty (stejnojmenná báseň má na Iinstagramu 1,4 milionu zhlédnutí) a hluboký pohled do lidské duše, ve kterém se najde každý z nás. Ve svých textech se Kateřina zabývá milostnými a rodinnými vazbami a také vztahem k sobě samému. „Millennials je něco, co máme všichni v sobě. Pocity, které se bojíte vysvětlit nahlas, napíšu za vás. Svojost je něco, čím všichni jsme. Občas si vadíme, občas se ztrácíme, ale vždycky jsme. Kniha je nejenom oO tom malým, ale hlavně o tom, jaký je být Svojost v Millennials generaci a nejen v ní.“... celý text
Přidat komentář
Kniha mě zaujala svoji obálkou, moc pěkná.. Ale obsah... To byla nehorázné splacanina kravin dohromady.. No nejlepší bylo poslední věta.. No začíná mi docházet, že knihu již opravdu může napsat každý kdo se naučí psát.. Za mě hvězdička jen za obálku...
Básně - Výpovědi duše nebo také Niterná sdělení - Hrátky se slovy a myšlenkami... Výpovědi o tom, co Kateřina dosud prožila, co v ní rezonuje a bolí, co jí život přináší. Krásné, smutné, bolavé.... ale také otevřené a srdečné. Aspoň tak to vnímám já. A opravdu je nádherné si texty číst nahlas, udělat si malou chvilku pro sebe, zapálit svíčku a nechat se unášet slovy a slovíčky....
Snad se mi podaří i setkání s autorkou - 26. 11. 2024 (Dům knihy Ostrava).
Miluju. Děkuju.
Krásná, dojemná, smutná, pravdivá, všeříkající.
Kateřinu sleduju už nějakou dobu na Instagramu a téměř vždy mi mluví z duše, proto jsem si ani její knihu nemohla nechat ujít.
Teď už snad každýmu musí dojít, jak prázdný tyhle pokusy o verše jsou. Bez směšně afektovanýho přednesu na kameru aka "já jsem ta vyvolená, abych plácala rádoby moudra za svoji generaci", bez lacinýho dojímání v ČSMT a Marešových ústřiků, bez patosu, kterej v komentářích kdovíproč vytvářej lidi, co se spokojí s nepatrným málem... Je mi upřímně líto OPRAVDU talentovaných básníků a obecně všech spisovatelů, kterým se takový pozornost nikdy nedostane, protože nemají natolik přehnaný sebevědomí, aby chodili recitovat do televize.
Kniha se mi líbí a myslím, že se k ní budu vracet postupem života, tak jak to zrovna budu cítit. Každý si tam najde to své hezké i bolavé.
Psát nic nevypovídající a nerýmující se "básně" je zřejmě trendem současných rádoby intelektuálů. Dobrá. Tak k tomu hodnocení. Seskupování náhodně vybraných slov a říkat tomu básnička - myslím, že s tím už svého času přišel Neználek a autorka se jím vydatně inspirovala. Hlavně k tomu přiřadit třeskutý název a je to. Nic neříkající máchnutí do stojatých vod současné poezie. Asi tak.
Úchvatné. Vynikající. Smutné. Pravdivé. Veselé. Jednoduše všeříkající. Originální hra s písmenky i se slovy. Za mě naprostá dokonalost!
Millennials
Pardon, ale to fakt ne. Copak se teď stačí ukázat v televizi a připadat si slavně na Instagramu, aby se z člověka stal spisovatel, neřkuli básník? Zde prosím náhodná "báseň" z téhle (z mého pohledu duchaprázdné) publikace: "Dítě jednou odpustí, / když ho rodič opustí. / Rodič si nikdy nezkusí, / co dítěti způsobí." Tak má se to rýmovat, nebo ne? A kolik talentu je třeba pro sestavení rýmu odpustí–opustí? Opravdu nemám dobrý pocit z toho, kam se posouvá česká literární produkce, resp. tuzemská knižní kultura.