William King

anglická, 1959

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 26 knih

Nové komentáře u knih William King

Zabíječ skavenů

„Druhá kniha příběhů Felixe a Gotreka tak trošku mate tělem. Ačkoliv se kniha tváří jako román s uceleným dějem, ve skutečnosti jde pořád v jádru pudla o sbírku povídek, kterou spojuje dějová linka tam někde na pozadí. Schéma povídek/kapitol je poněkud jednotvárné - skaveni vymyslí plán, jiní skaveni se jim ho snaží překazit a tak na scénu vstupuje Gotrek s Felixem. Také určité momenty se opakují tak často, až jsou skoro sebeparodické (kdyby Gotrek zkoušel ostří sekery tak často, jako v této knize tak už by měl místo palce jednu velkou jizvu). Krysáci, neboli Skaveni sice působí odporně, ale zároveň trochu komicky, jelikož své plány pravděpodobně provádějí pod taktovkou bratří Marxů. Zmiňované plány sice vycházejí, ale povětšinou spíše omylem, než zásluhou jejich tvůrců. Navzdory výše uvedeného jsem si četbu užil. Příběhy odsýpají poměrně rychle a jsou čtivé, svět Warhammeru je náležitě temný a akce dobře popsaná a pokud se vám líbila první kniha, druhou si také užijete a rozhodně vás neodradí od četby třetí knihy, která už je plnohodnotným románem.“... celý text
— dobroslav9182

---

Armáda mrtvých

„Válka mezi Taloreou a východní říší je na spadnutí. Jenže se ukazuje, že horší než rozprášení talorejské armády hordami oživlých mrtvol, je otevření brány na Al´Terru, kterou by na svět mohlo vstoupit nejstrašlivější zlo. Závěr Kingovy tetralogie má opět atributy plnokrevného a napínavého dobrodružství. Své nechuti k zástupům živých mrtvých jsem se sice nezbavil, autor mě ale naštěstí ušetřil nechutných podrobností. Koneckonců finální dekapitace strážců temné brány je dostatečně brutální na to, aby mi dala zapomenout na jakékoli předchozí morbidity. King přece jen podává i ty nejohavnější scény s jistým nadhledem a noblesou, takže nepůsobí až tak děsivě a odpudivě, jak by nejspíš mohly. Díky tomu se dá Armáda mrtvých číst opět s oním podprahovým šimráním natlakovaného hrnce těsně před výbuchem. Tím spíše, že samotná zápletka je natolik silná, že jí neublíží ani rozdělení do dvou rozbíhajících se větví, z nichž každá si uzurpuje část hlavních protagonistů. Čtvrtý román s terrarchy prostě stvrdil dosažené pozice a dal světu jasně najevo, že s Williamem Kingem je třeba počítat.“... celý text
— ludek.n

---

Královnin vrah

„Talorejská armáda dobyla pro právoplatnou dědičku trůnu Katheu její hlavní město a připravuje korunovaci. Ne všichni Kharadrejci jsou však se vstupem talorejských armád do země srozuměni. Třetí pokračování terraršského cyklu se nese v duchu lehké stagnace. Po předchozích dvou knihách nabitých dějem, se Královnin vrah obrací do sebe a zpytuje svědomí svých hrdinů až do těch nejhlubších zákoutí jejich myslí. Vysoká hra magie a politických intrik tentokráte převážila misku vah na úkor dobrodružné zápletky. Čas otevřeného boje ustoupil zákulisním pletichám a na čtivosti je to okamžitě znát. Andělé smrti a Hadí věž byly šikanzen, Královnin vrah je pouze místní lokálka, která se dýchavičně dere vpřed po zrezivělých kolejích. Nekromancie nikdy nebyla moje oblíbené téma, takže jestliže jsem se v předchozím díle jak takž srovnal s jedním ghůlem, těžko lze ode mne očekávat nadšení nad záplavou nemrtvých, vykukujících nyní téměř z každé stránky. Tím spíše, že jejich přispění k událostem v Kharadrey mi zůstalo utajeno a nepochopil jsem smysl jejich povolání na scénu.“... celý text
— ludek.n

---

---

Hadí věž

„Hadí lid patří mezi jednu z Prastarých ras, která obývala Gaeiu ještě před příchodem tetrarchů před tisíci lety. Jejich magie měla obrovskou moc. Pokud by se někomu dostala do rukou, mohl by změnit tvář světa. William King pokračuje v dobrodružstvích trojice pěšáků Míšence, Lasičky, Barbara a jejich nadřízeného poručíka Sardeka, kteří tentokráte doprovázejí lady Aseu do Kharadrey na vyjednávání s čarodějem Ilmarekem. V popředí dění je především Rik Míšenec, jehož původ a schopnosti nabízejí autorovi širokou paletu možností pro vytváření dějových zvratů. Tajemství věže jako zřídla magické moci Prastaré rasy umocňuje napětí a zahušťuje atmosféru. King má strukturu světa, v němž se jeho hrdinové pohybují, dobře promyšlenou, a může tak každou knihu naládovat spoustou nových nápadů. Daří se mu nejen udržet laťku čtivosti, ale možná i přitápět pod kotlem. Lehounký sarkasmus, vypadávající z úst jeho postav pak dodává textu na atraktivnosti. Hadí věž má prostě atributy dobré a inteligentní zábavy.“... celý text
— ludek.n

---

Andělé smrti

„Je to už tisíc let, co terrarchové přišli na Gaeiu a podmanili si veškeré lidstvo. Proti jejich magii nebylo obrany, ale časy se mění. Dokonce ani sami terrarchové už nejsou tak jednotní, jak byli kdysi. Autor Gotreka a Felixe ze světa Warhammeru, William King, si střihl cyklus, nezávislý na herních platformách s novými hrdiny a ve své vlastním prostředí. Míšenec, Lasička a Barbar jsou natolik svérázné postavy, že zaujmou od okamžiku, kdy se objeví na scéně (což je vlastně hned od první stránky). Jako protipól k jejich vyhraněným osobnostem je tu poručík Sardec, který je sice příslušníkem vládnoucí třídy terrarchů, ale o vyšších postech a privilegiích si může nechat jen zdát. Jejich účinkování v dramatu, k němuž se schyluje, je tím, co táhne Anděly smrti k vyšším metám. Poměrně jednoduchá dějová linka totiž těží především z jejich konfrontace s okolním světem i mezi sebou navzájem. Protože se jedná o první díl cyklu, nějaký čas strávíme snahou pochopit zákonitosti prostředí a fungování místní společnosti. Jakmile jsme ale uvnitř, už je to jízda bez brzd i airbagů.“... celý text
— ludek.n

Žánry autora

Literatura světová Povídky Romány Sci-fi Fantasy

Štítky z knih

draci upíři trpaslíci anglická literatura meč a magie piráti démoni Warhammer obři krysy

King je 114x v oblíbených.