Populární knihy
Nové komentáře u knih William Mark Simmons
Žena jeho snů
„Může být shluk elektronů v paměti počítače, tvořících lidského avatara, stejně živý jako člověk v reálném světě? A je programátor odpovědný za svět, který stvořil? William Simmons završuje svou trilogii z Dreamlandu finální knihou, v níž hledá odpovědi na výše položené otázky. Jestliže předchozí díly byly bláznivě pestrou (místy až ztřeštěnou) směsicí všech možných subžánrů s fantasy a sci-fi v čele, s řadou výstředních bonmotů a satirických šlehů, Žena jeho snů výrazně ubrala na expresivitě, zahleděla se sama do sebe a pustila se do rozsáhlého mlácení prázdným pantem. Hédonistická rétorická cvičení jako by neměla konce a jednotlivé akce Roberta Ripleye v celkovém náhledu postrádají smysl. Je to unavené, zmatené, bez nápadů, jako by sám Simmons nevěděl, co si počít, jaký cíl si vybrat a kam své postavy nasměrovat. Rve tam proto témata a zápletky hlava nehlava, povolává armády lidí, konstruktů i bohů, aby vyplnil prázdnotu, a vrství slova do takových kaskád, že na konci odstavce nevíte, o čem se to vlastně bavíte. Nejslabší kniha série (ta třetí hvězda je snad jen za odvahu dovést tento zamotaný příběh do konce).“... celý text
— ludek.n
Když se sny střetnou
„Co se stane, když duch stroje posedne člověka? Dokáže Robert Ripley najít v Dreamlandu řešení, které obnoví stabilitu světa, nebo podlehne vlastnímu alter egu z paralelního vesmíru? Jestli si někdo myslel, že William Simmons už vystřílel všechnu munici bizarností a nemůže přijít s ničím šílenějším, než co předvedl V síti stínů, asi bude tímto druhým dílem překvapen. Když se sny střetnou jsou totiž stejně bláznivou jízdou (ne-li ještě ztřeštěnější), než byl jejich předchůdce. Slovní hříčky, divadelní citace, odkazy do nejrůznějších spřízněných subžánrů, postavy z pohádek, morbidní alegorie, kybernetika křížená z psychologií, to a mnoha dalšího se tu střetává a sublimuje do vpravdě monstrózního a opulentního chaosu, který rozpletou jen ti nejodvážnější. Je to šílený let střemhlav a já si nejsem vůbec jistý, zda jsem byl po dobu, kterou jsem strávil v Dreamlandu, vůbec při smyslech a střízlivý. Tím ovšem také vzniká otázka, zda jsem urputnou snahu trojjediného Roberta Remingtona Ripleye III o nápravu věcí pochopil a mohl se z ní těšit tak, jak ji autor zamýšlel, či zda to byl jen zoufalý boj o přežití a dočtení knihy do konce…“... celý text
— ludek.n
V síti snů
„Může virtuální realita překročit hranice a zasahovat do reálného světa? Může trojjediné vtělení ducha stroje usilovat o zachování své existence? A může počítač, sestrojený z lidských buněk, milovat člověka? Americký spisovatel William Simmons nás ve svém románě z roku 1992 vezme do Dremlandu, světa počítačových snových her, v nichž každý hráč může být, kýmkoli si vzpomene. Pokud si přečtete autorovu předmluvu se všemi těmi vtipnými poznámkami pod čarou, bude vám hned jasné, že Simmons se nebere příliš vážně a psaním se doslova a do písmene baví a chce bavit i své čtenáře. V síti snů jsou proto tak trochu jako dort od pejska a kočičky. Fantasy, sci-fi, kyberpunk, ozvěny Shakespeara, Freudovy teorie lidské duše, snové světy, nebe a peklo, Sněhurka, Alenka, ruští agenti, nájemní zabijáci, nahá těla, sex a láska… prostě co vás jen napadne (a na co jste se chtěli zeptat). Přes tenhle strašlivý galimatyáš je Simmonsovo dílko napsáno svižně a s nadhledem, takže to není marnost nad marnost a jsem zvědavý, s čím se autor vytasí příště.“... celý text
— ludek.n
Žena jeho snů
„Povedené zakončení série o životě ve virtuálním fantasy světě.“
— l.e.d
Když se sny střetnou
„Tak druhej díl nenaplnil úplně mé očekávání.
Není to vůbec špatná kniha, jen na mě moc Ripleyů... Ztrácel jsem se, což mohl být ale i záměr.
Konec knihy mě pobavil a překvapil. Čekal jsem úplně jiného padoucha...“... celý text
— l.e.d
William Mark Simmons knihy
| 2006 |
 Žena jeho snů |
| 2005 | V síti snů |
| 2005 |  Když se sny střetnou |
Žánry autora
Simmons je 1x v oblíbených.