Citáty (23)

,,Jde o to, nechat jít, když opravdu strašně toužíte držet." (Dýchání pod vodou, st. 204)


…že život je obrovská věc. Že se snažíte být muže, když jste ještě ustrašené děcko. Že se snažíte kontrolovat, třebaže by se vám chtělo řvát, plakat, nebo někoho praštit. Že se neustále cítíte, jako kdybyste dýchali pod vodou a musíte přestat, protože jste se už moc nalokali. To je to, k čemu tak jako tak dojdeme…. Zamyslet se nad chybami, která nás přivedly až sem. (Mario; Dýchání pod vodou)


A co když se rozzlobí? Každý se někdy rozzlobí. Co potom? – Nic zvláštního. Někdy křičí. Nedělají to snad všichni? – Hezký vztah. Jak vám dává najevo, že vás má rád, Nicku? - My si na nějaký tuli-tuli nepotrpíme. – To je škoda. Někdy je to dobrý pocit, vědět, že máte někoho nablízku. (Mario a Nick; Dýchání pod vodou)


Je jak kytka,co hledá slunko.(Netvor)


Je legrační, jak můžete něco najisto vědět, a přitom nevěřit, že je to možné. (Mario, Dýchání pod vodou)


Je snadné uvěřit tomu, co čteme v knihách, dokonce i tomu, co slyšíme v televizních reklamách, ale nikdo nás neučí věřit sami sobě. Naši rodiče něco propásli, nemyslíte? Nechají nás plakat jednou nebo stokrát a říkávají nám, že jsme zmetci, dokud to nepřijímáme jako náboženství. Dáte-li se k této Církvi strachu, Ježíšovi, Buddhovi nebo třeba ke Kultu zázraků bratrance Kevina, zdálky, to může vypadat dobře, ale strach se nás zmocní, když vám žena řekne, že vás miluje, a vám je jasné, že lže. Anebo že je to jen otázkou času, než pozná, jací jste doopravdy, a najde si někoho lepšího. A to se potom navrší do celé hromady strachu. (Mario; Dýchání pod vodou)


Konfrontování někoho ohledně jeho názoru není shazování. Vyjasnění postojů je vlastním cílem těchto sezení. (Mario; Dýchání pod vodou)


Možná příliš soudíme lidi podle toho, jak vypadají, protože je to snadnější než vidět to, co je opravdu důležité. - Netvor


Můj moudrý strýc Gustavo říkával: Člověku můžeš říct, že je na nebi padesát miliard hvězd, a on ti uvěří. Ale jestli uvidí nápis POZOR, ČERSTVĚ NATŘENO, musí si to ověřit…. Nesmějte se, je to pravda. Beze sporu přijímáme tvrzení, že my – lidské bytosti – jsme středem vesmíru, Mluvíme o tom s pýchou. Ale když nám žena řekne Miluji tě, neleze nám to do palice. (Mario; Dýchání pod vodou)


Můj strýc Gustavo říkává: Jestliže jsi doplaval do půlky jezera, je stejně snadné plavat dál, jako se vrátit. (Mario; Dýchání pod vodou)


Nedovolte tomu hlasu, aby se stal vaší andělskou hudbou. Naslouchejte mu, dokud vám bude znít jako hlas dýdžeje na Lollapalloze. Pak ho vypněte a poslouchejte něco jiného. Pokud jde o mě, ten hlas se přestal ozývat, když jsem začal učit v těchto třídách. Když jsem začal pracovat s kluky, jako jsem byl sám. (Mario; Dýchání pod vodou)


Nemůžete si vážit sám sebe, pokud dovolíte někomu, aby vás ničil – ať už zevnitř nebo z veku. Co jste se naučil tady, to je jen půlka rovnice. Druhá půlka je sebeúcta. (Dýchání pod vodou: Mario)


Nemůžete si vážit sám sebe, pokud dovolíte někomu, aby vás ničil – ať už zevnitř, nebo zvenku. Co jste se naučil tady, to je jen půlka rovnice. Druhá půlka je sebeúcta. (Mario; Dýchání pod vodou)


Nemůžu vás přinutit, aby vám nechyběla. Ale můžu vám říct, že každým dnem, co jste od sebe, pro vás bude tato věc snadnější. (Mario, Dýchání pod vodou)


Pro některé lidi může být představa úspěchu stejně děsivá jako selhání. (Hvězda)


Takže: žena vašeho život slíbí, že přijde na rande ve čtyři hodiny. Jsou čtyři hodiny, a ona nikde. A vy si myslíte… vy si myslíte… co si vlastně myslíte? – Myslím, že nejlíp by udělala, kdyby dorazila před čtyři-nula-jedna. – Fajn. Ale už je deset minut po, je vedro, vy jste se sice osprchoval po fotbalovém tréninku, ale na košili už se vám začínají objevovat dvě zpocené skvrny. A ona nikde. A vy si myslíte… Nicku? – Já si myslím, že na to zapomněla. – Vy si myslíte, že zapomněla. Ale nemyslíte si spíš: Do prdele, ta děvka zapomněla? (Dýchání pod vodou)


Teresa o dítě přišla, a já jsem přišel o Teresu. Táta z toho vyšel bez trestu. Nemohl jsem ho obvinit za něco, co jsem provedl já. On při tom nebyl. Jen já. Teresa každému vyprávěla, že to byla nehoda – naučila se strachu u své matky, a tak jsem tomu unikl. (Mario; Dýchání pod vodou)


To je něco jiného? – Jak jiného? – Protože když bych kámošovi řekl, aby si vybral mezi mnou a někým jiným, odpoví mi, aby se šel vycpat. – Protože nad kamarádem nemáte takovou moc, takovou kontrolu, jakou máte nad svou holkou? –Ne, protože když něco takovýho řeknete klukovi, bude si myslet, že jste teplej. (Dýchání pod vodou)


Udělat něco nesprávného, třebaže to zranilo, neznamená, že jste špatný člověk, Nicholasi. Ne v šestnácti letech. (Mario, Dýchání pod vodou)


Vím to, protože strach je můj kamarád. Otec mě v tom trénoval od narození. Před sedmi lety jsem v tom byl až po krk. Klesal jsem rychleji než karamel do koláče. Měl jsem akademický titul, svou praxi a manželku, která řekla, že mě miluje. A potom jsem začal poslouchat tátův hlas. Teresa chtěla děťátko. První papiho poselství bylo pozitivní. Říkal, abych se jí držel. Ale když se začala projevovat, našeptával mi: Ta tě nemiluje. Až přijde dítě, ta tady nezůstane. A já se snažil jeho hlas přehlušit a křičel jsem stále hlasitěji, až jsem jednoho dne donutil Teresu k pláči, a křik už nestačil. Vystrčil jsem svou těhotnou ženu z jedoucího auta. (Mario; Dýchání pod vodou)


Všechno tu má svůj den,všechno tu má svůj původ .Dejte mi důvod a já ukážu vám svůj sen.(Hvězda


Vypadá to, že máte zpackaný život Nicku. – Sakra zpackaný. – Nechcete se pokusit o to, aby se to už nikdy neopakovalo? – Rozhodně. Rozhodně. (Mario a Nick; Dýchání pod vodou)


Žádný šťastný konec, jako ve filmu. Prostě jen konec... - Netvor