Alexandr Ivanovič Gercen citáty
ruská, 1812 - 1870
Citáty (16)
„Čin uvědomělé lásky je tvůrčí.“
„Člověk čte knihu, ale chápe jen to, co má v hlavě.“
„Dějiny lidstva jsou pokračováním dějin přírody.“
„Láska a přátelství je vzájemná ozvěna - jen co dáváš, se vrací zpět.“
„Láska je pyšný a svěží kvítek, věnčící a završující život individua; ale jako všechny ostatní květy i ona musí být rozvinuta jednou stranou, a to tou lepší, ke společnému nebi.“
„Lidé se odvracejí od vědy tak jako vědátoři od lidí.“
„Měně čtěte, méně se učte, více myslete!“
„Ne srdce, ale rozum je srdce pravdy.“
„Neexistuje chronické štěstí, tak jako není netající led.“
„Smích je jedna z nejmocnějších zbraní proti všemu, co se přežilo a co se drží bůhví čím jako ponurná zřícenina, která brání v růstu svěžímu životu a straší slabé.“
„Věda žádá celého člověka bez postranních myšlenek, ochotného obětovat všechno a dostat za to jako odměnu těžký kříž střízlivého poznání.“
„Vývoj ženy je tajemstvím. Pořád nic - paráda a tance, hadí jazýček a četba románů, očka a slzy - a najednou se objeví gigantická vůle, zralá myšlenka, kolosální rozum.“
„Vztahy počaté lehce a ve větru se málokdy pozvedají výše jak k ložnici a kuchyni.“
„Zapomínat se nemá, je to slabost, je to jakási lež. Minulost má svá práva.“
„Zapomínat se nemá. Je to slabost, je to jakási lež. Minulost má svá práva, je to fakt. Je třeba se s ní vyrovnat a nikoli zapomenout.“
„Zvědavost má takovou hodnotu, jakou hodnotu má podívaná.“
Alexandr Ivanovič Gercen - knihy
1912 | Život / Ze vzpomínek / Myšlenky / Herzen a Nataša |
1952 | Kdo je vinen? |
1953 | Drobné prózy / Kdo je vinen? (7 próz) |
1960 | O tom co bylo I. |
1953 | S druhého břehu |
1960 | O tom co bylo II. |
1971 | Dopisy budoucímu příteli |
1960 | O tom co bylo III. |
1952 | O výchově |
1954 | Listy o studiu přírody |
Žánry autora
Literatura světová Fejetony, eseje Povídky Romány Literatura naučná Biografie a memoáry
Štítky z knih
Gercen je 3x v oblíbených.