Håkan Nesser citáty

švédská, 1950

Citáty (18)

Aspoň tam dole je závětří. Tam v hrobě člověk nemusí snášet fujavici a tenhle zatracený déšť. Vždycky se něco najde. Všechno má světlou stránku. (Žena s mateřským znaménkem, s. 5)


Člověk je zvíře s velmi špinavou duší. A se zatracenou schopností si ji umýt. (Případ Ewy Morenové, s. 302)


Duše mu v těle visela jako obětina. Vlaštovka, kočka, růže, smrt


Jestli máš dvanáct hezkých vzpomínek, říkával mu strejda Arndt, když mu M. sedával na kolenou, byl jsi šťastný člověk. Ale dvanáct je vysoké číslo, takže nečekej dlouho a začni je sbírat. (Hlavolam, s. 190)


Když se to vezme kolem a kolem, rozdíl mezi nositelem Nobelovy ceny a uslintaným blekotajícím blbečkem není zas tak velký - tomu prvnímu se podle všeho podařilo zvládnout asi tak jedno procento všech dostupných vědomostí, zatímco ten druhý se zastavil na polovině tohoto procenta. (Úplně jiný příběh, s. 423)


Lidé se sklonem k depresím by se před sebou navzájem měli mít na pozoru. ... Celková suma často převyšuje jednotlivé části. A to podstatně. (Hlavolam, s. 49)


Lidi bývají na pravdu kapku fixovaní. ... Pravda může být těžké břemeno. Dlouhodobě jej nést o samotě je téměř nemožné. Nezbývá než si přát, aby se lidé naučili, že se ho nemůžou zbavovat jen tak. (Hlavolam, s. 230)


Neexistují žádné náhody. Jen neúplné informace. (Žena s mateřským znaménkem, s. 42)


Některé stavy nesnesou zkoumání. Zabilo by je. (Hlavolam, s. 233)


Slova, potvory jedny, se schovávají mezi pětadvaceti tisíci jiných. A každé další musíš hledat úplně od začátku. /Dí přítel V.V., básník Mahler, za 40 let vydal 12 sbírek = 2 slova denně/ (Případ G, s. 256)


Snášíme radši hrůzy, které známe, než abychom šli vstříc těm neznámým. Vlaštovka, kočka, růže, smrt


V Česku máte tolik skvělých spisovatelů. Četl jsem Haška, Čapka, Kunderu a samozřejmě Havla. Hašek je vtipný, Kundera inspirativní, Čapek moudrý a Havel prostě skvělý. Máte dost štěstí.


V životě je fáze, kdy věci shromažďujeme, a fáze, kdy se jich zbavujeme. Vlaštovka, kočka, růže, smrt


Ve světě myšlenek je spousta úchylek. (Karambol, s. 57)


Vrazi jsou jen zřídkakdy společenské typy. Vlaštovka, kočka, růže, smrt


Vrazi si své motivy vždycky hýčkají a samozřejmě je uznávají. Jenže jestli je uznává ještě někdo další, to je jiná věc. (Karambol, s. 179)


Zločin se rodí ve škvírce mezi morálkou společnosti a morálkou jednotlivce. (Karambol, s. 180)


Žal je lehčí břímě než nejistota. Přinejmenším z dlouhodobého hlediska. Na nejistotu není žádný postup. Neexistuje metoda, jak ji zvládat. Zato smrt je ověšena rituály. (Případ G, s. 245)