Heinrich Heine citáty

Harry Heine · pseudonym

německá, 1797 - 1856

Citáty (42)

"Myšlenka předchází čin jako blesk hromu"


„Tam, kde se pálí knihy, se na konci pálí i lidé,“ prohlásil slavný německý literát Heinrich Heine (1797-1856).


* Jazyk máme na to, abychom mohli říkat milé věci svým přátelům a tvrdé pravdy svým nepřátelům.


Bůh mi odpustí, je to ostatně jeho řemeslo.


Co je výprask, to už víme. Ale co je láska, to ještě nikdo nevypátral.


Dobrý je sen, smrt nad něj lepší – ovšem nejlíp by bylo nebýt narozen.


Duševní utrpení se snáší snáze než tělesné. Kdyby mně bylo nabídnuto zlé svědomí nebo bolavý zub, zvolil bych prvé.


Hudba při svatebním průvodu mi vždycky připomíná hudbu vyprovázející vojáky do bitvy.


Já kráčím mezi květy a s nimi kvetu sám. Kráčím tu jako ve snu a v chůzi vrávorám. Drž mne pevně, lásko. Milostná opilost, mne srazí Tobě k nohám - a zahrada je samý host.


Jakmile žena dospěje k myslícímu sebeuvědomění, její první myšlenkou jsou nové šaty.


Je štěstí jako holka hravá, jež nezdrží se dlouhý čas, když přijde, vlas si počechrává, dá pusu jen a pryč je zas. A neštěstí je starší paní, jež na krk se Ti pověsí, má času dost a bez optání se usadí a plete si.


Jedni čtou, aby si zapamatovali, druzí proto, aby zapomněli.


Jsem velmi mírumilovný člověk. Vše, co chci je obyčejná chatrč s doškovou střechou, dobrá postel, dobré jídlo, čerstvé mléko a máslo, květiny na mém okně a pár pěkných stromů u mých dveří; a jestli mne chce bůh učinit šťastným, tak mi udělá tu radost vidět šest nebo sedm z mých nepřátel z těch stromů viset. Před smrtí jim odpustím všeho zlého, čeho se na mne za celý můj život dopustili. Měli bychom odpustit svým nepřátelům, ale teprve až budou viset.


K poezii vždy patří trošku bláznovství.


Každý člověk, toť celý svět; pod každým náhrobním kamenem jsou pohřbeny světové dějiny.


Každý život má svou velikost.


Kde pálí knihy, tam nakonec pálí lidi.


Kde u žen končí ďábel a kde začíná anděl?


Kde začnou pálit knihy, tam nakonec budou lidi upalovat.


Kdykoliv jsem odolal pokušení, bylo mi krásně, ale kdykoliv jsem mu podlehl, bylo to krásnější.


Kdykoliv jsem odolal pokušení, bylo to krásné; ale když jsem mu podlehl, bylo to ještě krásnější.


Krásné rýmy slouží často jako berličky chromým myšlenkám.


Manželství je moře, pro které dosud nevynalezli žádný kompas.


Měli bychom odpustit svým nepřátelům, ale teprve až budou viset.


Moudrý si všimne všeho. Hlupák si dělá poznámky.


Moudří plodí nové myšlenky a blázni je rozšiřují.


Myšlenky neplynou z hlavy, ale ze srdce.


Nebe přenecháme pro anděly a vrabce.


Nechápali jste mne drahně, já vás, pravda, jakbysmet. Jen když jsme se sešli v bahně, rozuměli jsme si hned.


Nemocní lidé jsou vždy skutečně ušlechtilejší než zdraví: neboť jen nemocný člověk je člověkem.