J. R. R. Tolkien citáty

anglická, 1892 - 1973

Citáty (91)

Odvaha se nachází na nepravděpodobných místech.“


Onen i-Estel Edain, ú-chebin estel anim. (Dala jsem Naději lidem, sama si neponechala žádnou)


Pamatujme, že zrádce může někdy zradit i sebe samého a vykonat dobro, které nezamýšlel -Gandalf


Pokoušel jsem se Kraj zachránit, a nakonec zachráněn byl - ale ne pro mne. Tohle se stává často, Same, když jsou důležité věci v nebezpečí - někdo se jich musí vzdát, musí je ztratit, aby ostatním zůstaly. (Frodo, Návrat krále)


Pro nelítostného jsou skutky slitování vždy podivné a nevypočitatelné. Silmarillion: Mýty a legendy Středozemě


Prvořadým úkolem jazykovědce je vykládat literaturu, prvořadou funkcí literatury je působit potěšení.


Přilétají orli! Přilétají orli!


Přísaha může posílit roztřesené srdce a nebo je zlomit. (Spol. prstenu, Gimli a Elrond)


Rada je nebezpečný dar i od moudrého moudrému a každá cesta může vést ke špatnému konci. Společenstvo Prstenu


Rozhodovat můžeme jen o tom, co udělat s časem, který nám byl dán. Společenstvo Prstenu


Spousta těch co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Proto nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti.


Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců.


Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců. (Společenstvo Prstenu)


Srdce je silné, třebaže tělo je slabé. Netvoři a kritikové a jiné eseje


Svět se změnil. Cítím to ve vodě. Cítím to v půdě. Cítím to ve vzduchu. Mnohé, co kdysi bylo, je ztraceno.“


Svůj zármutek nezapomene, ale nezatemní mu srdce; naučí ho moudrosti. Návrat krále


Ten, kdo nedokáže v nouzi zahodit poklad, je spoután. (Aragorn)


To je přece … největší žert v dějinách Gondoru: že se sedmi tisíci, což je méně než předvoj armády z dnů naší moci, jdeme, abychom napadli hory a neproniknutelnou bránu Černé země! (Imrahil; Návrat krále)


Tři prsteny pro krále elfů pod nebem, Sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene, Devět mužům: každý je k smrti odsouzen, Jeden pro temného pána, jenž dlí na trůně v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem. Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem. (Pán prstenů)


Tři prsteny pro krále elfů pod nebem, Sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene, Devět mužům: každý je k smrti odsouzen, Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem. Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.


V nouzi je každá minuta drahá a přece je lepší pozdě než nikdy. (Návrat krále)


V nouzi je každá minuta drahá, a přece je lepší dorazit pozdě než nikdy.


Víte kde je světlo je i tma, kde je bůh je i ďábel, kde je život ji i smrt, je jen na nás co uděláme v čase který nám byl dán.


Vlk, kterého slyšíš, je horší, než skřet, kterého vidíš. (Spol. prstenu, Boromir)


Volil jsi Večer, ale má láska patří Jitru. A mé srdce tuší, že to brzy odejde navždycky.


Vyrostl jsi, půlčíku. … Ano, velice jsi vyrostl. Jsi moudrý a krutý. Oloupil jsi mě o sladkost pomsty a já teď odtud musím v hořkosti, jako dlužník tvého milosrdenství. Nenávidím je a tebe také! Ale jdu a nebudu tě dál obtěžovat. Nežádej však, abych ti přál zdraví a dlouhý život. Nečeká tě jedno ani druhé. To ovšem není mé dílo. Jen předpovídám. (Saruman; Návrat krále)


Vzhůru teď, vzhůru, Jezdci Théodenovi! Lítý boj čeká: plameny a činy! Kopí se štípe, štít jiskry křeše, den mečů, den rudý, nežli slunce vzejde. Jeďte jen, jeďte! Do Gondoru jeďte! Co následovalo, bylo troubení rohů, burácení koňských kopyt, královská korouhev ve větru. A pak celé rohanské vojsko propuklo v zpěv a Jezdci zpívali a zabíjeli, protože se jich zmocnila radost z bitvy, a zvuk jejich zpěvu, který byl krásný a strašný, dolehl do Města.


Zelený Lístečku, dlouho jsi v radosti pod stromem přebýval. Varuj se před mořem! Jednou jen zaslechneš křik racků na mělčině, víckrát už srdce tvé ve hvozdě nespočine.


Zítřek leží v neznámu, ale často přináší naději. - Dvě věže


Zoufalství to není, protože zoufat si mohou jen ti, kdo vidí neodvratný konec. Společenstvo Prstenu