Jan Amos Komenský citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1592 - 1670

Citáty (65)

„... i květ nežli se rozvine, v pupenci nejprve zavinutý se formuje, a tak zformovaný ven leze.“

„... je to pro člověka bídná věc, nechat se vykrmovat, aby pak šel hned na jatka.“

„...učit jiné není nic jiného než dávat slovem a skutkem příklad těm, kteří se mají učit. (Pampaedie,K.V.,22)“

„Ach, kéž bych více mohl, než bych chtěl.“

„Boháči bez moudrosti, co jsou jiného než vepři v blátě ležící?“

„Buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný ústy, vroucí a upřímný srdcem. Miluj a tak milován budeš.“

„Co to než tvá fantazie dělá? Kdyby ty se ne tak v lidských věcech přebíral a vším všudy co svíně věchtem zmítal, byl by jako jiní mysli pokojné, potěšení, radosti, štěstí požívaje. (...) Kdybych totiž jako ty, v zevnitřnostech vězel a nápadné nějaké nemastné zasmání za radost, přečtení nějakých trochu škaret za moudrost, kousek nějaký nápadného štěstí za vrch sytosti držel. (...) Slibovalo mi se a ukazovalo tytýž zboží, umění, potěšení, bezpečnost. Ale co mám? Nic. Co umím? Nic. Kde jsem? Nevím sám. To vím toliko, že po tak mnohém motání, po tak mnohých pracech, po tak mnohém mysli unavení a zemdlení nic naposledy nenalézám než u sebe bolest, u jiných nenávist.“

„Copak jsem zvíře, abych jen pro tělo a pro potěšení těla vydával svůj život všanc? Vždyť tak nejednají ani zvířata, natož člověk, který v sobě má cennější věc, svou duši, a měl by spíše hledat její prospěch a blaho.“ — Labyrint světa a ráj srdce

„Čeho oči nevidí, toho srdce neželí.“

„Či nemáme v živote nič iné čo robiť, ako sledovať ostatných, ktorí chodia sem a tam a pozorovať, kde kto zíde z cesty alebo sa potkne alebo zblúdi? Ó smrteľníci, nechajme obkľuky a ponáhľajme sa k cieľu. A ak máme pevný a dosť jasný cieľ, prečo nejdeme rovno k nemu? Prečo máme radšej pozerať cudzími ako svojimi očami?“ — Veľká didaktika

„Čím více dítě dělá, běhá, pracuje, tím lépe na to spí, tím lépe zažívá, tím lépe roste, tím lépe jadrnosti i čerstvosti tělo i mysl nabývá: toliko jen vždycky šetříc, aby bez urazu bylo.“

„Dobré knihy, ak sú skutočne dobre a múdro napísané, sú cibrením ducha, pilníkom súdnosti, masťou na oči, lievikom múdrosti, zrkadlom cudzích myšlienok a činov, našich vlastných potom vodidlom.“

„Dosáhnout, aby každý, kdo je vzděláván, byl vzdělán natrvalo, tak, aby neklesal zpět a nezvrhl se. (Pampaedie,K.VII,21.)“

„Havraní křik "zí - tra, zí - tra" je zaručený pohřeb každého podniku.“

„Hubme nevědomost, aby nevědomost nezhubila nás.“

„Chceš, aby tvůj žák věděl mnoho a bezpečně? Uč jej mnohé pomíjet, totiž hlouposti, jimiž se zabývá dav. (Pampaedie,K.VII.,27)“

„Je pravda, že svět jde od zlého k horšímu, ale zdalipak to napravíme svým strachováním?“

„Je věcí rozumnosti zdržovat se úsudku před plným poznáním věcí, zvláště pak slov a činů.“

„Jestliže totiž všichni byli stvořeni podle vzoru téhož obrazu Božího, samou přirozeností lidskou vědí, chtějí a mohou totéž a týmž způsobem. Jakkoli nyní (kdy pádem do hříchů si přivodili závrať, zbláznili se marnostmi a zapletli se do neslušností) nevědí, že vědí, co vědí, že chtějí, co chtějí, že mohou, co mohou, protože toho nedbají.“

„Kdykoli se přimísí nějaké nařizování, naše mysl hned cítí odpor a odvrací se.“

„Když dědic pláče, v srdci se směje.“

„Když nemáš peníze, nezatouží nikdo tě vidět.“

„Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Sloužiti a prospívati je vlastnost povah vznešených.“

„Kořeny vzdělání jsou trpké, ale plody sladké (...). A tak asi tomu také ve skutečnosti je. Ale přece bychom měli uvážit, zda by se nedaly i kořeny osladit. (Pampaedie,K.VII.,30)“

„Lepší je plodníkem svým řádně zatřepati, než z povětrnou ženskou spáti.“

„Lepší než za ženštinami hampejznými se píditi, jest plodníkem svým dvakrát týdně řádně zatřásti.“

„Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat.“

„Majetek jistou starostí, hodnosti prázdným dýmem, rozkoše sladkým jedem, osidly našeho zla. Dokud to lidé nechápou, honí se za stíny bez věcí, a rozplývají se oddáni svým nicotnostem sami v nic.“

„Moudří vždy považovali za nejbezpečnější cestu míru zapomenutí utrpěných křivd“

„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“