Jan Amos Komenský

22. července 1929 v protestantském kostelíku v Naardenu experti odhalili kosterní nález. Výzkumem ostatků se zabýval český antropolog J. Matiegka z Prahy, de Broock z Utrechtu, Kleibig Te Zwan z Amsterodamu. Na základě výzkumů identifikovali ostatky českého reformátora J. A. Komenského. I když v následujících dnech byli jejich názory zpochybněny, přesto se toto místo pokládá za hrob Komenského. Zdroj- Kronika 20 století 3. díl ( Fortuna Libri 2007)

Komenského dilema: knihy psát nebo pálit
Městská knihovna Praha, Dům čtení (Ruská)
24. 1. 2024 | 18:00
Vstupné zdarma
Klub inspirativních děl
Jedná se o výběr z Komenského děl, ve kterých píše o knižní vzdělanosti (své lásce ke knihám i úzkosti z rostoucího počtu knih). Pak následuje představení idejí samotného Klubu inspirativních děl a nabídky programu: s výzvou společně přečíst jedno klasické dílo ročně. Seminář uvede Ján Hreško.

O historických osobnostech se dá případně přemýšlet, není-li část jejich věhlasu založena na legendě, vzhledem k tomu, že už nežijí žádní přímí pamětníci. U J. A. Komenského se ale dá hodně odhadnout z jeho rozsáhlého díla a z mnoha událostí, které jej provázely a jsou doložené. Myslím, že kdo se s jeho životem seznámí podrobněji, nutně dojde k velkému obdivu k němu i jen pro různé jednotlivosti, z kterých jedna každá by k tomu stačila a ani by nemuselo být to ostatní. Například:

V době pobytu v polském Lešně, když tam vypukl mor, se J. A. Komenský nespokojil s označením nemoci za Boží trest a s tím, že tam bylo zvykem nakažené vyvlékat pomocí háků a provazů za město. Přes velký odpor a obviňování, že právě exulanti mor roznášejí, prosadil ošetřování ran – když felčar nemocným jejich boule nařízl a dbal, aby zůstaly volné, dal jim šanci k uzdravení. Nákaze se dalo předcházet čistotou. Když se začalo více dbát na stav pitné vody, na vyhazování zkaženého masa, na ochranu proti blechám, atd., dal se mor zvládat. Jan Amos v rychlosti, za jedinou noc, sepsal v německém jazyce stručné pokyny, co a jak - i přesto, že tím riskoval odvetu těch, kdo se drželi zaužívaných opatření. Díky tomu, že navíc okamžitě zapracovala bratrská tiskárna, bylo poslání zprávy rychle splněno a důvěra lešenských Poláků k exulantům se navrátila.

J. A. Komenský znal z praxe z bratrských rodin to, co se snažil doporučit i ostatním: střídmost, obětavost, pracovitost, kázeň, nenarušenou dětskou zvídavost udržovanou i v dospělém věku, touhu po mírovém řešení konfliktů. Věděl, že by stačilo málo – a šlo by to. Proto se mu nedivím, že v to věřil, že mu to pomáhalo vzpamatovat se nakonec přece jenom z každého neštěstí a že ho žádná překážka neodradila. A že jich bylo! Zkrátka, před J. A. Komenským klobouk dolů. Více např. zde: https://www.knih-st.cz/content/jmeno-amos-znamena-milovany A rozhodně stojí za to číst si nejen o něm, ale i přímo z jeho díla.

Učitel národů a skvělý spisovatel, vlastenec a Moravan.

...Komenský se přidržuje dávné zásady Sokratovy ... - ctnost je vědění, člověk chybuje jen z nevědomosti,
a nabude-li správného názoru na věci, poznává též, co je dobro a co je zlo, poznává své chyby, varuje se jich, stává se dobrým a jeho skutky jsou dobré.
"Lidé nejednají správně, protože správně nesmýšlejí"
"Nesmýšlejí správně, protože se tomu nenaučili... Vzdělání je zdrojem rozumnosti i ctnosti."

NEMILOVAT KNIHY ZNAMENÁ NEMILOVAT MOUDROST. NEMILOVAT MOUDROST VŠAK ZNAMENÁ STÁVAT SE HLUPÁKEM.
Umíte to, pane Komenský.