Jan Neruda citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1834 - 1891

Citáty (67)

„Ach, bože, žena, jaký je to divný sklad, co při ní krásy a co velkých vad.“

„Ani král ti nemůže darovat čest, každý žebrák ti ji může odepřít: chovej se stejně čestně k vysokému i nízkému!“

„Básnění je líčená duševní choroba.“

„Básníci zastávají duševní svobodu, a přece sami ukovají myšlenku do okovů veršů a často tato pro rým zaniknout musí.“

„Básník cítí se hloupým nejspíš tenkráte, když má napsat nad prostičkou lyrickou píseň titul.“

„Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů.“

„Ctnost a pověst dívčí je drahý diamant; nesmí však jako tento do ohně se dát, sic se rozplyne.“

„Čas jsou prý peníze, ale peníze se nerovnají času. Bez peněz se dá ještě vždy mnoho udělat, bez času nic.“

„Český duch může sice na čas bloudit, rozmach mohutného jeho křídla může ho zanést někdy třeba až na kraj světa, ale k pivu vrátí on se najisto vždycky zase!“

„Člověk by měl nesmírnou podnikavost a důvěru ve své síly a svého ducha, kdyby ho smrt nepoučovala, že nestojí mimo hmotu a že jsou věci, jichž překonati nelze nikdy.“

„Člověk se učí stále a stále se mění, proto také není tolik nesmyslu, mnoho-li se zdá, ve větě, že děti vychovávají sobě rodiče své.“

„Člověk ve své nadýmavosti říká, že jeho obrazotvornost nemá mezí.“

„Člověku neschází síla, ale vůle.“

„Dějiny jsou vlastně realizovaná poezie.“

„Dějiny lidstva podobají se mně věčnému stavění babylónské věže. Lidstvo sobě vzpomene na jiný kousek nebe a chce k němu věž vystavět. Pachtí se dost dlouho za svým cílem; náhle však se rozpadne v několik náhledů, lidé sobě nerozumějí a staví znovu za novým cílem - zase zbytečně.“

„Dětské srdce překypuje při nejmenším hned žalu, je ale dosti velké pro největší radostné dojmy. Z čeho následuje, že člověk je určen především pro radost, pro velmi mnoho radosti.“

„Duchaplnost nemůže se ovšem nikdy koupit, našetřit ale může se dojista. Kdyby to lidé věděli, nebylo by tolik závisti naproti sousedům duchem více vynikajícím a nebylo by tolik zvířeckosti. Závidět ducha jesť v pravdě zvířeckost.“

„Hloubavá duše může samu sebe šťastnou učinit, hloubavý duch ale svět celý.“

„Hloupí lidé nejsou mne tak podivní jako ti, kteří mají myšlenky dlouhé.“

„Hlupci nevědí, že kritika může být jen tam, kde jsou vady, že odmlčuje se zcela tam, kde není vady, kde je harmonie, zkrátka je krása, která sama pravidla dává. Místo kiritiky zde nastoupil by pouhý popis, věc to úplně zbytečná.“

„Humor a satira jsou jako milenec a milenka; kde jednoho není, tam druhý smutně hledí.“

„Já ledačím jsem byl v tom božím světě a čím jsem byl, tím jsem byl rád.“

„Já nevím, co je hůř: nikdy nepoznat, nebo poznat a zas ztratit.“

„Jen ten, kdo je schopen veskrz původních a nových myšlének, má právo vstoupit do literatury.“

„Jistá kritika pochovává zaživa. Nejdřív hodí spisovatele do hrobu a zasypají ho blátivými hrudami, a pak teprve spisovatel umře.“

„Každá doba uskuteční nějaký sen doby předchozí.“

„Kdo chvíli stál, již stojí opodál.“

„Kdo nám může zazlít, že užíváme vnitřních lázní plzeňských, když na lázně mořské nemáme peněz!“

„Kdo nic neví, musí všemu věřit.“

„Kdo ničemu nevěří, tomu také nic nevěřím.“