Johann Wolfgang Goethe citáty

německá, 1749 - 1832

Citáty (264)

,,Prosím Vás, nepřestávejte mě vyhánět, abych tak řekl, z mých vlastních hranic.“


"A proč bych se styděl v strašlivém okamžiku, kdy se celá má bytost tetelí mezi bytím a nebytím, kdy minulost září jako blesk nad čirou propastí budoucnosti a všechno kolem mne se hroutí, kdy celý svět mi zaniká?!" Utrpení mladého Werthera


"Což nejsem ještě doposud týž člověk, který kdysi se vznášel v přívalu pocitů, který, ať kamkoliv vkročil, nesl si s sebou ráj a měl srdce sdostatek velké, aby pojalo celý svět?" Utrpení mladého Werthera


"Je třeba, aby nic nebylo utrženo, pokud to neuzrálo." Utrpení mladého Werthera


"Když se ze svého okna dívám na dálné hory, jak ranní slunce nad nimi proráží mlhou a září na tichá luka, a říčka podle holých vrb se vine ke mně, ó, když tato nádherná příroda přede mnou stojí mrtvě jako barvotisk, a všechna ta slast není s to, aby ze srdce vyčerpala jedinou krůpěj blaženosti do mozku, když ten chlap tu stojí před boží tváří jako vyschlá studně, jako rozeschlé vědro!" Utrpení mladého Werthera


"Kupodivu, náš duch je už jednou takový, že tam, kde nic určitého neví, tuší zmatek a nicotu." Utrpení mladého Werthera


"Mnoho trpím, neboť jsem pozbyl toho, co bylo jedinou slastí mého života, svaté vzrušující síly, se kterou jsem si tvořil světy kolem sebe." Utrpení mladého Werthera


"Nedorozumění a pohodlnost ve světě natropí mnohem více svárů než úklady a špatný úmysl, které jsou aspoň neskonale vzácnější." (Utrpení mladého Werthera, s.8)


"Nevidí, necítí, že vaří jed, jenž zničí mě i ji. A já s vrcholnou rozkoší lokám nápoj, který mi podává pro mou zkázu." Utrpení mladého Werthera


(…) Všechno o sobě, i to, co nosím v sobě, Vám s radostí sdělím. Protože upřímně cítím, že úkol, kterého jsem se podjal, daleko převyšuje míru lidských sil i jejich pozemského trvání, chtěl bych mnohé u Vás uložit a tím všechno nejen uchovat, ale i oživit. Jak velkou výhodu budu mít z této Vaší účasti, uvidíte brzy sám; při našem bližším seznámení objevíte u mne totiž jistou temnotu a váhavost, jež obě nemohu překonat, i když jsem si jich dobře vědom. Takových jevů se však vyskytuje více v naší povaze a přesto se jí necháváme docela rádi ovládat, není-li ovšem přespříliš tyranská. Doufám, že se k Vám brzy na nějaký čas dostanu, a pak si o všeličems pohovoříme. – Póly přitažlivosti, str. 7-8


Ach, co já vím, může každý vědět - své srdce mám ale já jediný.


Ach, vy mladí, neznáte cenu času!


Ale když už se tak málokdy dostávám k četbě, tak musí také každá kniha být zcela po mé chuti. A mně je ze všech autorů nejmilejší ten, u kterého nalézám svůj vlastní svět, u kterého se žije jako kolem mne...


Architektura je zkamenělá hudba.


Ať si slunce, měsíc a všechny hvězdy dělají co chtějí, já nikdy nevím, zda je noc či den, a celý svět mi mizí před očima. Utrpení mladého Werthera


Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců, kdo vesel baví posluchače o jejich činech, jejich velikosti, a s tichou radostí vidí sebe připojena na konec té krásné řady.


Bolest druhých nám pomáhá nést naši vlastní.


Byl jsem dlouho přesvědčován, že noviny jsou dělány jen proto, aby pobavily dav a poblouznily ho ve chvíli, kdy buď vnější síla nebo duch nedovolují novináři říkat pravdu. Proto jsme je přestal číst.


Bylo by méně bolesti mezi lidmi, kdyby nevynakládali tolik obrazotvornosti na to, aby si zpřítomňovali minulé utrpení, místo aby klidně snášeli lhostejnou přítomnost (Utrpení maldého Werthera).


Bylo by možné rodit vychované děti, kdyby byli vychovaní jejich rodičové.


Co člověk vymyslel, dělá s láskou, co se naučil, dělá s jistotou


Co je tvou povinností? Požadavek dne.


Co jsi zdědil po svých otcích, toho musíš dobýt, abys to skutečně měl.


Čas projít nenechte, je odměřen.


Čeho si v mládí přejeme, toho máme hojnost v stáří.


Čemu neporozumíme, to nezískáme.


Člověk by měl číst jen to, co obdivuje.


Člověk je bohatý tím, co učinil pro druhé.


Člověk je temný tvor! Neví odkud jde, ví málo o světě a nejméně o sobě.


Člověk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý; v podstatě ale má člověk s přibývajícími lety co dělat, aby se udržel tak chytrý, jako byl.