Milan Šimečka citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1930 - 1990

Citáty (15)

„...dal bych krk za to, že právě mlčící většina má základní podíl na tvářnosti naší země. Její současný stav je velkolepým dílem mlčící většiny. Téměř všechny režimy světa jsou u moci jen díky mlčící většině, demokracie i diktatury se o ni vědomě opírají.“ — Kruhová obrana

„Hrozím se jen toho, co budeme muset v případě demokratické revoluce pozametat za sebou, jaký mravní zauzlenec budeme muset rozplétat, koho vinit, komu odpustit, kdo se bude kát. Za všemi lidmi od čtyřiceti let nahoru se potáhne až do konce vlečka mravního traumatu.“ — Konec nehybnosti

„Jak už řekli mnozí, s každým člověkem se rodí vesmír a s každým opět umírá.“ — Kruhová obrana

„Je tomu tak na celém světě, že diktátoři nechávají za sebou snědený krám, rozvrácenou mravnost, rozšířenou zločinnost a lží zakrytou skutečnost; svoboda přichází obvykle dosti otrhaná a v rukou toho příliš nenese. Vítají ji jenom ti, kteří znají její hodnotu, ti druzí se po čase diví, že je tak obtížná, náročná a nepohodlná.“ — Konec nehybnosti

„Kdybychom se jednou měli třeba i vrátit do Evropy, neměli bychom se tam vracet s pocitem nevinných obětí historických okolností.“ — Konec nehybnosti

„Na evropských dějinách se většiny lidu účastnily převážně jen svým mlčením.“ — Kruhová obrana

„Náš osud byl naprogramován a naše tradice, nacionální slepota, panslovanská iluze a levá orientace většiny inteligence přispěly jen k tomu, že se naplnil snadno a rychle. Jenže skutečná diskuse o minulosti začíná až u otázky, jak jsme si s tímto vnuceným osudem poradili. Co z národního charakteru a kolik vlastní viny lpí na některých odporných kapitolách národního osudu? Až zde začíná skutečná diskuse o tom, jací jsme byli.“ — Konec nehybnosti

„Naše země není ve zvlášť dobrém stavu, ale kdyby přímé důsledky politického rozhodování byly úměrné úrovni lidí, kteří byli a jsou držiteli politické moci, nesměl by tady už růst ani strom a všude by se měla rozkládat poušť. A zatím vidím z okna kus lesa a pole se zeleným obilím, kluci tu krouží na kolech a děti si hrají s bábovičkami na písku. Je to všechno vlastně zázrak.“ — Konec nehybnosti

„Nevnucuji svou skutečnost jiným, ale dbám o to, aby mé kruhy zůstaly neporušeny. Vpouštím dovnitř jen dobré knihy, mírná a rozumná slova, veselé řeči kamarádů, šeptání atd. Zní nakonec úplně směšně, že právě o tom vedu spor se státem.“ — Kruhová obrana

„Protože všední rovina času se v životě nepočítá, je vidět z pohledu nazpátek jen kopce a příkré vrcholy, vztyčené nad každodenností vzrušením, štěstím, smutkem, velikým vnitřním klidem a jinými zvláštními stavy, které nás provázejí životem.“ — Kruhová obrana

„V dějinách zůstáváme vlastně dětmi, svéhlavými a nebezpečně lehkomyslnými, nikdy nedospějeme k té pokoře, kterou se naučíme mít k složitosti individuálních životů.“ — Kruhová obrana

„Veřejnost, která neví nic o svých jednotlivcích, není veřejností.“ — Kruhová obrana

„Výhoda špatných politických systémů spočívá v tom, že nikdy nejsou schopny zkazit úplně všechno obyvatelstvo, že jejich systémový vliv, slepě sledující velkodějinný cíl, se tříští na svébytnosti lidských životů. Tím se do jisté míry neutralizuje každý systémový omyl, každá pitomost a každý špatný záměr.“ — Kruhová obrana

„Vysvětlování očividného faktu, že svoboda je v jistém ohledu předpokladem blahobytu a jeho rozumného užívání, je strašně komplikované, a ne vždy úplně průkazné.“ — Konec nehybnosti

„Zlo, které nám způsobují živí lidé, je vždy úděsnější než zlo, které dopadá na člověka z nahodilého osudu.“ — Kruhová obrana