Populární knihy
/ všech 9 knihNové komentáře u knih Milan Šimečka
Kruhová obrana
„Všetko zlé je na niečo dobré. Meno Milana Šimečku sa mi do povedomia dostalo potom, čo ho birmovaný komunista, ktorý opäť stojí na čele vládnej garnitúry, politicky zneužil vo vyfabulovanej kauze proti jeho vnukovi. Ku knihe Kruhová obrana ma zase nasmeroval Jakub Filo, ktorý ju v rámci podcastu Dobré ráno, odporúčil ako vhodné predstavenie tvorby Milana Šimečku. Obom teda ďakujem za to, že ma, chtiac či nechtiac, k tvobe Milana Šimečku doviedli.
Kruhová obrana je inšpiratívna kniha, ktorej čítanie je tak trocha “trpkým potešením. Venuje sa totiž neduhom života v totalite, ktoré mali tragické dopady na životy mnohých jednotlivcov. Na druhú stranu však medzi riadkami ukrýva aj optimistické konštatovania autora. Slovensko si aktuálne neprechádza jednoduchým obdobím, preto mi možnosť nahliadnuť do myšlienok disidenta v ešte horšom režime, aký máme tu a teraz, padla veľmi vhod.
Osobité je predovšetkým autorovo vnímanie dejín, keď opakovane prízvukuje kontrast malých dejín jednotlivcov s veľkými dejinami, ktoré presahujú aj hranice národov. Správne poukazuje na nebezpečnú apatiu a rezervovanosť bežných ľudí k veľkým dejinám, ktoré ich životy, napriek tomu, že si to ani mnohokrát neuvedomujú, bezprostredne ovplyvňujú:
„V dějinách zůstáváme vlastně dětmi, svéhlavými a nebezpečně lehkomyslnými, nikdy nedospějeme k té pokoře, kterou se naučíme mít k složitosti individuálních životů.“
„Na evropských dějinách se většiny lidu účastnily převážně jen svým mlčením.“
„Chronickou nemocí veřejného mínění je, že si představuje dějinné události, ke kterým přispívá svým křikem, jako něco vzdáleného svým vlastním malým dějinám“
Alarmujúco vyznievajú aj paralely bývalého režimu s aktuálnym, pri čítaní ktorých som si uvedomil, ako veľa negatívnych javov v našej spoločnosti pretrvalo aj po viac ako 30 rokoch od pádu komunizmu:
„Rozkrádání státního majetku je dnes počestný zločin, dopouštějí se ho i nejlepší lidé, do patnácti set je to vlastně jen přečin, který se ani netrestá.“
„Hanba odplula s uplynulými léty, není před kým se stydět, veřejnost považuje okrádání státu za věc mravně indiferentní. Stát je abstraktní monstrum, které se vymyká z mravního hodnocení.“
„V zemi, kde se většina kariér zakládá na bezohlednosti vůči jiným lidem a na zásadě, že co je doma, to se počítá, je poctivost v neúctě.“
Kruhová obrana nie je však len depresívnym svedectvom doby, práve naopak, opakovane potešia optimistické postrehy autora o všedných radostiach, ktoré život človeku, napriek totalitnému režimu, prináša:
„Výhoda špatných politických systémů spočívá v tom, že nikdy nejsou schopny zkazit úplně všechno obyvatelstvo, že jejich systémový vliv, slepě sledující velkodějinný cíl, se tříští na svébytnosti lidských životů. Tím se do jisté míry neutralizuje každý systémový omyl, každá pitomost a každý špatný záměr. “
„Nevnucuji svou skutečnost jiným, ale dbám o to, aby mé kruhy zůstaly neporušeny. Vpouštím dovnitř jen dobré knihy, mírná a rozumná slova, veselé řeči kamarádů, šeptání atd. Zní nakonec úplně směšně, že právě o tom vedu spor se státem.“
Asi najlepší “recept na čítanie Kruhovej obrany ponúkol, v rámci jednej z úvodných recenzií, Květoslav Chvátík:
“O knihách, které se nám zamlouvají od první řádky, říkáme obvykle, že je čteme jedním dechem. Musím se přiznat, že jsem četl Šimečkovu knihu přesně opačně: povoloval jsem si jen jednu kapitolu denně, aby mi radost z četby vydržela co nejdéle.““... celý text
— čerweek
1984 / Náš soudruh Winston Smith
„Kniha je opravdu nadčasová a jen mě udivuje, jak autor mohl tak podrobně popsat režim, který tu byl o několik let později nastolen. Některé pasáže se četly obtížně a často opakovaly stejnou myšlenku. Nedávám plný počet hvězdiček, čekala jsem popravdě něco jiného, ale důvod k zamyšlení tu určitě po přečtení je.“... celý text
— hrusisek
Obnovení pořádku
„Pro mně úplná bomba, i když vidím jak plytce to vypadá. Autorovi se podařilo naprosto srozumitelně a bez hořkosti popsat jevy, které si pamatuji z dětství a jinošství, které jsem žil a, které dnes, vyprávěné v jednotlivostech, znějí absurdně. Troufl si napsat kacířskou pravdu, že císař je nahý i se zdůvodněním. Není prázdnější floskule, než heslo: komunismus náš cíl, protože stát, tedy strana, neměla dle skutků jiné cíle, než držet moc a klopotně dohánět kapitalistický materiální blahobyt. Prorocká slova: "Běda státu, který nemá co rozdávat!"
Poučné i dnes, protože lid je ochotný odložit své hmotné blaho ve jménu nějaké ideje, kterou i dnes postrádáme.“... celý text
— engelbert
Obnovení pořádku
„Tato kniha mě zasáhla jako oštěp do srdce, protože stále přemýšlím o těch letech a snažím se upřímně vybavit, jak jsem je vnímala jako dítě. Milan Šimečka perfektně ukazuje proces vedoucí k tuhému režimu strachu a přetvářky: postup prověrek, jak se rafinovaně odstaví inteligence, jak se odshora zapojí ti správní lidé, jak se vytipují ti nebezpečně samostatně myslící. Situace podobná Kafkovu Procesu, souzený je obviněn a sám neví za co. V roli soudců a prověřovatelů jsou slušní, poslušní, spolehliví lidé, kterým nic jiného nezbývá. Skutečný člověk se v morálně těžké situaci nechová jako modelový hrdina v divadle, není to jako v dramatu o cti, pravdě, solidaritě, prodejnosti a zbabělosti. Když sami stojíme tváří v tvář situaci, odeženeme z hlavy morální postoje, pokud jde o naši vlastní existenci. Autor popisuje obrovskou devastaci kulturního života, umlčení tolika intelektuálů. Civilizované násilí zničilo odvahu myslet, chuť kritizovat a odhodlání stát za poznanou pravdou. Stát vychovává děti v duchu pokroku a socialismu. Zideologizovaná skutečnost je posunuta od pravdy směrem ke lži.
Tato kniha perfektně vyjadřuje, co se tehdy dělo, je psána v letech 1975 až 1977, je autentická a podrobně a srozumitelně rozebírá různé aspekty nastolení takzvaného pořádku. Je to jako úžasné drama od Orwella, ale krutě skutečné. Proč je zapomenuta a vyšla u nás jen jednou v roce 1990 za 25 Kčs? Pro mě osobně je zajímavé objevit, co se tehdy dělo, to o čem se před dětmi nemluvilo. A teď zkoumám svoje vzpomínky a vybavuji si, kolik zvláštních věcí bylo vodítkem k tomu, že něco je divně, ne-normálně.“... celý text
— TipsyChipsy
Obnovení pořádku
„Prožil jsem v reálném socialismu většinu života. Vím, o čem Šimečka píše, dobře si to pamatuji sedmdesátky byly k nepřežití a do toho ještě pak Černobyl V osmdesátkách makat v textilce, vozit jako vysokoškolák bedny s bavlnou Také jsem byl svědkem toho obnovení pořádku, vlastně jsem byl jeho předmětem. Myslím, že dnešní mladí by si měli knihu přečíst, aby poznali, jak taková státní mašinérie funguje. Rozbor doby je přesný. Tedy skoro přesný. Vypadá to, že na Slovensku byly měkčí podmínky: mého kamaráda, co byl v podzemní církvi, dokonce StBáci zmlátili na ulici, nebylo to tak neškodné, jak Šimečka píše. A kdyby režim nepadl, moje děti by nesměly studovat (viz příslušná kapitola) a já bych byl podřadným dělníkem. Dnes nám hrozí nové nebezpečí z Ruska. Nechci už žádné nové obnovování pořádku! Pan Šimečka už není mezi námi, ale jeho kniha je stále aktuální. Díky.“... celý text
— Pablo70
Milan Šimečka knihy
Štítky z knih
eseje antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát korespondence zfilmováno anglická literatura Evropa vězení, věznice Československo exil
Šimečka je 2x v oblíbených.