Muriel Barbery citáty

Citáty (18)

„...jestli najdu hezký tělesný pohyb na úkor krásné duchovní myšlenky, pak si možná ještě rozmyslím, jestli by náhodou nestálo za to žít život dál.“

„"Stromy jsou vězněny zemí, a přitom jsou možnostmi života... tvoří je kořeny i vzlet, tíha i lehkost, schopnost konat navzdory uvěznění."“ — Růže sama

„"Třešňový květ má v sobě sílu, kterou maskuje krásou. Ale ve skutečnosti svou bujností a nespoutaností dokazuje nelítostnou touhu, nutkání žít, chuť to zkusit, nebo zemřít." "Nakonec ale zemře." "Ano, nakonec se umírá, takže je dobré nechat život, ať se nedrží jen napsaného scénáře, ale taky trochu improvizuje."“ — Růže sama

„A tak jsem obyčejnou chudou domovnicí, která se smířila s chybějící okázalostí - přesto však jsem anomálií směšného systému, jemuž se dennodenně tiše vysmívám v hloubi svého nitra, kam nemůže nikdo proniknout.“

„Co je to aristokratka? Žena, která se nezaplete s vulgaritou ani ve chvíli, kdy jí je zcela obklíčena.“

„Je to bytí v čase mimo čas... Kdy jsem poprvé pocítila takovéto šťastné odevzdání se, k němuž jsou zapotřebí dva? Klid, který zakoušíme, když jsme sami, a naše vlastní jistota v osamocené vyrovnanosti není ničím v porovnání s tím, když toho druhého necháte jít, přijít, mluvit a když jste s ní spřízněni... Kdy jsem poprvé pocítila takovéto šťastné uvolnění v přítomnosti nějakého muže? Dnes. Dnes to bylo poprvé.“

„Kdo hledá věčnost, sklízí samotu.“

„Keď pociťujem úzkosť, utiahnem sa. Vôbec nepotrebujem cestovať; veci postačí, keď sa dostanem k sféram svojej literárnej pamäti. Veď aké vznešenejšie rozptýlenie, aká zábavnejšia spoločnosť, aký lahodnejší tranz ako literatúra už môže byť?“

„Naše manželství bylo úspěšné. Vedle manžela jsem byla sama sebou. S nostalgií vzpomínám na požehnaná nedělní rána, naplněná klidem a odpočinkem, kdy si on v kuchyni tiše popíjel kávu a já si četla.“

„Opravdová víra, jak známo, se málo stará o kostel, je to přijetí záhad a ochota obsáhnout celou škálu přesvědčení, díky nimž pak snadněji odolává svodům k přílišnému sektářství.“ — Život elfů

„Paní Michelová se pohybuje s elegancí ježka: zvenku je obrněná ostny jako pořádná pevnost, ale mám pocit, že uvnitř je stejně ušlechtilá jako ježci. To jsou totiž neprávem opomíjená zvířátka. Plaší samotáři, a přitom strašně elegantní.“

„Politika, to je hračka pro mladé boháče, kterou nikomu nechtějí půjčovat.“

„Prchající život náhle radostí ustrne, zmizí zítřek i všechny plánu do budoucna. Osud lidí zachráněný před bledostí strohé následností dní se oděje do slunného hávu, překoná čas a obejme mé tiché srdce.“

„Stromy a jejich nevšímavá majestátnost a láska, kterou k nim máme, nás učí na jednu stranu chápat, jací jsme směšní, neohrabaní paraziti, kteří se hemží na povrchu země, a na druhou stranu z nás dělají bytosti hodné života, protože jsme schopní rozpoznat krásu, která nám není nijak zavázána.“

„Ti, kdo umějí dělat, dělají; ti, kdo neumějí dělat, učí; ti, kdo neumějí učit, učí učitele učit; a ti, kdo neumějí ani učitele učit, dělají politiku.“

„Umění je život. Ale v jiném rytmu.“

„Války se odehrávají na bitevních polích, ale rozhodují se v pokojích guvernérů, a to jsou mistři v zacházení se smyšlenkami.“ — Život elfů

„Venkovská krajina chrání před zlem, pokud je srdce čisté.“ — Život elfů