Naoki Higašida citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

japonská, 1992

Citáty (13)

„Člověk nemůže být posuzován jen podle svých schopností. Jse o to, zda se snažíte žít ze všech sil, teprve potom ostatní vidí, jjak jste úžasní. (Sedmkrát upadnout, osmkrát vstát)“

„Človeka nemožno posudzovať podľa zovňajšku. Ak však spoznáte jeho dušu budete si vzájomne oveľa bližší.“

„Jenže pro nás je příroda přímo životně důležitá. Když se na ni díváme, máme pocit, že i my lidé s postižením máme právo být na světě, a připadáme si jako znovuzrození. Nezáleží na tom, že nás lidé odmítají. Příroda nás vždycky vřele obejme.“

„Kdyby teď někdo objevil lék na autismus, dost možná bych si vybral zůstat tak, jak jsem. A proč? Protože jsem pochopil, že se všichni musíme snažit a radovat se ze života, ať už jsme postižení, nebo ne. Navíc pro nás lidi s autismem je autismus norma, takže stejně ani pořádně nevíme, co vlastně znamená být "normální". Když máte rádi sami sebe, tak je jedno, jestli máte autismus, nebo ne.“

„Keď skáčem, moje emócie stúpajú vysoko k oblohe. Konečne si cítim končatiny - odpružené nohy a tlieskajúce ruky. A to je veľmi príjemné! Pri poskakovaní mám pocit, akoby som zhadzoval putá, ktoré mi zväzujú telo. Cítim sa ľahší...“

„Lidé s autismem nejsou svobodní. Narodili jsme se totiž jako bytosti s prapůvodními smysly. Nedokážeme se sladit s tokem času, neumíme se dorozumět slovy a jen naše tělo nás pohání dál a dál. Kdybychom se uměli vrátit daleko do minulosti, jistě bychom zvládli žít stejně svobodně, jako si žijete vy.“

„Myslím, že opravdová laskavost a soucit spočívají v tom, že se snažíme nezranit důstojnost druhých. (A proto skáču)“

„Myslím, že to naše ideální místo nikdy nenajdeme. Vím totiž, že je ukryté někde hrozně daleko, v nejhlubším koutě lesa či hluboko na dně oceánu.“

„Občas je mi až líto, že vy ostatní nikdy neuvidíte, co je na světě krásy. Protože ten svět, který vidíme my, je opravdu čarovně nádherný.“

„Proč se ti tolik líbí ve vodě? - Protože se chci vrátit daleko, daleko do minulosti. Do dávné minulosti, kdy lidé ještě neexistovali. Myslím, že ostatní s autismem to cítí stejně jako já. Nechápu, proč se dávní živočichové rozhodli vyvinout v lidské bytosti, které žijí na souši a nechávají svůj život ovládat časem.“

„Připadá mi, že lidé s autismem se nějakým způsobem narodili mimo rámec civilizace. Samozřejmě je to jen takový můj výmysl, ale mám dojem, že je vyprodukovalo samo lidstvo, protože vycítilo krizi způsobenou všemi těmi válkami, zabíjením a svévolným ničením planety. My sice vypadáme jako ostatní lidé, ale přitom se lišíme. Jako bychom přicestovali časem z nějaké daleké minulosti. A kdyby si díky naší existenci ostatní lidé vzpomněli na něco, co je pro tuhle planetu strašně důležité, moc by nás to potěšilo.“

„V našom nekonečnom boji s časom si ideme vyplakať oči a vykričať pľúca, nikdy si neoddýchneme.“

„Věci, které se nemění, nás těší. Je to krása.“