Nina George citáty

Anne West, Nina Kramer · pseudonymy

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1973

Citáty (17)

„...když se žena vdá, zapojí se jednou provždy a neodvolatelně do systému dohlížení. Dává pozor na všechno, co její muž dělá a jak se mu daří. A později, když přijdou děti, i na ně. Stane se dozorkyní, služkou u i diplomatkou zároveň. V žádném případě to neskončí něčím tak banálním, jako je rozvod. Ach ne, láska může zmizet, péče zůstává.(Levandulový pokoj)“

„"Čtení je cesta bez konce. Dlouhá, nekončící pouť, při níž se člověk stává shovívavějším a cítí k lidem více lásky a přátelství." (Levandulový pokoj)“

„"Musím ale ještě plakat, abych neutonula. Rozumíte tomu?" "Samozřejmě. Někdy člověk plave v nevyplakaných slzách a kdyby je v sobě držel, utopil by se v nich." (Levandulový pokoj)“

„"To je ten úkol. Všichni nosíme ve svém nitru mrtvé a zničené lásky. Teprve ty z nás dělají celek. jakmile začneme na naše ztracené zapomínat nebo je zapuzovat, pak... pak už tady taky nejsme. Všechna ta láska, ti mrtví, všichni lidé, které jsme v životě poznali, jsou jako vodní toky, které vytvářejí naše duševní moře. Nebudeme-li na ně vzpomínat, moře vyschne." (Levandulový pokoj)“

„Kniha je lékař a zároveň i lék. Stanovuje diagnózu i terapii.“

„Máme jen tento život. Chci ten svůj prožít s tebou, ale nemám v úmyslu tě v tom tvém rušit. (Levandulový pokoj)“

„Milován je ten, kdo miluje. To je další pravda, na kterou se hodně zapomíná. Všiml sis, že si většina lidí přeje být milována a dělá pro to, co může? Podstupuje diety, utrácí peníze, obléká si rudé spodní prádlo... kdyby všichni tak horlivě milovali, byl by svět krásný i bez punčocháčů na stahování břicha. (Levandulový pokoj)“

„Nemůžeme si poručit milovat. Stejně tak není v naší moci někoho přimět, aby nás miloval. Neexistuje na to žádný recept, jen láska sama. Jsme jí vydáni napospas. Nemůžeme vůbec nic dělat. (Levandulový pokoj)“

„Nenaslouchej nikdy strachu! Strach dělá z člověka hlupáka. (Levandulový pokoj)“

„Nesnášela jsem, když mě někdo přehlížel. Na druhou stranu mě ale vždycky vyděsilo, když jsem někomu připadala byť jen trochu zajímavá.“

„Pochopila, proč jsou muži magicky přitahováni zármutkem žen. Předevšm trápením kvůli jinému. Ano, pro některé neexistuje nic erotičtějšího než snaha dát ženě zapomenout na svého rivala. Byla to egoistická, masochistická, sadistická opovážlivost slepá k upřímnosti milostného hoře. (Přístav naděje, s. 87)“

„Strach změní tvé tělo jako nešikovný sochař dokonalý kámen. (Levandulový pokoj)“

„Ten, kdo něco umí, je spíš nenáviděn než milován. (Levandulový pokoj)“

„Velké duše se poznají podle toho, že chyby ostatních nepoužvají proti nim. (Přístav naděje, s. 228)“

„Velkou chybou je, že tolik lidí, především žen, je přesvědčeno, že musí mít dokonalé tělo, aby byli milování. Přitom tělo musí jen umět milovat. A nechat se milovat. (Levandulový pokoj)“

„Zvyk je nebezpečná, ješitná bohyně. Nepřipustí nic, co by mohlo ohrozit její vládu. Zabíjí jednu touhu po druhé. Přání cestovat, nají si jinou práci, novou lásku. Brání člověku žít, jak by chtěl, protože už ze zvyku nepřemýšlí o tom, zda ještě chce to, co dělá. (Levandulový pokoj)“

„Život není krátký. Je příliš dlouhý na to, aby byl marněn tím, že člověk nemiluje, nesměje se a nerozhoduje se. Začíná okamžikem, kdy dotyčný poprvé zariskuje, ztroskotá a zjistí, že neúspěch přežil. S tímto vědomím se odváží všeho. (Přístav naděje, s. 235)“