Otto František Babler citáty

česká, 1901 - 1984

Citáty (344)

Buď stále pozorný - nic se neopakuje!“


Budeš-li mít to štěstí, že na tě lidé zaživa zapomenou, můžeš najít dost klidu k tomu, abys dospěl k prahu moudrosti.“


Cítím bratrskou sympatii k stromům stojícím osaměle v širé krajině.“


Cítíš nedůvěru vůči umění abstraktnímu ? Zdá se, že ti slovní rozbor dává za pravdu, neboť abstrakce znamená vlastně odčítání a musíme se tudíž obávat,že tu bylo něco ubráno z plnosti života,světa a jeho obrazu.“


Co je krásné, není vždycky také pravdivé a dobré. Co je pravdivé a dobré, není vždycky také krásné. Je mi líto,že se věci mají takto.“


Co je myšlení jiného než stálé skládání účtů z života, skutků a zkušeností.“


Co je s tragičnem spřízněno souhlasněji než komično.“


Cynismus je neplodný.“


Čas je jen měřitelný úlomek věčnosti.“


Čas je nejdrahocenější dobro tvůrčího člověka.“


Četba knih nám poskytuje tu neocenitelnou možnost, že při ní nejsme vázáni na svou současnost, ale můžeme si za společníky zvolit lidi kterýchkoli uplynulých dob.“


Čím více otázek kladeš sám sobě, tím méně jich budeš muset klást druhým.“


Čistou radost hledej u stromů a květin, u ptáků v ovzduší a u ryb ve vodě.“


Člověk, jež slouží dobré věci má pevnou půdu pod nohama.“


Čteme proto tak rádi v dávných mýtech, abychom se přesvědčili, že to všechno důležité, co se kolem nás děje - to dobré i to zlé - se už jednou v dějinách odehrálo, jen v jiných rouchách, maskách a podobenstvích.“


Čtení je spolupráce čtenáře se spisovatelem.“


Čtení knih je v posledním důsledku tvůrčí činnost, při níž člověk čtoucí dává svou fantazii a zkušenostmi nabytou zásobu obrazů tohoto světa do služeb autora, jehož dílo doplňuje a dovršuje.


Čtení knih je v posledním důsledku tvůrčí činnost, při níž člověk čtoucí, dává svou fantazii a zkušenostmi nabytou zásobu obrazů tohoto světa do služeb autora, jehož dílo doplňuje a dovršuje.“


Čtu knihu zvolna a pozorně, jako bych věděl, že je v ní jedna myšlenka, jedna věta, kterou její autor napsal jen a jen pro mne.“


Dav neznamená družnost.“


Dějiny studovat je bezpochyby mnohem příjemnější a pohodlnější než dějiny prožívat.“


Den po dni, list po listu trháme ze stromu svého života. Jaký podzimní čas nás asi zamrazí, až bude poslední větev holá.“


Dirigent orchestru je jeho nejzanícenější posluchač.“


Dítě je jako básník: vytváří si svůj svět fantazie, jejž prožívá a jímž se kochá, i když ví, že není skutečností, nýbrž právě jen podmanivým výplodem obrazotvornosti.“


Dítě má bezmeznou důvěru v člověka. Bez zábran se spřátelí s dětmi, s nimiž se vidí poprvé, jde bez obav s cizí osobou. Jak by vypadal život na tomto světě, kdyby dospívajícímu lidskému tvoru nic nebralo přesvědčení, že všichni lidé jsou bratry a sestrami?“


Dítě má jen myšlenky. Tušeními však nás zatěžují teprve pozdější zlé zkušenosti.“


Dítě není od přírody ani hloupé ani unuděné. Hloupne a nudí se teprve jalovými řečmi, které slýchá od dospělých.“


Dobře hospodaříš se svou moudrostí, činíš-li ji nenápadnou.“


Dokud nepochopíš smrt, nemůžeš pochopit ani život.“


Důvěra je cit, jejž si u svých bližních máš hledět získat, i kdybys jej nikdy nechtěl ani nemohl využít.“