Otto František Babler citáty

česká, 1901 - 1984

Citáty (344)

Dvě veledíla vytvořilo lidstvo k své největší slávě a chloubě: řeč a písmo. Když potom obě tyto vymoženosti sloučilo, vytvořilo třetí zázrak: knihu.“


Dvojnásobná muka: být nenáviděn, klamán a podváděn, a muset se tvářit, jako bys o tom nevěděl.“


Falešná řeč, falešné slovo? Slova nikdy nelžou, lžou jen lidé, kteří jich užívají k tomu, aby zneužívali důvěřivosti ostatních lidí.“


Filozofie je filologie daná do služby myšlenky.“


Hádka: každé slovo jako zákeřný výstřel.“


Hlupáci koketují se svými slabostmi, lidé moudří s nimi zápasí.“


Hodnotu knihy poznáš podle toho, zda tě ponouká, abys ji četl znovu a znovu.“


Hřib je bařtipán mezi rostlinstvem.“


Hudba a výtvarné umění jsou nejlepší dorozumívací prostředky mezi lidmi. I sama řeč zůstává pozadu, neboť člověk, jehož jazyku nerozumíš, snadno ti může zůstat cizincem.“


Humor je ventil, kterým se snáší přetlak vážnosti a myšlenka se přivede na svou náležitou temperaturu.“


Chceme-li se sblížit s člověkem, nejdříve hledejme všechny tajné a skryté styčné body, které s ním máme.“


Chceš číst v nejstarší knize? Vzhlížej v noci k hvězdné obloze.“


Chceš-li s lidmi vycházet, tlum všechny projevy převahy a originality.“


I tam, kde už nečtu slova, ještě slyším hlas knihy.


Ideologie je hromadně organizované pokrytectví.“


Jak dojdeš zralosti? Pouhé stárnutí nestačí.“


Jak málo lidí dovede držet krok s tím, koho provází.“


Jak nepříjemně se asi cítí socha, která na vysokém pomníku ční volně do prostoru, odevšad viditelná. To bych věru raději byl přemalá soška neznámého svatého na chalupě ve výklenku, v němž bych měl chráněna záda a pod nímž by jen jednou do roka třaslavá ruka rozsvítila svíčičku.“


Jak podivné konání je čtení knih! Člověk se ze své obvyklé činnosti stáhne do samoty, přestane na čas žít skutečným životem a vžívá se do jiného neskutečného.“


Jak složitý výkon je každý krok, který učiníš, s jakými pohyby a výkavy celého těla, s jakými přesuny těžiska a rovnováhy, s jakými drobnými úkony všeho svalstva a celé kostry je spojen. Oč složitější asi ještě je každý krok, který učiníme ve světě intelektuálním nebo morálním, s kolika hnutími, úsilími a napětími mysli, ducha i duše je spojen.“


Jako je plachta v plnění svého úkolu závislá na dechu větru, tak je verš závislý na dechu živého člověka, který si jej odříkává a který jej předčítá.“


Jakou potřebu nejživěji cítím? Být potřebován.“


Jasná, prostá a přímá myšlenka má platnost pro věčnost.“


Jdeš-li vyšlapanou cestou dojdeš k cíli jen tehdy, opustíš-li ji včas.“


Je jisté, že by svět i bez spisovatelů a knih stále ještě zůstával světem. Ale není jisté, jak by ten svět a život na něm dnes vypadal, nebýt onoho tak dávného úsilí všech těch, kteří psali a vtělovali své myšlenky do knih.“


Je krásné odložíš-li někam svou neřest. Ale všechno pokazíš, budeš-li se tím pyšnit.“


Je lépe těžit z omylu, než pochybovat o pravdě.“


Je lépe, začít něco s pochybnostmi a skončit s jistotou, než opačně.“


Je to rozdíl, zajímá-li se někdo o to, co se s tebou děje, nebo o to, co se v tobě děje.“


Je to zlé, nudíš-li se ve společnosti lidí. Ale nejhorší je, nudíš-li se sám.“