Citáty (79)
„Jestli pochybuješ o svém stvoření, zpochybňuješ něco mnohem mocnějšího než jsme my.“
„Jsem jaká jsem díky ženám, které mi byly vzorem.“
„jsi tenká čára mezi vírou a čekáním na zázrak - dopis pro mou budoucí lásku“
„Každý měsíc je ze mě jiný člověk. Znovu vznikám a zase zanikám, abych znovu vznikla.“
„Kde je ta jiskra, která přeskočí a já se rozhořím? Co když jsme se už potkali, prošli kolem sebe? Co když jsme už byli spolu...?“
„Kdo mě bude milovat tak moc, že mu bude stát zato být nablízku někomu tak křehkému, jako jsem já?“
„Lichotkou mě přesvědčil, že bez něj nedokážu žít.“
„Mám v sobě roky, které nezestárly...“
„miluji tě. samoto.“
„Miluju vlastní život natolik, že ho dám v sázku dalšímu muži, který způsobí, že se při pohledu do zrcadla budu celá chvět a ztratím dech.“
„Mluvíme o počasí, jako by to bylo něco všedního a ne zázrak...“
„Muž, který umí plakat. - dar“
„Myslíš, že když poprosím nebesa, vrátí se duše mé matky v těle mé dcery, abych ji mohla hýčkat tak, jako ona hýčkala mě po celý můj život?“
„nejvíce lituji těch co tráví život čekáním na někoho kdo zaručeně neexistuje - 7 miliard lidí“
„Nemůžu se dočkat, až mi mé osmnáctileté já bude závidět...“
„Není to tak, že se probudíš a je z tebe motýl.“
„Nepotřebuju se zdokonalovat...“
„Neutíkej před sebou, když jsi tak nádherná. Jen ať se tvá krása rozzáří naplno.“
„neznám větší jistotu než když mnou listuješ a nahlas předčítáš“
„Nic na světě mě nenaplnilo tak, jak zpočátku slibovalo.“
„Opravdu bych dala všechno za to, abych byla tak krásná, že se za mnou každý ohlédne. Za denního světla i potmě.“
„Ovinu ho svýma neposkvrněnýma nohama a jeho jazyk mě spasí. - Křest“
„Podívej se mi do očí, když si tam dole mlsáš jako o život... - chci, abys viděl, co se mnou děláš“
„Podívej se na sebe a řekni si: S nikým bych tě nevyměnila.“
„Postel je nejintimnější místo na světě.“
„Problém je, že to celé nedává smysl. Hlava mi nebere skutečnost, že musím přesvědčit polovinu světové populace, že mé tělo není jejich postel.“
„Proč jsi na mě tak zlá?, stěžuje si mé tělo. Protože nejsi jako ony, říkám mu.“
„Proč mi tak dlouho trvalo otevřít oči svým očím, otevřít srdce svému srdci, sklonit se ke svým unaveným nohám...?“
„Proč tohle dělám? Proč trestám své tělo za to, že je takové jaké má být? Pak si vzpomenu na něho a přestanu se litovat. Stydím se příliš na to, abych se mu ukázala nevyholená.“
„Prosíš, abych tě rozdrtila svými stehny, přitáhla si tě svými boky, vynesla do nebe...“
Rupi Kaur knihy
2023 | Léčivá moc psaní |
2017 | Mléko a med |
2019 | Květy slunce |
2021 | Home Body: Mé tělo, můj chrám |
Žánry autora
Literatura světová Poezie Esoterika, astrologie, okultismus Citáty a přísloví Osobní rozvoj a styl
Štítky z knih
láska muži zneužívání rodina znásilnění potraty ze života indická literatura psychická traumata básně
Kaur je 52x v oblíbených.
Osobní web autora