Rupi Kaur citáty

Citáty (79)

„především žij tak abys chtěla prožít život sama se sebou“ — Mléko a med

„Přišla jsem na svět jako žena se vším, co k tomu patří. A jako žena také odejdu.“

„Ptáš se, jestli můžeme zůstat přáteli. Já na to: Dokážeš si představit jak včela toužící líbat se s květem, se nakonec spokojí jen s listy?“

„řekl jsi, jestli to tak má být. osud nás zase svede dohromady. na chvilku mě napadlo jestli jsi vážně tak naivní. vážně věříš že osud funguje právě takhle. jako by se na nás díval z oblohy. jako by měl pět prstů a trávil čas tím že s námi hýbe jako s šachovými figurkami. jako bychom neměli na výběr. kdo tě to naučil. řekni. kdo ti nalhal že i když máme srdce a mozek nesmíme je používat. že naše činy nemají vliv na to co z nás bude. chce se mi křičet a řvát „jsme to my blázne. jedině na nás záleží jestli se dáme zase dohromady“. ale místo to sedím tiše. na třesoucích se rtech letmý úsměv a říkám si. není to tragédie. když to někdo vidí jasně a druhý ne.“ — Mléko a med

„Snívala jsem o tom, že budu silná a nic se mnou nepohne. Teď. Jsem silná. Nic se mnou nepohne. A toužím po tom být jemnější.“

„Soustředila jsem se na to, abych byla jako ostatní. Zapomněla jsem, co všechno moje tělo musí udělat pro to, abych žila. Kolik tepů a nádechů ho to stojí. Vyčítala jsem mu jeho nedostatky, hledala jsem zázračný recept, jak být dokonalá a přitom si neuvědomila, jaký je to zázrak, že vůbec žiju.“

„Štěstí neznamená cítit se pořád skvěle...“

„Takovou, jaká jsem teď, už nikdy znovu nebudu. Dej mi trochu času, ať si ji můžu ještě chvíli užít.“

„Toužím po lásce, která mě přenese do jiného světa...“

„tvoje tělo je muzeum přírodních katastrof. copak nevidíš jaká je to nádhera.“

„Umíráme od chvíle, kdy přijdeme na svět a zapomínáme se těšit z jeho krás. - žít naplno“

„Vidět v přirozenosti nestydatost je kult násilí. Chvála panenství je kult násilí.“

„Všechno, co potřebuji, už v sobě mám. Nemusím hledat jinde.“

„Všimla jsem si, že všechno, co nemám mi připadá krásné...“

„Vzbudila jsem se s myšlenkou, že je hotovo, že mám před sebou volný den. Bylo naivní myslet si, že je tak snadné uzdravit se, když je to nekonečný proces. Neexistuje žádná cílová čára, je to každodenní dřina.“

„Zapomeňte na všechno, co víte o lásce a začněte nanovo od slova laskavost...“

„Zavolejte elektrikáře, ať se mi podívá na oči, proč nesvítí.“

„Zázraky se dějí, když si hrajeme, když utečeme, sníme a necháme se unášet svými představami... Jen tehdy je vše, co nás naplňuje na dosah ruky.“

„Zničehonic se mám ráda.“