Ruta Sepetys citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1967

Citáty (163)

„Někdy si myslíme, že všechno víme. Jsme o tom přesvědčeni. Ale nevíme nic. Roky plynou a pravdu nakonec ukáže čas. A tomu bolestivému okamžiku, kdy pochopíme, se říká přechodový rituál.“ — Musím tě zradit

„Někdy vyrazíme na cestu, ale nakonec dojedeme úplně jinam, než jsme chtěli. Ale to nevadí. Důležité je vyrazit. (Potrhaná křídla)“

„Některá přátelství se rodí ze stejnosti. Jiná z blízkosti. A některá přátelství, často ta nepravděpodobná, se rodí z potřeby přežít.“ — Mlčící fontány

„Některé věci jsou složité, mají spoustu detailů. Stojí na útesu pravdy. - Julia“ — Mlčící fontány

„Někteří z nás touží uchovat a vzpomínat, jiní touží zapomenout. Všichni máme své důvody.“ — Mlčící fontány

„Neprovinili se činy, ale cíli.“ — Mlčící fontány

„Nesmíme dopustit, aby pravda zmizela s těmi, kteří to vše prožili. (Sůl moře - poznámka autorky)“

„Nevinní mladí lidé, místo aby si plnili své naděje a sny, se stali mlčícími fontánami.“

„O Hitlerovi nebo Mussolinim se ve škole učíte, ale o Francovi ne. - Ben“ — Mlčící fontány

„Oba vás mám moc rád. A vyřiďte matce, že ji taky. A až si vzpomenete na ten dub. Modlete se, děti, a já to uslyším. Modlete se za Litvu. A teď upalujte zpátky. Rychle. (pan Vilkas; V šedých tónech)“

„Občas už není co spálit, takže zapálíme sami sebe.“ — Mlčící fontány

„Osmnáct let v sobě živí plamínek dívky, se kterou strávil měsíc ve Španělsku. Býval to velký, spalující plamen.“ — Mlčící fontány

„Pamatuješ si, jak bylo v tomhle věku všechno silné? Vede to ke špatným rozhodnutím. - Julia“ — Mlčící fontány

„Plakal jsem, protože jsem neměl boty, až jsem potkal člověka, co neměl nohy.“ — Sůl moře

„Plešatý muž seděl, lokty opřené o kolena, a povídal si pro sebe. ,,Proč je tak těžký umřít?´´ ptal se. ,,Pomohl jsem vás udat. Příliš pozdě jsem řekl ne. Viděl jsem ty seznamy.´´ Paní Rimasová se k němu otočila. ,,Cože?´´ Přikývl. ,,Chtěli po mně, abych uvedl lidi podle zaměstnání. Mel jsem vypsat učitele, právníky a vojáky, kteří bydleli v okolí.´´ ,,A vy jste to udělal?´´ hlesla jsem. Jonas objímal matku a stále plakal. ,,Souhlasil jsem,´´ odpověděl plešatý muž, ,,ale pak jsem si to rozmyslel.´´ ,, Jste zrádce! A ubožák´´ Obořila jsem se na něj. ,, Ubožák, a stejně přežiju. Ale to bude můj trest. Určitě. Tahle žena zavře oči a je pryč. Já si přeju umřít od prvního dne, a žiju. Vážně je tak težký umřít? (V šedých tónech)“

„Popere se se svým strachem a vyhraje. Vítězí jen na chvíli a mlčky, ale vždycky mu to úplně rozezpívá duši. - o Rafovi“ — Mlčící fontány

„Postaví se svému strachu. A vyhraje. - o Rafovi“ — Mlčící fontány

„Potřebuju jen sehnat nějaké dřevo. – Myslíš ukrást? – Hm, no, asi ano. – Ty se vážně nebojíš, viď? – Ne. Je mi zima. (Andrius a Lina, V šedých tónech)“

„Pravda je někdy nebezpečná. Ale přesto bychom ji měli hledat dál.“ — Mlčící fontány

„Pravda je někdy nebezpečná. Ale přesto bychom ji měli hledat dál. - Antonio“ — Mlčící fontány

„Pravda láme řetězy mlčení. Všem nám dává svobodu.“ — Mlčící fontány

„Proč řvete? Všichni jste věděli, že to tak dopadne. Co by tu to děcko asi jedlo, vši? Jste idioti. Teď to malý vyhoďte ven, beztak je mu takhle líp. Až zhebnu já, tak mě radši snězte, jestli tak moc chcete přežít. - Už drž hubu! Jestli toho nenecháš, dědku, tak ti vytrhnu jazyk. Vážně. Sověti budou proti mně miláčci. Staráš se jen sám o sebe. Až Němci vykopnou Sověty z Litvy, necháme tě tu na kolejích, abysme se s tebou už nemuseli otravovat. (Plešatec a Andrius; V šedých tónech)“

„Pronásledovaly mě popisy války - a taky války po válce. Hlad, odloučení, strach a mlčení, které spojuje. Ve Španělsku zvítězilo utrpení, dotklo se všech a zlomilo mnohá srdce.“

„Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek. (V šedých tónech)“

„Přemýšlí, jestli Antonio cítí její bolest, když se obejmou, stejně jako ona cítí jeho...“ — Mlčící fontány

„Připadáš si mocný, protože máš peníze. Za peníze si koupíš víno a slunce, ale právo na naši historii ne. - Fuga“ — Mlčící fontány

„Radši byl o hladu, než aby se nechal krmit rukou, která ho bije. Všichni jsme ho zbožňovali. - Rafa o Fugovi“ — Mlčící fontány

„Rozumíš? Ani náhodou. Nikdy jsi nebyl opuštěný, nikdy tě netýraly ruce dospělých, nikdy jsi pro ostatní nebyl špína, nikdy jsi nebyl tak hladový, že jsi jedl trávu, a tak chudý, že jsi musel krást. Řekni, měl jsi někdy hlad? - Fuga“ — Mlčící fontány

„Říká se, že smrt má tisíc dveří, kterými vypustí život, a člověk si vždycky jedny najde. Na každého z nás ty dveře čekají. Vím to a jsem s tím smířený. Ale děti, to je něco jiného. S tím mám problém. Proč děti?“

„Samozřejmě že bude mít radost. Každá dívka by měla radost.“ — Mlčící fontány