Tereza Ramba citáty

česká, 1989

Citáty (79)

Asi bych takhle chtěla žít, ale vůbec si ku- nedokážu představit, že zítra ujdu třeba metr. Dobrodruhům


Bavíme se o lásce. Je těžký se v ní orientovat, když tě pár prvních let ovládají nervový zakončení a seš závislej na sérii malých smrtí. Já se v ní neorientuju, mám tebou zatemněnej mozek. Říkáš něco o tom, ža ta zamilovanost, že ta láska je až výsledek. Dobrodruhům


Bejt šťastnej je práce. Dobrodruhům


Bouřka neznamená, že do vás uhodí blesk. Dobrodruhům


Budu ti dávat celý dny prostor, abych ti ho po večerech mohla brát. A doufám, že budeme natolik odvážní, že nás naše strachy, svobodný povolání, budoucí děti, rodiny a předsudky nebudou sdírat o svobodu, kterou teď, ve sterilní posteli v hotelu něco Inn někde v Evropě cítím. Dobrodruhům


Byla jsem zamilovaná do nějakýho idiota. A tak jsem cestovala a sušila kytky a brečela v nádhernejch koupelnách. Bože, to bylo hezký. Dobrodruhům


Co jsem se naučila na vodě? Netlač řeku. Teče sama. Někdy pomalu. Ale můj levej prsteníček a plně obsazený srdce (a břicho) jsou důkazem, že do cíle se vždycky dorazí. Dobrodruhům


Čechy jsou nejkrásnější z postele. Koukat na ně s těmi, které milujeme. Dobrodruhům


Dnes ráno mě probudily smysly. Dobrodruhům


Dny plynou, problémy a nádhernosti přicházej a odcházej, většinou stejnou měrou... Dobrodruhům


Dobře vedené hádky přinášejí do vztahů harmonii. Dobře vedené hádky jsou umění. Dobrodruhům


Druhý den si s sebou domů kromě špíny za nehtama přivezeme i zelený hory v hlavách a chrámy se svobodnýma náboženstvíma uložený v prostoru okolo srdcí. Dobrodruhům


Dvě hodiny týdně v lese, v jakémkoliv lese. A nepotřebujeme meditovat. Prášky ani psychology. Dobrodruhům


Flákat se, to je důležitá dovednost. Dobrodruhům


Chci riskovat úžeh, úpal, průjem i nadmořský vejšky výměnou za tenhle nadhled. Dobrodruhům


Chci se koukat do očí lidem, kteří jsou si vědomí svojí kulturní identity a pod jejichž pohledem pochopíš pevnost. I když jsou jim třeba tři roky. Dobrodruhům


Chytnu tě za ruku. A nechám se vést. Protože já už jedu v jiným režimu. Poslouchám muže, kterýho jsem si vybrala, a místo nebe vidím kruhy. Dobrodruhům


Já mám namožený tělo a zanícený srdce a ty máš zanícený tělo a namožený srdce a už to bohužel není ani puberta. Dobrodruhům


Já si někdy tak strašně přeju něco vidět, že když to pak vidím, nevím, jestli to tam opravdu bylo. Nebo jestli to mozek vytvořil na přání. Dobrodruhům


Jdu sama loukou spát a cítím se jako po svatbě. Ráno se probudím. Máš ještě zavřené oči. Oknem prosvítá sluníčko a bílé šaty už tam nejsou. Dobrodruhům


Je lehký si zavolat. Ale mě baví tohle. Mě baví žít. Dobrodruhům


Je to asi jako když se dva starý lidi drží za ruce. Je to křehký, slastný a taky strašně smutný. Ale víte, že ty dva lidi se už znají. Že jsou propojený, se vším, co k tomu náleží. Takoví, jací doopravdy jsou. A tohle chci. Zkoumat tě na mlžnejch loukách. Koukat se na sebe doopravdy, skrze tvojí perspektivu a skrze pravdu, která je objekt i v ní. Chci řešit konflikty mluvením, vzájemným pochopením a skvělým výhledem. Jídlem. Chci se držet za ruce. A nevadí mi ani ten smutek občas. Ne proto, že prší. Ale proto, že tohle je láska. Láska je. Dobrodruhům


Jsem pyšná na svět. Na naši kouřící planetu, která hoří, ale někde ještě ne. Na oči dospělých dětí. Na jejich holé nohy. Na tebe, že umíš vyfotografovat lásku. Ty jsi láska. Dobrodruhům


Jsem ráda, že jsem žena. Potřebuju muže. Dobrodruhům


Jsem šťastná, že nám ta voda došla. Je hezký moct si na tenhle pocit sáhnout. Strach o život. To se člověku ve městě nikdy nestane. Pořád máme všeho moc. Nemít skoro nic je mnohem přehlednější, úlevnější. Člověk si díky tomu uvědomí, co skutečně potřebuje. Dobrodruhům


Každý Evropan, který v Austrálii delší dobu žije, vám potvrdí, že je to nesnesitelné. Že se ta pozitivita nedá vydržet a že mu ten roční rytmus chybí. Dobrodruhům


Každý ticho má v sobě zvuk. Dobrodruhům


Když jsem s tebou, někdy si nejsem jistá, jestli nejsem spíš v Tobě, než v Sobě. Což není dobrý, ale láska taková je. Dobrodruhům


Když jste sami uprostřed domorodého kmene, neznamená to, že jste cizinec. Dobrodruhům


Když si myslíte, že to nejkrásnější už jste viděli, zavalí vás láska o velikosti vesmíru v podobě rukou namáčejících se do vody unikající dírkou z hadice. Rukou, které myjí vlasy, i když je v horách zima. Vzhledem k převýšení a opravdovosti toho místa, opravdovosti toho aktu je zřejmé, že láska je. Že život je v pořádku. Že na světě je čas a prostor na důležité věci. Sednout si a pročesat vlasy. Protože svítí slunce. Dobrodruhům