Victoria Schwab citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

V. E. Schwab · pseudonym

americká, 1987

Citáty (88)

„"Dědo, proč kouříš?" - " Všichni děláme věci, které bychom dělat neměli. Věci, které nám ubližují." (Archiv)“

„"Máte kolem sebe příliš silné brnění. Jenže brnění nás neochrání před nájezdem ostatních, jen uvězní nás samotné. Oblékáme se do něho, ale nedochází nám, že se do něho sami zavíráme. A nakonec tu máme dva lidi, toho nablýskaného z kovu... a pak člověka pod ním, který se hroutí." (Dveře do prázdnoty)“

„"Neumřu," řekla, "dokud to neuvidím." "Dokud neuvidíš co?" Její úsměv zazářil ještě víc. "Všechno." (- Lila, Temnější tvář magie)“

„"Pomáhám řídit velmi složitý stroj, a když někde objevím vadnou součástku, je mou povinností ji opravit nebo vyměnit, než se škoda rozšíří dál." - Agáta (Dveře do prázdnoty)“

„"Proč?" (...) "To je snad ta nejhloupější otázka na světě. Používej slova. Buď konkrétní. Proč zní jako bučení krav a mečení koz nebo vrkání holubů." (Archiv)“

„"Zacházej se vším špatným, jako by to byly sny, Kenzie. Ať už to bude sebeděsivější, musíš jen přežít do probuzení." - Antony (Dveře do prázdnoty)“

„„Nikdo ti neublíží. A víš proč?“ Zavrtěla hlavou a Victor se usmál. „Protože já mu ublížím jako první.““ — Neobyčejní

„„Protože si o mně myslíš, že nejsem špatný člověk. A já tě nechci vyvádět z omylu.“ (Victor Vale)“ — Neobyčejní

„„Zrůdy a zrůdičky velký i malý, vás by si, dětičky, k večeři daly.“ „Korsaji zubatí s ostrými drápy vyschlí a kostnatí budou tě trápit. Malchaji, malchaji, hrozný to zjev, smrtícím úsměvem sajou ti krev.“ „Sunaji s očima jak z černé tuši, písničku zahrají, vezmou ti duši.“ „Zrůdy a zrůdičky velký i malý, vás by si, dětičky, k večeři daly.““

„As Travars. (Temnější tvář magie)“

„Ať se děje cokoliv, chci ti pomoct. Nejsi sama, Mackenzie. Celý život žijeme ve lži. Pořád něco musíme tajit. Chci, abys věděla, že přede mnou nic tajit nemusíš. (Archiv)“

„Bez pravidel by zavládl chaos. - Archiv“

„Boj ve skutečnosti není o používání vlastní síly, Kenzie, ale o využívání síly toho druhého. Historie vždycky budou silnější. Necítí bolest, takže jim nemůžeš ublížit, ne pořádně. Nekrvácejí, a když je zabiješ, vstanou z mrtvých. Historie umřou a za chvíli se proberou. To ale pro tebe neplatí. (Archiv)“

„Bylo už docela pozdě. – Nebylo zase tak pozdě. Skoro všechny kavárny ve městě ještě měly otevřeno. - Tak proč jsi nebyl v jedný z nich? (Archiv)“

„Být zapomenutý je trochu jako zešílet, pomyslí si. Začnete pochybovat o tom, co je skutečné, jestli jste vy sami skuteční. Koneckonců jak může být něco skutečné, pokud si to nikdo nepamatuje?“ — Neviditelný život Addie LaRue

„Co blbneš? Pusť mě! – Nepustím! Musíš se to naučit. – Co se mám naučit? – Obklopit se tichem. Není to tak těžké. (Archiv)“

„Co se děje, Mac? Konečně uznáváš, že mi to proklatě sluší? Já věděl, že to je jenom otázka času. – Jo jasně, teď jsi na to kápnul… - Mac. – Ano? – Není ti nic? – Jasně že ne. (Archiv“

„Čekání je vždycky horší než samotný začátek. (Dveře do prázdnoty)“

„Čekání je vždycky horší než samotný začátek.“

„Děda říkával, že chyby jsou k ničemu, pokud se je snažíme vytěsnit. Člověk si je musí zapsat za uši a poučit se z nich. (Dveře do prázdnoty)“

„Děda vždycky říkával, že jenom hlupáci a zbabělci pohrdají strachem. Strach člověka udržuje naživu. (Archiv)“

„Delilah Bardová vypadala jako král. Vlastně ne, napadlo ji a napřímila se. Vypadala jako dobyvatel. (Temnější tvář magie)“

„Jak je porazím? – Silou. Zkušenostmi. A štěstím. Potřebuješ notnou dávku štěstí. (Archiv)“

„Jak krutý žert vesmíru, pomyslel si, že se lidsky cítí jen tehdy, když provede něco příšerného. (Divoká píseň)“

„Je tady Roland? – Deváté křídlo, třetí sál, pátá místnost. (. . .) Zopakujte mi to! – Devět, tři pět. – Neztraťte se. (Archiv)“

„Je to těžký pořád lhát? – Ne, není to těžké. Lhát je jednoduché, ale člověk je pak osamělý. - Jak to myslíš? – Když lžeš všem a o všem, jak to může dopadnout? Co zbyde z pravdy? – Nic. – Přesně tak. (Archiv)“

„Jsem silnější, než vypadám. (. . .) Zvládnu to, Nejsem jediná volba. Jsem prostě nejlepší. (Archiv)“

„Kavárna u Bishopů je rodinný podnik. Ale nebyl to rodinný sen.“

„Kdo je Správce? – To jsem já. A budeš jím i ty. – Jsem ráda, že budu jako ty. – To je dobře. Nemáš totiž na vybranou. (Archiv)“

„Kdybych řekla našim, že trávím své noci napůl v nočních můrách a napůl boxováním do chrličů na střeše, určitě by mě poslali ke cvokaři. (Dveře do prázdnoty)“