Moderní poesie americká. Díl I. vydání

VYSVĚTLENÍ Nová doba americké poesie (rozuměj poesie ve Spojených státech severoamerických) počíná dle samých literárních historikův amerických — především Edm. Clar. Stedmana — počátkem občanské války (1861). V tu dobu vystoupila nová generace básníků, kteří zrozeni v letech třicátých minulého století, přinesli novou svoji notu a jimž zejména válka severu proti jihu poskytla nové vděčné látky. Tolik poznamenávám, přidržev se i ve své anthologii tohoto ohraničení, na vysvětlenou tomu, kdo by v díle mém marně hledal Bryanta, Emersona, Longfellowa, Whittiera, Poe, Holmesa, Lowella, Whitmana aj. Všichni ti patří již starší básnické generaci americké a myslil jsem, že tím spíše mohu obmeziti se na poesii doby novější, že jednak všichni jmenovaní jsou již u nás známi, jednak měli by býti zastoupeni v literatuře naší aspoň samostatnými výbory svých básní. Bryanta a Whitmana český čtenář najde ve knize Jar. Vrchlického Z cizích Parnassů (1894), výbor básní Walt Whitmana vydal též Em. šl. z Lešehradu (1901); Longfellow přivtělen literatuře české překlady J. V. Sládka (Hiawatha), Pr. Sobotky (Evangelina), Vrchlického (Lyrika), Krska (Michael Angelo) a posléz mým výborem kratších básni (Básně); Poe zastoupen je výborem v knize Jar. Vrchlického: Poe: Havran a jiné básně. Za to poesie americká doby novější je u nás mimo několik málo jmen neznámým světem. Vždyť i německá, pokud vím, jediná novější anthologie poesie americké od Ad. Strodtmanna zná z ní pouze Stedmana, Aldriche, Johna AI. Dorgana a Johna Jamesa Piatta, a jiná anthologie (England und Amerika 1885) od Jul. Harta o málo básníků více. Zdá se mi, že v Anglii samé teprve anthologie Younger American Poets (1830 —1890), již vydal angl. básník Douglas Sladen r. 1891, upozornila na novou fási poesie americké a že teprve velká anthologie poesie americké An American Anlhology, 1787—1900, již jako doplněk své knihy essayí Poets of America vydal Ed Cl. Stedman a jež obsahuje ukázky ne méně než 580 básníkův, ukázala celé veliké její bohatství. Otevříti pohled do tohoto neznámého světa českému čtenáři, bylo úkolem díla mého. Výbornými průvodci po pralese americké poesie stali se mi Douglas Sladen a Edmund Clarence Stedman, jichž anthologie byly mi při práci stálými vodítky. Nespokojoval jsem se arci jen ukázkami jejich a opatřoval si, pokud bylo možno, knihy básníků samých, chtěje nejen básníky poznati z vlastních knih jejich, ale také vybírati po vlastní vůli a vkusu. Tím stalo se, že anthologie moje je anthologií samostatnou, od obou výše uvedených anthologií se lišící. Že nemohl jsem do sbírky své pojmouti básníky všecky, jež uvádí Stedman, při obmezeném rozsahu díla mého rozumí se samo sebou, ale hleděl jsem k tomu, aby všichni význačnější poeti i poetky byli tu zastoupeni, a to vynikající hojnějšími ukázkami. Jak již při anthologiich jinak nejde, musil jsem se vyhnouti básním většího rozsahu, což bylo mi proto snazší, že celé těžisko poesie americké leží v její lyrice, a pak utěšoval jsem se výrokem jiného skladatele americké poesie v jazyku anglickém W. J. Lintona: "Hercules may be knovvn by his foot-prints". Česká Akademie císaře Františka Josefa pro vědu, slovesnost a umění poskytla mi příspěvek na opatření potřebných knih. Vzácnou pomoc její se srdečným díkem zde kvituji. Velice zasloužil se o dílo mé též pan Jos. E. Kohn v Bay City, Mich., jenž darovav mi hojně knih amerických poetů, práci značně mi usnadnil. Američtí básníci Richard Burton v Bostoně a Arthur Upson v Minneapolis projevili mi nejen zásilkami svých knih, ale i svými listy takovou účast na mém díle, že nemohu než připomenouti toho vděčně již při vydání prvé části anthologie. Za mnohé rady, vysvětlení a pokyny srdečně děkuji též milému kollegovi dr. Emilu Háchovi a jeho bratru americkému občanu panu Theod. Háchovi. Kéž by s překlady básní amerických poetů zavanul do naší zubožené vlasti dech americké samostatnosti a svobody! V Praze v březnu 1905. A. K.... celý text