Alix diskuze

Corehead, paulhunter: Díky, že jste mne uklidnili, už jsem začala mít pocit méněcennosti. Bože, bože...

Dell, díky za info, tam jsem se zapomněla podívat!

Beranka66: Šedesát knih za měsíc? Nevěřím!

Pchu Sung-ling " Zkazky o šesteru cest osudu ". Bohužel jsem ji půjčila a vím, že už se mi nikdy nevrátí!

Neposlouchám při čtení hudbu, ruší mne to! Hudba je pro mne důležitá u filmů, ale při čtení nene!

Tak jsem tady nakoukla v naději, že získám nějakou inspiraci, ale vidím, že máme zřejmě nějaké období určité apatie? Věřím, že je to jen přechodné a v nejbližší době se tady opět rozhoří vášnivé diskuze! Takže, dveře nechat dokořán!

Čtenářský deník jsem si nikdy nevedla, spíš jsem to řešila podobně, jako nightlybird. Problém ovšem je, když vím přesně, o čem kniha je, ale nedokážu si vzpomenout ani na titul, ani na autora. Takže jsem ráda, že jsem si apoň tady udělala celkem jasno.

Nightlybird, ty se nepřipojíš k tvorbě "Příběhu na pokračování"?

Nighltlybird: Trošku se ostýchám a nejsem si jistá, jestli to tady vůbec patří, ale kdysi jsem četla Antologii slovenské milostné poezie a pořád si pamatuji jednu věc. Je krátká, je v ní všechno, co má být, tak ji tady zkusím napsat.

Na koho dievča myslíš?
Na vás!
Vie o tom mamka?
Vie.
Koĺko máš rokov?
Dvanásť.
No tak ma bozkaj!
Nie!
Prečo?
Som ešte mladá!
Nikto tu nie je!
A ak je?
Neľúbiš ma?
Nie, mám vás rada!
No tak ma bozkaj!
Nie!

Červená knihovna našich babiček musela být naivní, dnes už by to nešlo! Proto jsem napsala, že se ČK modernizuje. V každém případě je to vymývání mozků a nemyslím si, že by mi to něco dalo.

Nightlybird: Odpovím na tvou druhou otázku, ale jsou to jen mé důvody, nevím, jaké mají jiní čtenáři. Mám tu asi čtyři knihy, které se mi nelíbí a jejich čtení bylo pro mne utrpením. První bylo " Stmívání ", které jsem přečetla ze zvědavosti, když se kolem knihy rozpoutal blázinec během pořadu Kniha mého srdce. Tak jsem chtěla vědět, jaký je to literární klenot. Pochopila jsem, že další díly opravdu nejsou vhodné pro můj duševní klid. Další dva skvosty byly " Divoká Jasmína" a " Drahoušek Jasmína ", ty jsem fakt přečíst musela, půjčila mi je kamarádka a nadšeně se pořád ptala, kam už jsem došla a jak se mi to líbí. Bylo mi trapné jí říct pravdu, tak jsem to přetrpěla. A poslední je Monarcha Absint, který jsem doslova odhodila po 20 stránkách, abych se nepoblila. Obyčejně ale, pokud mne kniha nezaujme, odložím, nedočtu a už se k ní nevracím.

Nightlybird: Červená knihovna se nemění, akorát modernizuje podle situace. Jinak je to pořád to samé. On ji miluje, ona ho nemiluje, případně ona ho miluje a on ji nemiluje, občas k sobě hlavní dvojice cítí dokonce alergii, občas se milují oba, ale musí překonat mnohá protivenství i intriky nějakého zloducha a na konci se vezmou. Nepsaným pravidlem je, že jsou oba krásní a inteligentní i když se většinou chovají jako idioti. Celý chudý příběh se samozřejmě odehrává na pozadí nádherných exteriérů i interiérů. Sexuální scény, které nesmí chybět, jsou popsány způsobem, který tě ubije víc, než vlastní příběh. Hemží se to tam různým ovocem /jahůdky, třešničky, broskvičky/ a mořskými potvorami /škebličky, mušličky/. Pokud vůbec vydržíš do konce, s hrůzou zjistíš, že existuje ještě x-dalších dílů, kde se děje stejné "nic", jako v knize, kterou se ti snad podařilo bez újmy na zdraví přečíst.

Co znamená nějaký ohnutý roh nebo skvrnka proti tomu, že se mi pár knih nevrátilo vůbec? Číhám na ně v antikvariátech i knihkupectvích a co se týká právě antikvariátů, je mi úplně fuk, v jakém budou stavu, jen když je zase budu mít!

Bez přemýšlení a hned bych ti na stůl položila H.W. van Loon " Rembrandt ", T.Gulbrassen " Věčně zpívají lesy " plus další dva díly ságy a Selma Lagerlöf " Lövensköldův prsten ".

Někdy v minulosti jsem tady zavrhla Viewegha a Palahniuka, teď je doplním o Kocábovou a Meyerovou.

teanoa: Proboha, přečti si svůj příspěvek, ty chyby jsou horší, než celá upíří sága Stmívání!
Taky bych doporučila klasiku - Dracula. A Prokletí Salemu, samozřejmě.

Nemám si s kým popovídat o knihách a už jsem se s tím smířila. Proto chodím na čtenářské blogy. Sama občas nevěřím svým očím, jakou dobu tady vydržím pročítat příspěvky a komentáře. Je to velice zajímavé a inspirující. Občas vrním spokojeností a občas jen zírám, ale co nadělám...

Lusa, já jsem ke čtení přivedla dceru své kamarádky, aniž jsem o to vůbec usilovala, její rodiče totiž nečtou vůbec. Malá byla zvědavá, proč čtu, odkud vím to nebo ono, tak jsem jí vždycky říkala, že v knihách najde všechno, jen musí umět hledat. Když začala chodit do školy, začala chodit i do knihovny a postupně prozkoumala i tu mou. Dnes je v pubertě a knihy ji bavit nepřestaly, naopak! Takže každou chvilku přijde a plundruje mi knihovnu, což mne velice těší. Na každého asi platí něco jiného a děkujme tedy bohu za každého nového čtenáře.

Metal Messiah: Aha, dík, fakt mne to zmátlo a naštvalo. Už to chápu...

Něco mi uniklo? Dala jsem "palec" a on se mi otočil dolů s tím, že tento komentář se mi už nelíbí, což jsem vůbec neměla v úmyslu. Co se stalo?