_Berry_
diskuze
Děkuji všem za nápady.
Pratchett by byl skvělý, kdybych ho už sám neměl téměř kompletně přečteného. To samé platí o Bubáčkovi [vzhledem k tomu, jak je tenký, jsem ho chtěl vyzkoušet i tak, ale přítelkyně mi u toho usnula :)]. Povídky Šimka a Grossmanna jsem měl přidat do příkladů - je to přesně ten typ čtiva, co hledáme, ale už je máme za sebou.
Z množství nápadu, které jste zaslali, jsme sáhli po Vodácích a jsme za to rádi - sedlo nám to výborně. Ke zbytku se jistě časem dopracujeme.
Ještě jednou děkuji!
Nemáte nějaké nápady na knihy vhodné k předčítání? Něco, co má kouzlo, minimum hluchých míst, děj odsýpá, dostatek humoru.. Knihu, co člověk vezme do parku na deku a může předčítat svému protějšku, aniž by ho to začalo nudit.
Pár příkladů pro představu:
Saturnin
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Malý pražský erotikon
Forvo je pro mne zhoubou i spasitelem. Vzhledem k mému knižnímu vkusu se prakticky neustále potýkám s francouzskými jmény či názvy, z nichž obé působí problémy mnohdy i lidem v jazyku diplomatů kovaným. Zmíněný server je pro tyto případy ideální, nicméně to také znamená, že se třeba jen během pěti minut několikrát zvedám a odcházím si k PC něco vyhledat - to je přesně tak otravné, jak to zní, avšak kdybych tak neučinil a zůstal s nosem zabořeným v knize, nečetlo by se mi o nic lépe.
Doporučuji sérii Zvěrolékař od J. Herriota. Lehká, ale velice kvalitní četba, prosvětlená a pozitivní, vyloženě psaná pro slunečné letní dny, strávené na zelené louce pod bezmračnou oblohou.
Osobně, byť jsem velkým milovníkem historických románů, bych Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století určitě nedoporučoval. Je to skutečně spíše lokální satira, tepající drobné nešvary Pražanů doby autorovy, než historický román - tedy alespoň jak si ho představuji já.
Jsem zcela šokován skutečností, že na širém (a plochém) světě existuje někdo, kdo nepovažuje Dvoukvítkovo Zavazadlo za živou bytost :-)
Takto fiktivní postava se mnohokrát setkala s neméně známým charakterem od stejného autora - Jackem Ryanem.
Napovím, že postava užívá vesměs dvě identity, křestní jména se však shodují - John.
Muž, iniciály, J. T. K., narozen roku 1944, původem z Indianapolis. Bývalý SEAL, veterán z Vietnamu, v knihách vesměs operující pod hlavičkou CIA. Ženy blízké jeho srdci povětšinou provází opravdu ošklivá smůla. Jednu z hlavních rolí v jeho životě hraje duha.
„Vaše Veličenstvo, jsem to já, pokorný otrok, který je tak opovážlivý a zabývá se trochu medicínou.“ „Kdy teď bude mít tvá léčba výsledky`?“ přitlumil hlas natolik, že jsem otázku slyšel jen já. „Veličenstvo, ten výsledek se dostaví za devět měsíců po splnění všech podmínek, které jsem vám uvedl.“ Když jsme teď byli ve vztahu lékař a pacient, osmělil jsem se a dodal: „Držel jste dietu, kterou jsem vám předepsal?“ „Při štědrosti prsů Isisiných,“ vykřikl a nečekaně se mu blýsklo v očích. „Jsem tak plný býčích koulí, až se divím, proč nebučím, vidím-li hnát stádo krav kolem paláce.“ Byl v tak dobré náladě. že jsem si dovolil i trochu zažertovat. „Našel už faraon jalovičku, jak jsem mu doporučoval?“