Dell
diskuze
Hledám povídkovou knihu pro holky, ne román! Poradíte?
Nejlíp tématika vztahů, škola, rodina, láska, věk 10-15.
Kromě Bílé velryby bude na Streamu na Vltavě ještě pár dní Zabiják Joe, výborně zpracovaná hra. Kdo má rád dramatizace, nenechte si to ujít, stojí za poslech.
Vybírám je především podle toho, co čtou, co a jak hodnotí a komentují. Vidím pak jejich hodnocení a komentáře přednostně u každé knihy, kterou si zobrazím. Jejich aktivitu speciálně nesleduji.
Protože jsou pro mě většinou víceméně důvěryhodní, občas si od nich nechám virtuálně poradit, jestli je určitá kniha pro mě smysluplná nebo ne. Někdy se podle té rady neřídím, ale dávají mi tak látku k zamyšlení.
Pravda, tady jde ale o čtení knih. Je určitý stupeň pohodovosti, u každého asi jinde, od kterého si četbu užiju. Jak se tu o tom už mluvilo - abych to už nevnímala jako namáhavou činnost a aby v tom zůstal estetický prožitek.
Od tohoto stadia mi je bližší číst originály.
Ne že by to nešlo, obzvlášť u detektivek apod., kde je zásadní děj, tam na jazyce až tak nezáleží. A jasně, každý na to má svoje měřítka.
Když si za sebe představím situaci, že bych uměla více jazyků na úrovni, na jaké umím např. slovensky, pak bych četla vždycky nejradši originál, pokud by byl jen trochu dostupný.
Překlady by pak pro mě byly zajímavé právě pro tu překladatelskou práci.
U krásné literatury je ideál jazyk originálu, ale to kromě češtiny a slovenštiny zvládám snad ještě v ruštině, u ostatních jazyků je to spousta práce, která přebije estetický zážitek.
Přijde mi nesmyslné číst např. francouzskou knihu v anglickém překladu, tam bych se pídila po české verzi. A kdyby nebyla, tak bych asi radši četla něco jiného.
Až budu další jazyky zvládat líp, budu číst jen v původním provedení.
U odborné literatury to vnímám jinak, tam beru knihy i v jazyce, který mi dá zabrat.
Darovat ano, ale to, co bych rozdala, rozdávají i samotné knihovny. Takže tam toho asi moc neudám.
Určitě se nechci zbavit knihovny, naše hlavní úložiště má nejmíň 16 M2 a pak jsou knihy i jinde. Ale už to jde dvěma řadami, což nesnáším a navíc nahoru už pár let nikdo nešáh, takže prostě soudím, že je načase se tam podívat a posoudit ze současného pohledu.
Letos jsem se odhodlala ke kroku, který bych dřív pokládala za barbarství - odevzdala jsem několik beden knih do sběru. Pokud mám doma omylem nějaké grafomanské výplody, staré učebnice apod., je úleva se toho zbavit.
Ovšem redukce knihovny, to je oříšek. I když se taky odhodlávám předat dál knihy, které nikdy číst nebudeme.
Důvody mám dva - jednak vytvoření místa pro knihy, které chceme mít nablízku, jednak změna postoje k obklopování se věcmi. Poslední dobou mě čím dál víc otravují nepoužívané krámy, kterými se bohužel člověk během života zahlcuje. Obzvlášť tehdy, když má k dispozici sklepy a půdu. Škoda, že u nás není zaběhaný "garážový prodej" jako v Americe. Skvělý způsob, jak se smysluplně zbavit domácích skladišť.
Na Vltavě v Osudech - v 11:30 - běží nádherná četba o životě Chromého jelena ve vynikajícím (jak jinak) podání pana Mrkvičky. Odvysílané díly na streamu.
Koka, já to nedám ani náhodou, myslím, že jsem tuto knihu na 99% nečetla.
Tak to by mě ale opravdu zajímalo, protože absolutně netuším. A tady zrovna nikdo nic.
Maigret byl do minulého týdne i na YT, ale před pár dny všechny díly zmizely. Asi se to doneslo někomu z rozhlasu. :-)
Těším se na Metro, ale napřed chci dočíst pár rozečtených knih.
A na rodinný poslech začneme s Robinsonem, samozřejmě s tím dlouhým. Jako malá jsem měla na desce tu dramatizaci s panem Adamírou, sjížděla jsem to pořád, snad jsem musela vygumovat drážky, ale teď mi to přišlo strašně suchý.
Nemáte nějaké tipy na nedetektivky? Dík.
Franc: A kromě pana Hrušínského i pan Horčička, ten nezklame nikdy.
Třeba Let do nebezpečí, Vojna a mír, to jsou režijně (i herecky) mistrovská díla.
Encyklopedie: Souhlas, určitě bych se nedala ovlivnit tím, že někdo nechce přemýšlet.
Prošla jsem část nabídky a zatím to vidím tak na Robinsona. Chci, aby se to líbilo našemu skoro desetiletému synkovi i nám a zároveň aby mi to napodruhé nepřipadalo jako úplná kravina. Stopař je taky dobrý, ale pro něj možná ještě tak za rok.
Žánrově cokoliv, spíš aby to mělo trošku úroveň.
Tak Hunger Games nedám. :-)
Koupila jsem je synkovi, ale na rozdíl od Hobita, Narnie a A. Mikulky do rodiny nezapadly. Syn je tedy poslouchá, ale s manželem jsme se shodli, že toto opravdu ne.
Tak budu hledat dál. Už by to chtělo zase něco nového pro celou rodinu.
Na zdejší doporučení jsem si pustila z YT Pescho od Marka Epsteina a hodně se mi to líbilo, i zvukově hodně dobře zpracovaná dramatizace.
A včera jsem si na vltavském streamu pustila starou dobrou klasiku, Luční harfu (Truman Capote) a taky skvělé, i když naprosto z jiného konce.
Hru o trůny jsem zkusila v audiu, na papíru takovéhle oddychovky nečtu. Ale přišlo mi to moc ukecané a nebavilo. Zvládla jsem odhadem tak 30-40 stran a nebudu se k tomu vracet.
Ale zase bych od toho nikoho nechtěla odrazovat, je to styl psaní, který - jak je vidět - mnoha lidem sedne.
