Čtete knihy jen v češtině, nebo čtete rádi i cizojazyčné knihy?

Čtete knihy v cizích jazycích? A v jakých? Jakou cizojazyčnou knihu jste naposledy přečetli? Používáte při čtení slovník nebo se spoléháte na porozumění z kontextu?

Já se snažím číst především knihy v němčině a norštině. Teď mám rozečtenou Ellevte roman, bok atten od Daga Solstada a brousím si zuby na další norské knihy. Jsem docela lenoch a nehledám každé slovo ve slovníku (snad jen na začátku knihy), většinou se spoléhám na domyšlení na základě kontextu a vývoje děje. I osmisetstránkový německý Murakami se takto dal přečíst. Ale i slovník je někdy nutný, když se každých pár stran opakuje slovo, které neznám a je důležité. Nicméně pokud jde o norštinu, tak většinu slov člověk ve slovníku stejně nenajde :D

V angličtině čtu tak maximálně manuály a internetové stránky. Němčinu jsem kdysi asi zvládala líp, ale dlouholetým nepoužínáním mi z hlavy téměř vymizela.
Latinu a starořečtinu asi počítat nebudu, stejně to není na ocenění za překladatelství.
Takže zbývá ruština, protože čtu v ruštině málo, slovník občas používám, spíš by se mi ale hodil nějaký pořádný frazeologický.
Slovenštinu tak zcela za cizí jazyk nepokládám, čtu slovensky běžně cokoliv je třeba a co se mi chce. Cítím dluh vůči slovenským autorům, snažím se aspoň trošku to dohánět.
Necítím ale jaksi potřebu číst v cizím jazyce už překládané dílo. Kdyby šlo o nutnost, pak ano, ale pro zábavu si radši počkám na překlad do češtiny. Moje negramotnost mě mrzí kvůli tomu, že číst originál je samozřejmě to nejlepší, co si člověk může dopřát.

Knihy v angličtině nečtu, asi mi pořád vadí určitá převaha nad jinými jazyky. Takže v angličtině jen studie do školy, a když je možnost, tak si stejně radši vyberu německou. Latinu jsem už nějak pozapomněla, teď se učím staroseverštinu, tak si třeba jednou přečtu Eddu.
A není nějaký ruský frazeologický slovník k mání? Zrovna nedávno vyšel obsáhlý německý, ruštináři u nás na translatologii by mohli zapracovat...
Ten Murakami, kterého jsem četla, ještě přeložen do češtiny nebyl. Brala jsem to jako zpestření a suvenýr z Německa - český překlad bude snad někdy příští rok, kdo ví jestli si to přečtu i česky. Moc norských knih do češtiny přeloženo taky není, od Solstada například je jedno dílo, takže ostatní zbývá v originále. Četla jsem už i přeložená díla, i když to opravdu tak trochu ztrácí smysl ... Nicméně Kafka v němčině je Kafka v němčině... a Meyrink taky :)

Bakterie, určitě nějaký slovník je, zatím mi stačí služby mé kamarádky, která pochází z Ruska. Jestli se dám do čtení ruských děl ve větším, určitě se zásobím. Ráda jsem poslouchala přes internet jedno ruské rádio, kde nepřetržitě vysílají různé četby, třeba jsem tam slyšela Mrtvé duše. To byl dobrý trénink, nikdo nepočká, až si to najdu ve slovníku, hlava musela zapnout.
Mně angličtina není tak blízká, mám k ní zafixovaný jakýsi odstup, i když nutnost mě dotlačila. Němčina by mi byla bližší, ale nevím, jestli v mém věku už není pozdě.

Já jsem se zamilovala do zrcadlových knížek a v podsatě je mi jedno, jestli je anglická nebo německá.
Jinak cizojazyčně němčinu, neb mi nedělá tolikerých problémů jako angličtina a přijde na to, o co konkrétně jde, občas sáhnu po slovníku.

Tedy bakterie, klobouk dolů, já zatím nenašla odvahu na víc než manuál k videu ;-) No to přeháním, ale je fakt, že cizojazyčně číst mě nebaví, neb se slovníkem v ruce si to moc neužiju. To radši cizojazyčně poslouchat. Vládnu jen angličtinou

Čítanie v cudzích jazykoch milujem, už kvôli obohateniu slovnej zásoby. Okrem češtiny a slovenčiny čítam najmä v nemčine, angličtine a ľahšie veci aj v maďarčine. Slovníky používam málokedy, viac-menej len keď mi hrozí nepochopenie pointy.

Niekedy rada siahnem po cudzojazyčnej knihe, ktorú už poznám zo slovenského alebo českého prekladu, aby som sa pocvičila v danom jazyku. Nejde mi pritom ani tak o originálne znenie, často čítam napr. Agathu Christie po nemecky. Rada by som sa pustila aj do ruštiny, ale tú som sa učila len krátko, tak budem musieť začať niečím ľahším.

A čo som čítala naposledy? Asi James Clavell - Král Krysa v origináli.

Já kromě českých a slovenských knih čtu celkem obstojně v angličtině, pak s trochu většími problémy v italštině, německy mi to zatím moc nejde. K angličtině beru slovník málokdy, spíš ten amerického slangu, bez italského nedám ani ránu.
Mnohem raději čtu knihy v originále, naposled čtená knížka mě přesvědčila, že překlad tu sérii jednoznačně kazí.

Ahojki lidi, chtěla jsem se zeptat jestli nevíte kde se dají v Ostravě koupit buď zcadlové knížky a nebo knížky v angičtině. Děkuji ;-)

Angelo01 - zkus si zadat do vyhledávače "bilingvní knihy" nebo přímo:http://www.knihkupectvi-knihy.cz/kategorie/jazyky-anglictina-cteni-v-anglictine-bilingvni-vydani/ - a tam si vybrat titul, který bys pak mohla v kterémkoliv větším knihkupectví v Ostravě shánět. Nevidím v tom žádný problém.

Ráda čtu anglické a občas narazím na německé knihy. Většinou chápu dobře co tam píše, a když něco nevím tak se podívam do slovníku. Ja si takhle zdokonaluju angličtinu a nemčinu, u nemčiny volim radši jiný zpusob učení, než čtení. Ale tohle mi opravdu hodně pomohlo.

Já čtu z cizojazyčných knih zatím jen ty v angličtině (před pár dny dočteno The Perks of Being a Wallflower a jsem nadšena :)) , na francouzštinu se zatím ještě necítím, neb se mi líbí hlavně francouzští básnící a na poezii jsou mé schopnosti asi ještě limitované :).
Ale v té angličtině je to příjemné a když seženu knihu, kterou zrovna v aj čtu i jako audiobook, tak je o zábavu postaráno: někdy čtu, někdy poslouchám a někdy obojí dohromady...
A třeba básně anglicky mluvících básníků v originále jsou skvělé a překlady na ně prostě nemají (u mě hlavně John Keats nebo Walt Whitman).

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Jako česky čtu slovensky (moje slovenská babička se nenaučila za 40 let v čechách česky, takže žádný problém) a rusky - to díky tomu, že v Ruské knize měli všemožné sci-fi za pár šupů. Ale byla to legrace, protože po 11 letech od matury jsem si tam koupila první knihu a neměla jsem slovník. V té době jsem na vedlejšák uklízela na VÚSEI (Výzkumný ústa sociálně-ekonomických informací), kde pracovaly dvě do Čech provdané Rusky, takže jsem je občas obtěžovala. A když jsem pak měla slovník, tak už jsem byla ve stádiu, že co jsem nevěděla, ve slovníku stejně nebylo - a tak jsem dál obtěžovala , protože ta jedna paní měla za manžela lingvistu a ten věděl všechno. Až jsem nakonec přečetla v originále bez problémů i Vojnu a mír.
Čtu i polsky, ale s tím už je to horší - to si v duchu překládám.

Když si pročítám tuhle diskuzi, tak můžu přispět svou trochou do mlýna, co se mi osvědčilo - pokud si nebudete vědět rady s nějakou pasáží a nepomůžou vám zorientovat ani překladače - zeptejte se tady na té FB stránce. https://www.facebook.com/TlumoceniPreklady Koncentrujou se zde lidi, co maj blízko cizím jazykům, tzn. je zde mraky ruštinářů, rodilejch mluvčích, atd.
Pokud by nezabralo ani tohle, tak třeba zkuste zde oslovit nějakého ruštináře http://www.tlumoceni-preklady.cz/prekladatelske-agentury-firmy/cr/rustina/preklady/ Většinou se nějaká dobrá duše najde a na pěkně formulovanou prosbu zareaguje kladně.

Urputne hledam ceskou verzi :)
Par knih jsem precetla ve slovenstine, ale neni to ono. Jsem schopna cist i rusky nebo polsky, ale neuziju si to. Proste cestina je cestina ... holt stara skola ;)

Já už knížky v češtině ani nesháním :) Nejraději čtu v angličtině. Překlady nemám ráda, už to není to, co autor napsal. Zkouším číst i v italštině, ale to je ještě běh na dlouhou trať.

Se slovenštinou problém nemám, angličtinu jsem zkoušela, jde to, ale je to pro mě většinou spíš dřina než zábava.

čtu knihy v tom jazyce, kterej umím a ve kterým se mi ji podaří sehnat. takže jsem kdysi například přečetl spoustu mayovek ve slovenštině, protože tenkrát prostě v češtině neexistovaly - nebo existovaly jen v prvorepublikových vydáních, která nebylo snadné sehnat. Hodně detektivek jsem přečetl anglicky a francouzsky prostě proto, že jsem si je někde na cestách koupil ve stánku na nádraží, abych měl ve vlaku co číst. pár knih mám v angličtině, protože je do češtiny nikdo nepřeložil. Některé "klasiky", jako třeba Robinsona nebo Tři muže ve člunu, mám česky i anglicky nebo francouzsky, protože si jako překladatel rád porovnávám obě verze.

U krásné literatury je ideál jazyk originálu, ale to kromě češtiny a slovenštiny zvládám snad ještě v ruštině, u ostatních jazyků je to spousta práce, která přebije estetický zážitek.
Přijde mi nesmyslné číst např. francouzskou knihu v anglickém překladu, tam bych se pídila po české verzi. A kdyby nebyla, tak bych asi radši četla něco jiného.
Až budu další jazyky zvládat líp, budu číst jen v původním provedení.
U odborné literatury to vnímám jinak, tam beru knihy i v jazyce, který mi dá zabrat.

Citat Osudy dobreho vojaka Svejka alebo Nemcovej Babicku v inom ako ceskom jazyku mi pride nezmyselne, anglickych autorov len original a slovenskych tiez.

studienka: Kdysi jsem chodil ve Štrasburku do městské knihovny a spoustu věcí jsem si půjčoval ve francouzštině ať už autoři originálů psal v jakékoliv řeči. Měli tam ovšem i pár anglických regálů, odkud jsem si toho vypůjčil taky dost, ale můžu celkem upřímně říct, že si dneska sice pamatuju, co jsem kdy přečet, ale nemám už potuchy v jakém jazyce to bylo. zejména pokud jde o detektivky, mám v tom dokonalý guláš. nebo třeba Wodehousovy věci o Jeevsovi. Něco jsem čet anglicky, něco česky a nejspíš i něco francouzsky ale fakt nevím. Pokud jde o švejka, je fakt že pro českýho čtenáře nemá švejk ve francouzštině žádnej půvab. Zkusil jsem to a odložil po několika prvních větách. Ale třeba ostře sledované vlaky se francouzsky dají číst docela dobře.

Ne že by to nešlo, obzvlášť u detektivek apod., kde je zásadní děj, tam na jazyce až tak nezáleží. A jasně, každý na to má svoje měřítka.
Když si za sebe představím situaci, že bych uměla více jazyků na úrovni, na jaké umím např. slovensky, pak bych četla vždycky nejradši originál, pokud by byl jen trochu dostupný.
Překlady by pak pro mě byly zajímavé právě pro tu překladatelskou práci.

hm, jenže to má jistou nevýhodu. Pokud člověk není doopravdy bilingvní, tj. nebyl v obou jazycích vychován, ale naučil se tu cizí řeč ve škole v nějakém kurzu nebo třeba v emigraci jen tak z ulice, je ten cizí jazyk vždycky "namáhavější" než mateřština. Je to dobře patrné ve chvíli, kdy se po nějaké době v cizině, pokud jsem tam sám a nemluvím ani nečtu česky, vracím do českého prostředí. Vždycky ze mě něco "spadne", asi jako když přijdu po dlouhém dnu domů a zuju si boty.

Pravda, tady jde ale o čtení knih. Je určitý stupeň pohodovosti, u každého asi jinde, od kterého si četbu užiju. Jak se tu o tom už mluvilo - abych to už nevnímala jako namáhavou činnost a aby v tom zůstal estetický prožitek.
Od tohoto stadia mi je bližší číst originály.