Edvin diskuze

Díky zkušenostem z různých povídkářských soutěží konstatuji, že pokud se snažíte psát hodnotnou prózu, nemá smysl se zapojovat do těch soutěží, ve kterých o výsledku rozhodují čtenáři hlasováním. Důvod je nasnadě: Vyhrává ne nejlepe napsaná povídka, nýbrž autor, jenž
1. má hodně kamarádů a dovede je přimět, aby ho "odklikli". Ti lidé většinou daný text nečtou. A mohou to být i cizinci, kteří by text číst nemohli, i kdyby se jim chtělo,
2. dovede manipulovat IT - jsou programy, které hlasují za davy lidí,
3. oběhne stovku kolegů a kolegyň v podniku, kde pracuje, a přiměje je, aby pro něj "hlasovali".
Jistě existují i jiné triky, o nichž jsem se dosud nedozvěděl.

Autor s vážnými literárními ambicemi má poněkud větší šanci v soutěžích s "odbornou" porotou. V ní obvykle sedí lidi s většm nebo menším zájmem o literaturu. Ale i zde rozhodují literární preference (čti: chutě) porotců, osobní známost s nimi, inteligence porotců (nebo její nedostatek) a.t.p. Pozor na tituly ověnčené porotce! Jejich tituly mohou (ale nemusí) být zástěrkou, jež zakrývá jejich jinak prázdné palice.

Pilný, Pánembohem talentem hojně obdarovaný autor s podařeným textem a s jedinečným nápadem má největší šance u poroty, jejímiž členy jsou solidní, zavedení autoři. Ti mají nejčastěji schopnosti ("čuch"), potřebné k rozpoznání dobrého textu, protože kdyby je neměli, renomovanými autory by se nestali.
Ale i pak velkou roli v každé, i takovéto, soutěži ovšem odehrává štěstí. Naneštěstí.

Ed