Edvin komentáře u knih

Pro člověka autorova věku je čtení jeho knih vždy malý otřes - vstupuji do jakéhosi "stroje času", na tu hodinku nebo třeba tři zapomínám, kde jsem. A když dočtu, jsem rád, že je konec, a současně pociťuji smutek nad tím samým. To podle toho, o čem byly poslední stránky.
Petra Šabacha mám za nejlepšího žijícího českého prozaika, jemuž se vyrovná jen Ota Pavel.