Ender diskuze

Muž, který sázel stromy, je i celkem zajímavě zfilmovaný. http://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ Myslím, že to je doslovné, takže knížní verzi dokáže obstojně zastoupit. Já nominoval Roberta Bolaňa - 2666. Pro mě jasná volba; vyhrála Cenu kritiků za rok 2008, v anketě Lidových novin o knihu roku se taky umístila dobře. A mě naprosto dostala. Ale na druhou stranu - kolik knih, které vyšly roku 2012 jsem přečetl? Jednu setinu? Jednu setinu z jedné setiny? No... míň než to. Takže i můj hlas (byť podpořený ostatními cenami a nespornou kvalitou knihy) byl nanejvýš opatrný.

To pistalka: K tomu rozdávání minusových bodů, který jsem navrhl: kritizuješ systém tím, že poukazuješ na lidi, který ho můžou zneužívat... to mi přijde jako scestná argumentace. Pokud si myslíš, že lidi by "zneužívali svých hlasovacích práv", čili že by hlasovali pro něco, co ani nečetli, pak by asi neměla smysl žádná anketa, protože ta je nezbytně postavena na lidech, který ty vidíš jako inheretně problémový. Ne že bych tvou obavu nesdílel... ale pak se nebavme o způsobu, jak zlepšit způsob hlasování, ale o tom, jestli vůbec nejaké hlasování vytvářet.

Pokud nemá anketa o knihu roku být naprostá fraška, pak se musí přijmout pravidla, při kterých nedojde k tomu, aby odpověď jak po nejlepší knize, tak po té nejhorší, nebyla tatáž... což myslím je případ "Padesáti odstínů" téměř určitě. Zkuste vytvořit opačnou anketu o nejhorší knihu roku, a jsem si zcela jistý, že 50 odstínů "vyhraje" na celé čáře. Takto postavené hlasování jednoduše nevypovídá nic o kvalitách, ale jenom o čtenosti. Jak tomu předejít? Např. zavést i jakési minusové hlasy, které by čtenáři knihám udělovali - tím by se zrelativizovala silná čtenost knihy ve prospěch pocitů, které kniha ve čtenáři vyvovala (tzn. jakou "kvalitu" ji čtenář přisuzuje). Každého nadšeného čtenáře by tak "vynuloval" čtenář znechucený, což je myslím správné, protože i negativní hlasy by se měly počítat, nejen ty pozitivní. Přispělo by to k větší objektivitě, když by se vyjadřovalo více lidí; navíc by měli "volbu odpovědi", čili by nebyli postaveni před tu až bolševickou pseudovolbu "jásej nebo mlč", ale mohli se vyjádřit i kriticky.

Mako: Já taky kroutil hlavou, když jsem "50 odstínů" viděl mezi nejlepšíma knihama roku, ale překvapivé to zas tolik není. Stačí, aby z těch stopadesáti čtenářů knihy se našlo tak 30 náctiletých fanynek, co za celý svůj život nic jiného nepřečetly, a tato kniha jim otevřela brány do jejich sexuálního života a vůbec byla tááák moc odvážná, tudíž jejich hlasy bohatě stačí na nominaci, a řekl bych, že i klidně na celkové vítězství.

Zkuste porovnat místní žebříček třeba s výsledky Knihy roku vyhlašované Lidovými novinami: Žádný Roberto Bolaňo, žádný Cormac McCarthy, žádný Miloš Doležal, žádný Jan Zábrana, místo toho tu trůní E.L.James, Richelle Mead a Christopher Paolini. Důvod je jasný - průměrný věk místního čtenářstva. Hlas lidu se musí respektovat i za cenu, že vyhraje naprostý brak :/