EvaTurner
diskuze
Alenka v říši divů a fantasy... to jsem se tedy nasmála. Je to pohádka, žádné fantasy... proboha. To jsou tu vážně lidé tak neznalí? Asi ano.
V pohádkách je násilí většinou podáváno naivním "dětským" způsobem, kdežto u moderní fantasy brutálně, syrově a naturalisticky. Čili tak, jak to odpovídá skutečnosti.
Pohádky jsou žánr pro děti, fantasy je žánr pro mládež i pro dospělé.
binysek: Bohužel nevíš, jak funguje fantasy, a proto se stále takto dokola mýlíš a ve svém omylu zjevně zůstáváš. Řekla jsem k tomu už svoje, pokud si nechceš nechat poradit od někoho, kdo tomu rozumí lépe (a tím nemyslím pouze sebe), tak budiž, tvoje škoda, tvůj boj.
Maghtnire: Ano, fantasy je součástí fantastiky (stejně jako sci-fi a horor) a pohádka je samostatný žánr, který má svá konkrétní specifika.
Já hlavně nejvíce ze všeho obdivuji autory fantasy literatury.
binysek: Harry Potter zrovna nepatří mezi to, co bych z fantasy žánru vyzdvihla. Je to obrovsky úspěšná věc, to jistě, ale v rámci fantasy jej řadím někam mezi průměr (dějově) a nadprůměr (literárně). Musíš se ještě hodně a hodně učit, aby ses o fantasy skutečně něco dozvěděla a alespoň částečně jej pochopila. Tedy pokud chceš, klidně můžeš nadále zůstat v nevědomosti. Odvrácenou stranou svobody, kterou máme, je totiž i svoboda se mýlit. Přeji hodně štěstí.
Jak praví klasik: Va fail, luned.
MarkétaLore:
A - Zaklínač patří mezi to nejlepší, co fantasy nabízí, takže určitě doporučuji - tři povídkové sbírky a pětidílna sága.
B - Třeba skvělá série První zákon.
Sási: Heitzovy Trpaslíky jsem četla. Nepovažuji to úplně za skvost, spíše bych doporučila jiné věci. Ale pokud máš rád trpaslíky jakožto fantasy archetyp, tak se určitě budeš celkem dobře bavit :-)
binysek: Ne, pohádky opravdu nejsou fantasy. Pohádky jsou založené na černobílém konfliktu dobra se zlem, přičemž dobro zde prakticky vždy (často po tuhém boji) vítězí. Ano, některá fantasy díla takto také fungují (třeba i mistr Tolkien, který, přítomní prominou, nepatří mezi mé nejoblíbenější fantasy autory), ale moderní fantasy literatura pracuje s mnohem větší realističností, nejednoznačností a barvitostí postav, syrovostí, naturálností a alegorizací reálného světa a reálných lidí. Problémem je, jak jsem se již zmínila výše, že ne každý čtenář je schopen všechny tyto drobné nuance mezi řádky postřehnout a rozpoznat a připodobnit je k tomu, co zná z reálného světa, a co měl autor v úmyslu. Moderní fantasy prostě klade jisté nároky na osobu čtenáře - z mého pohledu větší nároky, než mnoho jiných žánrů. Ale neříkám, že největší ze všech.
Srovnávat fantasy s klasiky světové literatury jako Dostojevskij, Balzac nebo Zola mi přijde už z principu vcelku úsměvné. Ano, jsou to velcí autoři a jejich díla jsou moc dobrá, ale jejich aktuálnost skončila dejme tomu někdy na počátku minulého století. A to mám například postavu Raskolnikova svým způsobem ráda a z paměti mi nikdy nevypadne a Nykodymovič je pro mě také skvělá postava, kterou jsem se často bála potkat, když jsem jako holka v noci tajně otevírala zamčené dveře. Ale celkově o těchto velkých literárních klasicích bohužel platí smutná pravda - staré a nudné.
Kvalitních fantasy děl je velká a nepřeberná spousta. Peter V. Brett je také naprosto skvělý, stejně jako například Patrick Rothfuss nebo Joe Abercrombie. A mnoho a mnoho dalších.
Samozřejmě všechny žánry mají spoustu slabších děl, fantasy nevyjímaje. Pokud ale člověk hledá kvalitu, tak té může ve fantasy žánru objevit až až.
Každý ale ať si čte, co mu vyhovuje. Zároveň ale není úplně košer shazovat něco, čemu nerozumí. Já také nečtu například klasické detektivky nebo tu ženskou načervenalou literaturu, ale nikdy by mě nenapadlo to nějak shazovat nebo obšťastňovat příznivce těchto žánrů nějakými uštěpačnými poznámkami.
Fantasy zbožňuji a věřím, že vždy budu.
Faktem je to, že (kvalitní) fantasy na rozdíl od mnoha jiných žánrů klade značné požadavky i na osobu čtenáře, takže je logické, že velká část "obyčejných lidí" (mainstream) se v tom nedokáže zcela plnohodnotně zorientovat a raději sáhne po něčem jednodušším, co snáze pochopí.
MarkétaLore: Já, Claudius je fajn, ale nemusím ti, doufám, vysvětlovat, že to s nějakou reálnou historickou skutečností nemá mnoho společného. Proto tento tvůj příklad jde jaksi mimo.
Jenže fantasy vážně není pro odrostlé či neodrostlé děti, nebo možná tak 5% z celkového počtu fantasy děl. Pokud tedy mluvíš o těchto 5%, tak dejme tomu, ale pokud mluvíš o žánru jako takovém, tak to spíše vypovídá o celkovém nepochopení. Taktéž to, prosím, neber jako invektivu, pouze jako konstatování.
Arya26: No vidíš, a já jsem možná starší než ta tvá učitelka, tak jí můžeš eventuálně za mnou poslat, abych jí poněkud osvětlila její fantasy nepolíbenou mysl :-)
Já si pamatuji, když jsem někdy před 20 lety poprvé četla Zaklínače... od té doby mě fantasy nepustilo
Nejen spoileroidní, ale navíc opakující dávno překonané předsudky z 80. let :-) Dneska je podle statistik dobrá třetina čtenářů moderní fantasy literatury ve věku 40+ (včetně mé maličkosti :D)
Fantasy je jeden z vrcholových literárních žánrů. Pokud má smysl něco číst, tak právě fantasy. Ale samozřejmě i spoustu jiných věcí.
Nehledě na to, že fantasy už dávno oslovuje čtenáře bez ohledu na věkové kategorie.
Howardova Sword and Sorcery je trošku něco jiného než Tolkienova Epic Fantasy