Gerty
diskuze
Dost jsem gůglil, našel jsem jen tohle, ale i tam jsou jen titulní strany:
http://www.obalkyknih.cz/
Asi to bude neřešitelný problém, distribuční firmy vyžadují od nakladatelů jen titulní stranu a anotaci v podobě textového souboru, nakladatelé celé obálky asi mít budou, ale těžko je mají někde ke stažení a nejspíš je nikomu nezašlou ani na požádání. Se staršími knihami to bude naprosto beznadějné, když i ten výše zmíněný projekt archivuje jen titulní strany.
Marbo - ale jo, souhlasím. Myslel jsem to trochu s nadsázkou a taky z pohledu člověka, který se psaním jen baví.
newtory - teď mi naskočil váš komentář. Čeho je víc? Nebo čeho je víc třeba? Určitě je víc septiků než dobrých autorů, a určitě je třeba obojího, i když bez septiků se přece jen obejdeme o něco hůř než než bez básníků. Ale asi jde spíš o to, jestli se kumšt dělá pro radost, pro vnitřní potřebu, anebo pro peníze. Pro ty první dvě věci se bude dělat pořád, na koleni, jak to tu někdo zmínil, protože tahle potřeba se v lidech nedá zašlapat žádnou silou. A jestli časem odpadne větší či menší část toho, co se dělá jen pro peníze? To je asi otázka přirozeného výběru.
A s těmi škodami se tedy ještě jednou omlouvám za blbý názor.
HTO - jo, je to lehké, chodit s příběhem v hlavě. Alespoň pro mě ano, dokonce mě ještě víc baví ty příběhy vymýšlet, než je pak ťukat do počítače. Ale nejde to dělat na povel. Mašinu ve fabrice jsem vždycky dokopal k tomu, aby jela a vyrobila něco, co se dá prodat, ale když nepřijde múza, nevymyslím nic kloudného dlouhé měsíce. Ale já psaní nechávám volný průběh, protože mě neživí.
A stresovat se, jestli to někdo vydá - jo, to byly stresy, to je pravda - ale od doby, co mám tenhle bod ve vlastních rukou, je pro mě vydávání stejná zábava jako psaní. A jestli má tu kterou knihu cenu vydat? Dneska se to dá vysondovat na netu a dá se jít do velmi malých nákladů, pokud je člověk dostatečně soběstačný.
Všechno se dá pojmout jako zábava - od nápadu k vydání knihy - a myslím, že v takovém případě se najdou i spokojení čtenáři.
Ale s těmi škodami, co může způsobit kniha, jsem byl vedle - to uznávám - napadl mě teď třeba Mein Kampf... Takže v tomhle bodě omluva.
Ale asi jsme na tohle všechno měli založit jiné vlákno, už moc odbíháme od tématu.
HTO - ...vykopat septik 5x4 metry v tvrdé hlíně na žhnoucím slunci je nic ve srovnání s napsáním básně...
Tohle asi bude mít každý autor jinak - já jsem léta pracoval na sofistikovaných cnc strojích, které udělaly skoro všechno samy, a napsat román mi i tak připadá nesrovnatelně jednodušší a snazší. Navíc spisovatel na rozdíl od mnoha jiných profesí v podstatě nenese za svoji práci žádnou zodpovědnost - když napíše blbost, akorát mu to nikdo nevydá, rozhodně tím nezpůsobí žádné materiální škody ani ztráty na životech.
Zajímavá debata :-)
K jednotné ceně knih - ona jednotná je, stanovuje ji nakladatel a prodejci na ni "jen" dávají větší či menší slevy - a to i knihkupci v kamenných obchodech - tak nevím, o co vlastně komu jde.
Pár postřehů ke komentářům:
Někde jsem zahlédl názor, že "hladový umělec lépe tvoří" - a s tím se musím ztotožnit. Beru to tedy trochu obrazně. Čím méně času mám na psaní, tím víc se těším na to, až si sednu k počítači a něco naťukám.
Chtít se živit psaním je naprostý nesmysl - to už jsem tady v nějaké jiné diskuzi nebo blogu zkalkuloval - v téhle zemi na to není dost velký trh.
K dotacím spisovatelů - z mého pohledu nesmysl - proč by měl někdo dostávat od státu prachy na své koníčky? V téhle zemi je pořád dostatek jiných pracovních příležitostí a osm hodin u počítače stejně nikdo nesedí. Když datluju dvě hodiny večer místo čumění na televizi, tak mám slušný román napsaný za půl roku.
Státní propagace literatury? Zase proč? V době internetu a sociálních sítí mi to přijde jako mrhání penězi.
A pak k té záplavě severských knížek - vždyť je přece na každém čtenáři, co si koupí. Můžu přece přijít do knihkupectví a napřed se kouknout, co je nového od českých autorů. Zrovna včera jsem v jednom byl a nemám pocit, že by nebyl výběr.
Děti by určitě měly číst populárně naučnou literaturu - samozřejmě tedy tu, která je uzpůsobená jejich věkové kategorii. Mně naučné knihy daly mnohem víc než škola a mnohem víc než jakákoliv beletrie.
Nahřát fenem, velmi opatrně sloupnout, nejlépe za pomoci špičaté pinzety. Pokud zbude lepidlo, opatrně vygumovat měkkou gumou na gumování, případěně zkusit utřít nějakým čističem na okna. Technický benzín nebo aceton funguje taky, ale s tím opatrně, možná by mohl umýt i tisk pod cenovkou.
kapr - asi je nejlepší si cokoliv, k čemu se chceš na internetu později vrátit, dát do záložek v prohlížeči. Dají se třídit do složek podle tématu a zálohovat, takže se ve všem pak snadno vyznáš.
Tak to bude to samé - taky si pamatuju, že to bylo v časopisu - ale to, co mi vyhodil gůgl, asi patří k něčemu jinému.
encyklopedie - jen dotaz k tomu příběhu, který zmiňuješ - asi to tedy není stejný, který jsem měl na mysli já. Živil se ten klon omítkou domů a stavebním materiálem?
http://www.databazeknih.cz/knihy/pilire-zeme-pilire-zeme-12524
Je to sice román, ne naučná literatura, ale atmosféru doby a možná i řadu reálií, myslím, vystihuje celkem dobře.
Tuhle povídku si taky pamatuji - ale už je to šíleně dávno, co jsem ji četl - a fakt byla hodně dobrá.
Zkusil jsem zagůglit - snad by to mohlo být tohle:
http://www.legie.info/povidka/29502
Ale je tam jen jméno autorky a čísla stránek, na kterých byla povídka v něčem publikována - není tam ani název periodika.
Gůgl mi o autorce vyhodil asi dva ruské odkazy, ale o povídce už nic.
Jestli jde opravdu o manželství :-)
http://muj-antikvariat.cz/hledani?q=Terry+Pratchett+-+Mauric+a+jeho+vzd%C4%9Blan%C3%AD+hlodavci&search_sub=Hledat
http://muj-antikvariat.cz/hledani?q=Marquez+Sto+rok%C5%AF+samoty+odeon+2006&search_sub=Hledat
http://muj-antikvariat.cz/hledani?q=Ivan+Vysko%C4%8Dil+-+Mal%C3%BD+Alen%C3%A1%C5%A1+Albatros+1997&search_sub=Hledat
http://muj-antikvariat.cz/hledani?q=J%C3%A1+p%C3%ADsni%C4%8Dka+2+Music+Cheb+1993&search_sub=Hledat
Pes baskervillský je pro mě v tomhle ohledu nezapomenutelný. Děsivosti ještě dodala obálka a ilustrace - mám zrovna to vydání, od kterého je obálka tady na DK.
Žádnou další knihu, u které bych se bál, si ale nevybavuji, i když je pravda, že horory jsem vždy raději sledoval v kině nebo TV.
Slabikář :-)
A pak asi Heidi - děvčátko z hor
olivandred - prostě si vygůgli kontakty na nakladatele a pošli jim ukázky tvorby. Asi bude trvat dlouho, než ti někdo odpoví, a většina oslovených ti asi neodpoví vůbec, ale asi jedině tak zjistíš, jetli by byl o tvé práce zájem.
Pokud chceš jít vlastní cestou, tak v první řadě potřebuješ čtenáře. Prý se nejlépe shánějí na facebooku. S tím zatím vlastní zkušenosti nemám, ale soudě dle přátel, kteří příznivce shánějí tímhle způsobem, to funguje. Další rady bych mohl přidat v případě vážného zájmu.
Ještě pár postřehů obecně k tomu, co obnáší napsat a vydat knihu. Psaní je v každém případě fajn zábava, a to především ve fázi, kdy autor píše do šuplíku a nemá žádné ambice. Pak předloží první dílo k přečtení svým blízkým, kteří nikdy nic nenapsali, a dozví se, jak je skvělý.
Pak text rozešle nakladatelům a zjistí, že možná tak skvělý není. Možná ale je alespoň dobrý, nebo třeba jen přijde ve správnou chvíli na správné místo, a nějaká kniha mu vyjde.
Pokud chce šlapat vlastní cestičkou, zabere to šíleně času, stojí to šíleně peněz a výsledek asi bude dost hubený. Autor je ale naproto svobodný a může si své knihy dělat podle sebe. Je to prostě otázka volby.
Ze systémového hlediska - mám na mysli zákony či byrokracii - je v současné době literární tvorba i vydávání knih naprosto svobodná a pohodová záležitost.
Třeba tyhle dvě knihy mám moc rád, ale nikdo je příliš nečte:
John Crompton: Život pavouka
Marcel Safír: Hmyz je docela jiný
