jan3022
diskuze
Co si z toho vzít? Pán smrti je mrtev. Otec války tiše odpočívá ve zničené kryptě. Světlo a tma uprchly do stínu a stín sní o slunečním světle. Dómy zůstaly opuštěné. Volání heroldů nikdo neslyší. Kameníci prosívají prach necitlivýma rukama. Milenky za nocí marně čekají. Královny pláčou a králové klopýtají.
Celý svět je v pohybu, pravdy umírají s každým výdechem a s každým vyřčeným slovem.
Chodbou kráčí stařena, zapaluje svíce jednu po druhé, ale pustý vítr zhasí každý plamínek.
Teď se však přede mnou prostírá nové bitevní pole vítající rozbřesk těžkým tichem. Tma se brzy rozplyne v třepotavém šeru a odhalí dvě vojska stojící proti sobě. Praporce pleskají jako křídla, nad mužstva stoupají chocholy páry. Vycházející slunce vykouzlí ze zbraní a zbroje rozházený poklad. Pak mezi nepřáteli povstane jediná postava, věž masa a umíněné vůle, jeho kosti jsou ze železa, a přesto má poničenou tvář. Není šampionem nikoho, přesto je bohem všech. Je válečníkovým rudým požehnáním i sladkým polibkem milence, je svědkem každé mrtvoly a stvořitelem dětí. Je pozlacenou přídí dějin, urputně se zdvihající vodní tříští, a přesto klidně spočívající v prostoru mezi mohylou a menhirem. Je těžkým krokem a lehounkým dotekem, pohledem chladným, upřeným i letmým pohlédnutím. Jemu patří kapitulace, jemu je vše obětováno. V jeho jménu padají státy, v jeho jménu bohové pokleknou. Když říše hoří, neklaďte mu to za vinu, neviňte jej ani ve chvíli, kdy se milenka odvrátí. Být svědkem znamená začít vidět. Vidět znamená začít vědět. Vědět znamená zhrozit se. On přesto stojí neochvějně, beze zbraně, beze zbroje proti této budoucnosti, a já ho znám: je to Nedbající bůh, Bezmocný bůh, Zhubitel všech a nikoho. Nepřítel se nehýbe. Slunce rozprostírá své zlaté světlo po povrchu světa. Bude dnešek dnem války? Uvidíme…
Steven Erikson - Bůh nedbá
https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/kniha-svedku-buh-nedba-489037
