jana14
diskuze
To Vám neporadím. O současné fantasy nemám přehled. Ale jsem v Fb skupině "Co čteme".
Všimla jsem si, že v porovnání s těmito stránkami tam na podobné dotazy nadšeně odpovídá mnohem větší množství lidí. Milovníků fantasy je tam hodně. Určitě Vám poradí.
Vaše učitelka je určitě sečtělá. Tak mě napadlo, že kdyby Vás žádné dostupné fantasy nepřesvědčilo, mohla by se líbit vynikající rodinná sága s historickým pozadím Osmý život pro Brilku.
-Bradley: Mlhy Avalonu
- Zelazny: Pán světla
- Gaiman: Hvězdný prach
- Beagle: Poslední jednorožec
- M. Clarke : Jonathan Strange a pan Norrell
Protože píšete slovensky, hned mě napadl pár výrazů, které dodnes doma používáme:
trma-vrma
čičíkať
maškrta
Též jsme pochopili, že se nesluší říkat "mladá šuška".
reader 007: Moc hezky napsáno. Je pravda, že záleží také moc na tom, v jakém životním období a osobní situaci knihu potkáme. Mě párkrát pomohly v těžkých chvílích knížky, které ani třeba nebyly nějakými klenoty literatury. Ale uklidňovaly a dodnes jsem autorům vděčná.
reader.007 - už jsem o tom ozonování četla, bylo by to skvělé, ale prý je to moc drahé. Co dodat? Musíme vydržet.
bamba: unikátní zážitek ze starých dob. Ti mladí už to nepochopí.
encyklopedie: tak hlavně, že to dopadlo dobře. Držme palce Vám i všem.
Tak začnu sama: Moje maminka měla za "totáče" nějakou možnost vyjet "na západ". Když se vracela, koupila knížku "Kde je zakopán pes" od zakázaného Pavla Kohouta v brožovaném vydání. Protože kniha byla dost "tlustá", tak se bála,a pro větší bezpečnost knihu roztrhla na tři díly. Když knihu úspěšně provezla, vrhli jsme se na ni. A tak mezi námi kolovaly různě ty tři "díly". Já to četla od konce, ale stejně jsem byla moc šťastná...
Z Japonska se neodvažuji moc radit, je tu společenský román Sestry Makiokovy, ale možná bych mohla doporučit dobrodružnou a přesto snad v mnohém historicky věrnou detektivní ságu ze 17. st. - doby ŠÓGUNÚ-v Japonsku. Autorkou je LAURA JOH ROWLAND: Hrdinou je detektiv SANO IČIRÓ, narozený jako syn chudého samuraje, ale ve svém životě dosáhne i těch nejvyšších státních funkcí. Je často v ohrožení života a na pokraji zničení sebe i své rodiny....První román z této ságy se jmenuje ŠINJŮ.
A ještě mohu doporučit další detektivní sérii. Tentokrát z jedenáctého století, tedy naopak z doby rozkvětu japonského císařství. Sérii detektivek píše paní Ingrid J. PARKER. Hrdinou příběhů je pak zchudlý šlechtic a císařský statní úředník SUGAWARA AKITADA, který se stává odvážným a nekonvenčním detektivem.. První díl této historické japonské detektivní ságy se jmenuje Rašmonova brána.
Pokud jde o ČÍNU, tak tady jsou třeba "Příběhy soudce Ti" od Roberta Van Gulik. Jsou to jistě jen detektivky, ale historické prostředí, zvyky, tradice, pověry atd. jsou vylíčeny výborně. Dále: Fabricius,´- "Tajný deník čínské císařovny" - politické intriky, císařův harém, erotika... Zejména dále doporučiji díla Pearl Buckové, nositelky Nobelovy ceny. Americká autorka strávila své dětství a část dospělosti v Číně. Mnohé pochopila a zapsala. Doporučila bych od ní hlavně můj milovaný román "DOBRÁ ZEMĚ" ze série Hliněný dům. Tam jsem při četbě mnohé dříve pro mě naprosto nepochopitelné věci pochopila.
Navrhuji takové klasické téma. Ale možná je pro mnohé milovníky knih zajímavé. Napište a podělte se prosím se všemi zážitky a příhodami, které souvisejí s naší knižní posedlostí. No třeba: jak jsem se díky knihám seznámil/rozešel, jak mi spadla knihovna, jak mi kniha pomohla překonat těžké životní období, jak jsem ztratil/našel/objevil knihu a jak mi mou nejmilovanější knihu nevrátili...Vítané jistě budou i příběhy z knihkupectví a knihoven. Zaujmou snad i dnes již pro mnohé exotické knižní příběhy před r. 89 - třeba fronty na knihy, podpultovky, knižní čtvrtky. Dále: " jak jsem pašoval zakázané knihy ze zahraničí, jak jsem pomáhal opisovat nebo rozšiřovat samizdaty, jak jsem četl pod lavicí.....Prostě co Vás napadne. Mě Vaše příběhy moc zajímají a vůbec, můžeme se všichni v této těžké době podělit a zavzpomínat....Děkuji moc moc. Jana.
encyklopedie: díky za odkaz. To je přesně to, čeho jsem se bála. Zblázníme se z covidu a ostatní pacienti zůstanou bez péče. Četla jsem někde na f případ, kdy bylo mladé ženě hrozně zle. Sanitka přijela, horečku ani dýchací potíže neměla, tak zase odjeli. Naštěstí se stavila kamarádka - zdravotní sestra. Hned poznala, co se děje a nechala ji odvézt do nemocnice. Byl to těžký zánět ledvin a bez včasného zásahu by už nebyla. Hrůza. No a z mého okolí znám staršího pána s cukrovkou, kterému hrozí amputace nohou. Byl objednán na jakési profouknutí žil, které mělo pomoct. Teď se zásah odkládá na neurčito. A co další preventivní prohlídky a všechny operace, které se odsunou?
Adhara: Jsem přihlášená na f stránce "Co čteme" a podle ohlasů je těch, kteří trpí nedostatkem knížek, docela dost. Kdyby se otevřely knihovny, tak myslím, že to bude mnohem víc než 10 lidí a to často ve stísněných, nevětraných prostorách. Také knihy nelze nijak efektivně dezinfikovat....No nevím, já dám přednost e-knihám. Ćlověk si zvykne.
A ještě bych si dovolila doporučit takovou odlehčenou sérii od Petera Maye : Akta Enzo. Hlavní hrdina je též , až na problémy se svými ženami, docela normální.
Doporučovala bych angl. spisovatelku Ruth Rendell a její sérii s vrchním inspektorem Wexfordem. Tradiční muž, šťastně ženatý, dvě dcery. Celá série začíná detektivkou v opravdu klasickém duchu: Smrt má jméno Doon. Knihy lze číst i mimo pořadí. Ale Ruth Rendell u nás vychází už delší dobu....Z nejnovějších byla vybrána spisovatelka Sophie Hannah, aby napsala pokračování Poirota - u nás vyšly 3 knihy. Nečetla jsem, ale mrkněte tady na databázi.
Josh: Proč tak ironicky? Třeba i nějaké tipy čekal. Copak nejsou vždy vítané?
Já měla jako čtenář to štěstí v neštěstí, že jsem vyrůstala za socialismu. Tehdy byla velmi omezená nabídka toho, co dnes mnoho( nejen) mladých lidí láká. Lehčí zábavná četba, fantasy,ženské románky, thrillery, horrory, detektivky atd. Ideologií nabyté a státem propagované knížky nikdo nečetl, maximálně z donucení. A tak jsme museli pátrat v rodinných i veřejných knihovnách kde bylo spoustu klasiky. Ćeské i zahraniční. Sháněli samizdaty. Dnes si klidně dám i nějakou tu konzumní literaturu, čte se svižně, lehce, pobaví - a hned zapomene. Ale to, co jsem v mládí načetla, co si dodnes pamatuji a dalo mi základ. Rozhodně tím nechválím ty časy - ať už se nevrátí!
PS: tím nechci říct, že v žánru sci-fi, horror, fantasy, detektivka nejsou kvalitní věci ke kterým se vracím. Jenom té červené knihovně jsem opravdu na chuť nepřišla. Dnes už si autorky píší líbivé milostné milostné románky i z koncenráku... Také jsem zklamaná záplavou historických románů, které jsem vždy milovala. Většinou je to takové fantasy-eroticko-dobrodružná literatura, která o historii nic neřekne, autor nemá ponětí o rozdílné psychologii postav v dávných časech.
I když jsem starší ročník, tak před pár lety jsem si překvapivě zvykla na e-knihy. Dokonce jim dávám někdy přednost a to ze dvou důvodů: a) Je mnoho knih na jedno použití a kam s nimi? Do knihovny už po úvaze přidávám jenom ty s trvalou hodnotou. b) některé knihy jdou špatně do ruky, jsou hodně objemné, těžké a mají malá písmenka. E-knihu si mohu upravit a čte se mi lépe, v posteli i ve tmě...Pokud se mi e-kniha opravdu zalíbí, koupím si ji i do knihovny. Při karanténě mám k dispozici obsáhlou knihovnu a vracím se i ke klasikům (V. Neff, Norbert Frýd, Kožík, Irving Stone, Staré řecké báje atd.), doplňuji e-knihami. Nákupem i zdarma-legálně, nabídka je dost velká a překvapivě jsou k dispozici i někteří soudobí autoři.
Seboosis: Chápu, že se Vám nechce číst třeba přímo o hrůzách v koncentrácích a pod. Nechcete zkusit třeba Sedmiramenný svícen od Škvoreckého? Jsou to v podstatě jednotlivé povídky o lidech na jednom malém městě, je tam hodně mladých postav. Na životě a osudech postav sledujeme dopady okupace a holocaustu. Veselé čtení to není, ale nejsou tam zase ta naturalistická líčení jako v jiných knížkách.
