jirina4159 diskuze

Jako dítě jsme dostávali já, i moji sourozenci jenom knihy, jak říkával táta, na blbosti nejsou peníze. Bibli bych zrovna jako dárek moc nevítala, vzhledem k tomu, že jsem jako dítě byla nucena ji číst. Rozhodně v ní není nic špatného, ale potřebuje vhodné načasování. Každý dárek beru tak, že na mě dárce prostě myslel. Jenom když se někdo zeptá co bych si třeba přála, (např. manžel), a pak koupí opak, tak se opravdu musím hodně nutit, abych se alespoň trochu tvářila potěšeně. Jednou už hodně dávno, jsem si přála svetr z jugoslávské prodejny, jen neměl být v žádné případě modrý, tak jsem dostala bílý s širokými modrými proužky. Nakonec jsem byla ráda, že mi neseděla velikost a mohla jsem ho vyměnit. Takže už hodně let si raději svá přání plním během roku, a pod stromečkem dostanu dotaz, co mne to vlastně koupil. Jsme spokojeni oba, manžel, že nemá starosti a já, že nemusím předstírat radost. Jednou mě, ale také překvapil, to když jsem dostala knihu s názvem, "Velká kniha evropských panovníků."