Kakho-Oto diskuze

Karla Maye čtu od roku 1991. Byť bylo pár roků, kdy jsem nečetl nic od Maye, celkově je to můj nejoblíbenější spisovatel a romanopisec. Kromě kolportážního románu Cesta za štěstím a několika povídek jsem četl vše od Maye, co vyšlo v češtině. Na základě čtyř přečtených kolportážních cyklů (z celkového počtu pěti) si troufám tvrdit (tj. je to můj názor), že nejlepší je Ztracený syn nebo Hulánova láska. Třemi díly světa a Tajemství starého rodu se mi líbily méně. V tomto ohledu mám jiný názor než uživatelka Kniga. Ztracený syn popisuje i bídu a vykořisťování saských tkalců a horníků, nejedná se jen o "barvotiskové" dobrodružství. A co říci k vnímání Mayovy tvorby? Pokud je dnes podceňován, tak tomu tak bylo vždy. Dnes je mnohem méně čten než dříve (dětmi téměř vůbec), ale zase nejsou výjimečné články v novinách a časopisech, které Maye spíše chválí než haní. V Německu je to se čtením Maye též na štíru, ale váží si ho tam: v anketě Naši nejlepší (obdoba Největšího Čecha) obsadil před pár lety 53. místo. Apropos na databázi uvedlo Maye jako svého oblíbeného autora již 337 uživatelů.