katerina5022 diskuze

Knihy na J - pro Kanárka. Aby to nebyla červená knihovna:-).
Od nejlehčích třeba:
Jako z lásky - Ed M Bain (detektivka)
Val McDermidová - Jasná šance (taky detektivka)
Carole Matthewsová - Jediná cesta vede nahoru (příběh o tom, že důležitější než peníze jsou dobří přátelé a spokojenost nejbližších. Humoristické)
Jako řeka jež plyne - Paulo Coelho
Jako v zrcadle, jen v hádance - Jostein Gaarder (o filosofii a náboženství pro chytré děti i dospělé, nakonec...)
Náročné:
Jádro věci - Graham Greene (Psychologický román - na tragickém příběhu stárnoucího úředníka zobrazená deziluze věřícího člověka v nepřehledných podmínkách světa zasaženého hrůzami 2. světové války.)

Zajímavě pojaté určení "inspirováno skutečností" by mohla být Europeana od Patrika Ouředníka. Ta by taky mohla snadno splnit službu jako "Kniha přečtená za jeden den". Aspoň u mě tak fungovala. A pak jsme si ji doma předčítali a výborně se bavili. Občas trochu hořce.
Mimochodem - zajímavě ji pojednali v Divadle na Zábradlí a dosud to hrajou....

Eyvind Johnson: Za časů Jeho Milosti
Ještě za bolševika, v roce 1977 (a pak už bohužel ne) vyšla nádherná, dávnou historií inspirovaná kniha o ....no, o tom, jak přežívá podrobený národ pod velkým, mocným uchvatitelem, o kolaboraci jednotlivce i národa.... v tom roce 1977 vlastně skoro podvratná literatura...
Odehrává se za časů Karla Velikého a hlavním hrdinou je vzdělaný, životem vláčený člen kmene Langobardů, který to všechno přežil, ale...
Asi se to ale bude těžko hledat.
Autor dostal Nobelovku v roce 1974 a dostal ji za to, že skutečně uměl psát. Žádná politika nebo politická korektnost v tom tehdy ještě roli nehrála.
Taky že to byl Švéd, takže mu udělovatelé dobře rozuměli:-).

Florian Illies: 1913 - léto jednoho století.
Rok 1913, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století, v životech předních evropských osobností. Zvláštní pozornost věnuje autor tohoto brilantního kaleidoskopu zejména středoevropskému prostoru a jeho osobnostem.
https://search.mlp.cz/cz/titul/1913/3911301/

A co takhle cokoliv od Emila Hakla? (Můj oblíbenec, dvojnásobný držitel Litery, poprvé jsem si ho všimla s knihou Konec světa a byla jsem nadšena
https://search.mlp.cz/cz/titul/konec-sveta/2250147/
Vzápětí O rodičích a dětech:
https://search.mlp.cz/cz/titul/o-rodicich-a-detech/2334032/
a od té doby mě zajímá pořád).

Jéé!
Milne. Medvídek Pú. Ráda se znovu pobavím těmi krásně popsanými lidskými charaktery. Vždycky jsme v rodině přiřazovali různé lidi k různým postavám a jejich charakterům. Tatínek byl Tygr, maminka Oslíček Ijáček, znali jsme i různé Sovy nebo Králíčky...
Karel Čapek: Devatero pohádek. Úžasné a už se těším, až to budu číst vnoučeti, ale to si ještě chvilku počkám...

Jean Giono: Muž, který sázel stromy.
Napsané tak pravdivě, že nevadí, že se to ve skutečnosti nestalo:-). A navíc v Provence...
A ještě ty ilustrace! Vyšlo mnohokrát s různými ilustracemi, já mám nejraději ty od Pavla Čecha.