Lensiiee
diskuze
Doplňuji autorku : Kathryn Stockett
Do kanceláře vejdou Pšenice se Cvrčkem.
"Copak to děláte, paní vedoucí?" Ptá se Pšenice.
"Momentálně teda dělá pěkně nepříjemné ksichty," usoudí Cvrček.
"Kontroluju DVD z kamery," odpoví Kaoru, pohled zavrtaný do monitoru. "Srovnáme časy a hned bude jasný, kterej grázl ji tak zřídil. "
Přeji dobrou noc. Zítra tu celý den nebudu. Hádejte, hádejte. Požádala jsem jednoho z vás, aby za mě odsouhlasil správnost. Příště najdu ukázku jen pro něj, za to, že jsem ho o tu dnešní ošidila :-D
Aaaaa ja jsem chtela jit spat!!!!! Černobílý svět
Dopluli jsme! A kam? To mi povězte vy.
Ze způsobu, jímž upíjel limonádu a dotýkal se své ženy, vyzařovalo jakési uspokojení. Katie byla přesvědčena, že tenhle muž je spokojený se svým životem a že se mu vlastně naplnily všechny sny. Když ho tak pozorovala, často si říkala, jak by asi vypadal její život, kdyby se narodila do téhle rodiny.
Na Alexovi pozorovala stejně spokojený výraz, když byl s dětmi. Nejenže se dokázal přenést přes tragickou ztrátu své ženy, ale zvládl to tak skvěle, že zároveň pomohl i dětem, aby se s tím vyrovnaly.
Je to tak. Četla jsem to v létě 2008 a do dneška nevím co si o knize myslet. Námět je ujetý, ale kniha je zpracovaná úžasně. Zkuste si ji přečít, kdo máte chuť a napište mi vaše názory.
Tuto knihu zde ohodnotilo zatím jen 8 uživatelů ( včetně mě), takže rovnou předkládám nápovědy.
- v názvu knihy je i ono zvíře
- název je ve stylu toho pána, kterého jsme tu už xkrát hádali a je to ten, který počítá žaludy
Ano, to je. Já přidávám něco zlehka podobného ( ale opravdu jen zlehka)
"Ne, už toho nech, řekni "ahoj"."
Psovy uši zůstávaly nešťastně připlácnuté po obou stranách jeho široké hlavy. Damien vzhlédl k dívčině tváři a ona ho povzbudila rychlým zvednutím brady. "Ahoj," naznačila mu to slovo rty.
"Hoj," pravil neochotně, ale poslušně. Vyslovil to zcela zřetelně.
Novaková zbledla a pevně stiskla rty. Rozhostilo se ticho, v němž bylo slyšet jen tiché ťapání psových tlap, když Damien vstal a na místě se otočil kolem dokola.
Koka, je to skutečně Ludwig a jeho Konec prokrastinaci. Já už tuto knihu úspěšně prokrastinuji pár měsíců. Nějak to na mě nefunguje :-D
Předávám štafetu. Jdu si nachystat vázání a na pár hodin se vzdálím, tak se čiňte. Odpoledne si vše pročtu.
Sledujeme seriály, zaléváme květiny v kanceláři, hrajeme počítačové hry, trávíme hodiny na sociálních sítích, jíme ( i když nemáme hlad), opakovaně uklízíme, chodíme bezcílně po pracovišti nebo jen tak zíráme do zdi. Později kvůli výčitkám a frustraci přichází pocit bezmoci vedoucí k tomu, že opět nic neděláme.
Ha, tak co vy na to?
Opětoval můj úsměv, ale žádný humor v něm nebyl. "Jednou jsem takhle umejval ty talíře jako normálně, to bylo na podzim v osumapadesátým, když už se to zase uklidnilo. Moje žena nahoře spala. Betty byla jediný dítě, co nám Bůh povolil, a když ji pak zabili, tak moje žena trávila hodně času tím, že vyspávala. Teda tak jsem vytáhl špunt a voda začala vodtýkat. Víte přece, jak to bublá, když vodtýká fest mydlinková voda z výlevky? Je to takový cucavý zvuk. Takhle to bublalo a já na to nemyslel, už sem se viděl nahoře ve svý posteli, a právě když už to přestávalo bublat, tak jsem tam dole slyšel svou dceru. Slyšel jsem svoji Betty tam někde dole ve tmě, jak se směje.
Obě ženy ( postava i autorka) se narodily v Rusku. Autorka se v 10 letech přestěhovala do USA, takže je to vlastně americká spisovatelka. Postava její počínání okopírovala a do USA utekla v 18.
Není. V tomto případě se jedná o autorku a o dost mladší než Tolstoj
Pěkně jsme to tu rozjely :-D
Já jdu teď na kutě, takže vyhlašuji žolíka.
Varování pro ostatní: pokud se toho nikdo neujme, zítra to tu s Marií obsadíme zase :-D
Dobrou noc